Klíč

Slušný horor, u něhož jsem se tak dvě třetiny opravdu bál, potom to díky odtajnění tajemství tak nějak vyprchalo, ale pořád jsem se slušně bavil. Kate Hudsonová bojující proti neidentifikovatelnému zlu ve starém baráku je docela k sežrání, a John Hurt prosící svým němým pohledem o pomoc vyvolává v divákovi podobné chvění jako letmý dotek neznámého v černočerné tmě. Ve filmu mě vyloženě rušili (asi tak dvě) scény z nějaké diskotéky, kde hrdinka se svou kamarádkou tancuje na nějakou pochybnou „moderní“ hudbu. Nějak mi to nezapadlo do té pochmurné hoodoo atmosféry, která jinak celý film ovládá. (07.06.2006)

Tohle není horor s lekačkama, ale řádně napínavý film s napětím. Je pravda, že se Ehren Kruger po tragickém Kruhu II zlepšil, nicméně některé své nápady rád opakuje (kromě vody také např. některé snové pasáže -zašitá pusa- připomínaly Kruh jedničku.) Vývoj příběhu jsem odhadl, zdaleka však nevytušil celý. A ještě něco pan scénárista od vynikajícího Kruhu nezapomněl. Konce. Konce! (13.10.2005)

Některé dveře by měli radši zůstat zavřené. Kdybych se podle toho řídil, tak tady už nejsem. Jenže hlavní hrdinka se podle toho neřídí a tak je vtažena do vírů situací a problémů, které musí prozkoumat a následně vyřešit. Jenže jak je známo, nic není tak jasné, jak to na první pohled vypadá. Skvělý, atmosférický horor, který se pyšní originálním příběhem, temnou atmosférou a zajímavě překvapivým koncem. Tyto dveře určitě otevřete, vyplatí se to. (19.04.2014)

Jižní oblast New Orleans, velký tajuplný dům, obestřený pradávnými kouzly, mystikou a magií hoodoo. Tento dům obývají staří manželé. Violet - oddaná až za hrob, ale komu..? Ben - nemohoucí, umírající a vyděšený (k smrti).. ale z koho..? Luke - velice obětavý právník.. ale pro koho..? Carolin - ošetřovatelka otevřené mysli.. v co má uvěřit..? Cecile a Justify - dva „věrní“ sluhové (víra je cesta ke změně..). / Minulost číhá za dveřmi, které se dají otevřít pouze univerzálním klíčem… // „Lidi prostě nechápou sílu oběti.“ (04.04.2010)

Posudzovanie, či je film strašidelný, alebo nie, nechám na iných, nakoľko z doterajších skúseností mi vychádza, že v kine sa báť proste neviem. No slušná atmosféra (miestami mierne pripomínajúca zabudnutý VHS-kový kultík GRANDMA'S HOUSE) sa nepostrehnúť nedala a najvypätejšie scény dokážu vyvolať príjemné a divácky obľúbené zimomriavky, čo sa cení. Polhviezdičku k hodnoteniu pridáva až nečakane slušná (vzhľadom k čistokrvne priemerným predchádzajúcim minútam) záverečná pointa. Rozhodne jeden z najlepších zástupcov žánrového mainstreamu, aké rok 2005 zatiaľ vypľul. (23.10.2005)