Putování tučňáků

Krasne na pohled. Uz samotna Antarktida a cele to ledove kralovstvi je uchvatne a tocit v takovych podminkach film musi byt neskutecne technicky narocne. Zvlast kdyz se jedna defacto o casosberny material, kdy bylo nutno tucnaky natacet dlouho, znova a znova, aby byl zachovany dojem pribehu, deje, ktery sice pomalu, ale stale jde dopredu. I kdyz se snimek zameruje jen na jeden druh tucnaku, je to opravdu pusobive, a cela ta jejich anabaze s dlouhou pouti, kladenim vajicek, chozenim pro potravu - je to az temer nerealna predstava, ze neco takoveho na nasi planete funguje, ze takto nektere druhy ziji. Obraz je opravdu perfektni, mnoho zaberu velmi detailnich, nekdy i smutnych, kdyz dojde na drsnou stranku tohoto prezivani v divocine. U nekterych scen mi bylo uplne jasne, ze se jimi nechali inspirovat tvurci obou dilu "Happy Feeta" - ba co vic, spis je uplne zkopirovali :) Jedine, co me iritovalo, byl cesky dabing, ktery se snazil o neco mezi shakespearovskym dramatem a infantilnim vecernickem (zvlast detsky hlas, kdyz se vylihnou mladata) - takze bych mozna doporucil orig. zneni. Koneckoncu ono to moc naucne neni, takze netreba cestiny na vnimani nejakych dulezitych informaci. To je sice trochu minus, ale holt je to jiny pristup, vic vizuelne a hudebne zamereny, nez maji klasicke dokumenty. [Oscar 2006 - Nej. dokument] (06.07.2014)

Veľmi dojímavý príbeh životného cyklu prekrásneho živočíšneho druhu, ktorý s hrdinskou dôstojnosťou nesie jeden z najhorších údelov na našej planéte. Na kinospracovaní v podstate klasického dokumentárneho filmu sa podpísala snaha priblížiť tento žáner širšiemu konzumnému publiku. A tak je film namiesto typického komentáru okorenený fiktívnymi monológmi a dialógmi samotných tučniakov (rsp. jednej rodinky). Na prvý pohľad netradičné a občas pôsobiace trochu infantilne, keď si však privyknete, uznáte, že tento spôsob rozprávania príbehu je veľmi sugestívny. Znásobuje dojmy, ktoré vytvára samotná vizuálna stránka (vynikajúca kamera!). Dojímavých momentov zažijete hneď niekoľko, pretože príroda je krutá živiteľka a slabým sa druhá šanca neujde. Najdojímavejší záber bol pre mňa na maličké mláďa, trasúce sa zimou po tom, čo sa len na chvíľu dotklo ľadovej planiny, kým si ho rodičia medzi sebou vymenili... Nájdu sa však aj oveľa smutnejšie a realistickejšie scény a tak neodporúčam brať na film príliš malé alebo citlivé deti. Na dokreslenie atmosféry sa vo filme strieda nádherná inštrumentálna hudba s akýmisi „pesničkami“, ktoré vyzerali ako niečo medzi Kylie Minogue a Björk a ako jediný element ma rušili pri sledovaní. Vzhľadom na súčasný spoločenský profil divákov v kine spočítate na prstoch rúk, no zároveň si užijete ničím nerušené sledovanie úchvatnej prírody a príbehu, aký nenapíšu scenáristi v Hollywoode. (11.07.2005)

Moc pěkný a zajímavý dokument, který NESKUTEČNĚ pokazili tvůrci filmu tím, že tučňáky nechali "mluvit". Vložené dialogy byly místy tak strašně trapné, že jsem uvažoval o tom, že vypnu zvuk (tak např. "Zatančíme si náš tanec abychom si připomněli lásku, která mezi námi je..." - no prostě typická konverzace mezi tučňáky žejo...:-) (27.11.2006)

Takový normální dokument, který se snaží hrát si na víc než ve skutečnosti je - pár tisíc metrů záběrů z mrazivého pólu a už se nám na něj vrhají experti z postprodukce: stále stejné záběry tučňáků jsou jednou podbarveny kabaretní hudbou, aby nějaký ten spadnuvší tučňák vypadal srandovně, potom rychlé dynamické stříhání z tučňáka na tučňáka navodí akci a napětí a pomalá smyčcová hudba naopak vzbudí lítost nad jiným spadnuvším tučňákem, ještě přidejme jedoduchou zápletku, kterou rozvineme díky voice-overovému komentáři a máme tu dokument, který vás tu hodinu a půl dokonce i zabaví. (17.04.2007)

Jsou to takové směšné černobílé soudky s malinkou hlavou, ale když vidíte, v jakých podmínkách přežívají, musíte je obdivovat. Čtyři měsíce hladovění v ledové pustině a zahřívání vajíčka, kterému stačí pár vteřin na mrazu a bude navždy mrtvé. Dlouhé putování k oceánu a zase zpátky, aby mládě (které v té chvíli už třeba nežije) mělo co jíst. Brzy se přestanete smát nad jejich kolébavými pohyby a místo toho je v duchu budete povzbuzovat: "Rychleji, rychleji, ať to stihneš..." Málokterý dokument vám vžene slzy do očí. (28.08.2008)