Třináct rozhovorů o tomtéž

Co je štěstí? Tuhle otázku si klade (nejenom) každý z hrdinů „Třinácti rozhovorů o tomtéž“, kteří se nečekaně a mnohdy i dramaticky střetávají a jejich náhodná setkání ovlivňují a mění jejich vlastní představy o štěstí. Skupinka několika lidí, kteří se ještě včera neznali.“ Je zvláštní žít ve městě přeplněném lidmi, kteří se tolik snaží, aby se na sebe nepodívali.“ Uprostřed dění a vrtkavého štěstí se ocitá i mladý právník, který vyhrál důležitý proces a cítí se šťastný. Tak šťastný, že se vysměje představě štěstí člověka s kterým se potkal v baru .aby o svůj slastný pocit za okamžik přišel a nejenom on. Mám ráda propletence nevyzpytatelných náhod, takže ta 5* je asi i za takový můj malinkatý osobní pocit štěstí, že se takové filmy natáčejí. A k tomuhle přání už není co dodat ..„Jestli štěstí skutečně existuje, doufám, že ho poznám, až mě potká“ . (18.07.2006)

Zajímavá mozaika poutavých životních epizod o uvědomění si, o štěstí a přístupu k životu. Občas vám proběhne mráz po zádech, občas se podivíte nad scénaristickou invencí a občas se budete (bohužel) i trošičku nudit.. Sice slabnší 4*, ale i tak stále nadprůměrně dobrý film s velmi zajímavým hereckým obsazením a nepříliš extra-dokonalou hudbou... (30.07.2006)

Až příliš tiché a poklidné americké nezávislé drama, které vypráví o tématech typických pro většinu amerických „nezávisláků“, tj. o hledání štěstí, o osudu, o morální zodpovědnosti. Ačkoliv se děj odehrává v několika interiérech i exteriérech, působí film velmi divadelně a ani zpestřující způsob narace nelze považovat za dostatečnou satisfakci. 70% Zajímavé komentáře: Faye, genetique (14.07.2006)

Jednoduše, leč poutavě vystavěná mozaika ze střípků osudů několika lidí a spletitě jednoduché provázanasti světa, v němž žijí, v němž prostě tak jako všude na světě vše spolu souvisí, má svůj smysl, logiku a řád, i když navenek samozřejmě vše se zdá být nahodilé a nejasné... ;-) . . . Výtečně a citlivě napsaný a poctivě natočený (režisérka je i spoluautorkou scénáře a je vidět, že má co a ví jak to chce říct) a skvěle odehraný nezávislý malý film, nikterak zbytečně fabulující či mudrující, nikterak na efekt působící, jen skromně a přirozeně lidsky vprávějící a pomalu plynoucí - jen tak, jak život prostě plyne. Třeba zrovna tenkrát někde na Manhattannu. Tak jako kdykoli a kdekoli, jinak a jinde na světě... Stačí jen prostě dívat se a vnímat, tak jak to dokáže J.S. - - - Čtyři hvězdičky tedy za film jako takový - a ta jedna navíc právě za to ženským pohledem pojaté "jediné" téma... :-) (18.12.2007)

Všichni mají strašné problémy, do každé minuty je vmačkaných padesát vnitřních pohnutek, pocitů, všichni hledají štěstí, filozofujou etc.etc. chvílemi to působí až absurdně, ale věřím že spoustu z vás tohle může chytit, na mě byla tato sonda do lidského mozku a srdce strašně intenzivní, nemůžu si pomoct. (11.07.2006)