3-iron

Na Kimove filmy mám doposiaľ pozitívne reakcie a inak to nezostalo ani po tomto. Nikdy by som nepovedal, že ma dokáže tak zaujať film takmer bez slov, kde výpovednú hodnotu celej pointy a príbehu určuje len konanie postáv. Kamera a hudba sú nosnými prvkami, ktoré tvoria dokonalú súhru a určujú tempo tohto čarovného príbehu. Príbeh tak jednoduchý, že by som si pri prvom pohľade na scenár povedal, že ako je toto možné roztiahnuť do celovečerného snímku a ešte z toho spraviť plnohodnotné dielo, o ktorom je hovorené takmer len v superlatívoch. Film má v sebe ale niečo, čo sa v scenári popísať nedá a čo musia pochopiť všetci, ktorí sa na filme podieľajú, aby sa zachovala harmónia a vízia, ktorú mal v hlave Ki-duk Kim. Herci naozaj dominovali, príprava na takýto druh takmer poetického herectva musela byť naozaj náročná. Popri uponáhľaných komerčných filmoch pôsobí takýto okúzľujúci a skromný film ako balzam na divákovu dušu. 85%. (20.02.2011)

Tento film mě hluboce zasáhl, a myslím si, že ve mně zůstane už navždy, jako vzpomínka na něco, co patří k tomu nejlepšímu co se kdy komu podařilo natočit. Velmi netradiční romantický film, je tak krásný, že ještě den poté cítím teplo na srdci. Kim-Ki-Duk je asi největším režisérem současnosti a myslím, že patří mezi největší filmaře všech dob. Film je sporý na dialogy, ale u hlavních protagonistů to, že nemluví, působí úplně přirozeně. Člověk je tak nějak chápe. Tenhle film opravdu vřele doporučuji všem, kdo mají alespoň trochu na filmy vkus a věřím, že krásný závěr filmu s nimi zamává. Dal bych i 6 hvězdiček, kdyby to šlo. Ode dneška patří 3-iron mezi mé osobní filmové modly. (25.01.2007)

Film o dočasně opuštěných bytech, bolestivých ranách golfovými míčky, všeříkajícím mlčení a trénování neviditelnosti představuje jeden z vrcholů tvorby autorského jihokorejského filmaře Kima Ki-dŏka. Pečlivě spřádá opojnou, až hypnotickou atmosféru, do které balí křehký příběh neobyčejné romance, v němž má nenahraditelné místo syrové násilí, i polibky jemné jak pohlazení vánku. Vypráví báchorku na hranici reality a polospánku o hrdinovi, který začíná na okraji společnosti a směřuje za hranice vnímání svého okolí. (06.08.2008)

„Podľa mňa to nie je zlý človek.“ Kim Ki-dukovi väčšinou bývajú scenáre ukradnuté a že je to umelecký zámer, to je mi jedno. Napriek tomu niekedy motyka vystrelí a jeho príbeh ma zaujme (SAMARITÁNKA a najmä geniálne JAR, LETO, JESEŇ, ZIMA... A JAR). No aj tak si pred každý jeho ďalší film sadám s kŕčmi v bruchu a často oprávnene (LUK). GOLFOVÁ PALICA sa vydarila tak pol na pol. Prvá polovica takmer výborná. Sympatickí herci, šialený nápad s neželanými návštevami. Absenciu odpovedí (prečo to mladík robí?) beriem ako plus. Bohužiaľ, v druhej polovici zábavného, originálneho, šokujúceho i poetického filmu, sa režisér stráca v bizarnom deji-nedeji a posledná veta o „snovom svete“ to už nespasí... Ste si istí, že bývate doma sami? (29.11.2008)

Další film Ki-duk Kima, ve kterém se opět slovy neplýtvá. Ve srovnání s paterem ročních období je tenhle počin zcala jednoznačně horší, a to rovnou po všech stránkách. To ROManitka mě za srdíčko jaksi nechytila. Panovi režisérovi je však třeba vzdát hold, protože jeho tvorba je minimálně zcela orginální. Je si genialitou svých filmů tak jist, že necítí sebemenší potřebu podávat je divákovi ve složitější podobě, než by bylo nutné. Ani pořádně nedokážu popsat, čím si tedy film získal moji pozornost. Asi tam špetka geniality skutečně bude. Nepřehánějme. 2*. (14.11.2012)