Recenze (2)
Viděla jsem to jako dítě. Vím, že příběh a hlavně hudba na mě udělala ohromný dojem a občas si vzpomenu, že bych si to chtěla ještě poslechnout. Jsem člověk bez hudebního sluchu a mně utkví opravdu jen silná melodie, ale pamatuji se, že jsem si ještě dlouho broukala. Musely být opravdu dobře natočené, protože dítě a opera...:))) Dávám si Hofmanovy povídky do budíčku :))) ()
Má oblíbená opera jedinečně inscenovaná. Large si zde nehraje na nějaké historicko-ahistorické aktualizace a nadčasovost příběhu o umělci a umění zakládá na příběhu samém a díky dirigentovi a skvělým interpretům se příběh opírá o bezchybné hudební nastudování. Offenbachova nedokončená opera vypráví příběh reálněho umělce Hoffmanna (spisovatel, hudebník i malíř), který se opíjí v taverně a přítomným vypráví příběh o třech ztracených láskách - umělé dívce Olympii ( Luciana Serra), kurtizáně Giuliette (Agnes Baltsa) a zpěvačce Antonii (Ileana Cotrubas). Celou dobu ho věrně provází přítel a rádce Nicklaus a jeho nemesis Lindorf, který jako by vždy stál za jeho zhacenými nadějemi. Když Hoffman zničeně dovypráví svůj žal, prohlašuje, že všechny tři ztracené lásky jsou nyní zosobněny v krásné Stelle, kterou čeká. Když se ale jeho Stella objeví, dává před zcela opilým Hoffmanem přednost ďábelskému Lindorfovi. Umělcův přítel Nicklaus se v závěru odhaluje jako umělcova můza, jako která ho provází a chrání. Kruté poselství pro umělce: štěstí najdi v umění - ne v lidském štěstí. ()