Mise spravedlnosti

Svým způsobem roztomilá kravina, která jakžtakž drží pohromadě do bodu zlomu. Tím je smrt Thompsonova mladšího bratra, v té chvíli totiž do již velmi chatrného soupisu činností herců na place, čti scénáře, jako když střelí a Mise spravedlnosti nebo chcete-li Válčící zákon (skvělý to překlad přezdívky hlavního hrdiny) započne zběsile finišovat a všechno přestává mít jakýkoliv řád, smysl či chcete-li elementární logiku. Způsob jakým se hlavní hrdina dostane k rozluštění do té doby skryté záhady, tedy kdo je tajemným panem M a hlavním zloduchem jsem do této chvíle sice plně nepochopil, ale rozhodně mě to skvěle pobavilo. Choreografie soubojů je pak rovněž tragická, ale od béčka s Davidem Carradinem se rozhodně nedalo čekat nic jiného. Za onen dadaistický zážitek v poslední třetině filmu ale nemůžu jít pod tři. (24.03.2020)

Nejslabší díl celé trilogie. Cynthia se mi vždycky líbila s krátkým sestřihem, ale to tady moc nepomohlo. Příjemné osvěžení byl Professor Tanaka jako Jimmy a jeho šéf John Fujioka (známá tvář z Amerického Ninjy) A´t žijou kazety z Intersonicu. Teprve až třetíá díl ukázal tu pravou Misi Spravedlnosti. Že ano doktorko Larkinová ? (07.05.2016)

Nedávno som sa celkom náhodou dostal ku snímku zo začiatku deväťdesiatych rokov minulého storočia, ktorý bol v našich končinách distribuovaný pod názvom "Misia spravodlivosti 2" (Martial Law 2). Bol to lacný, béčkový, akčný film. Scenár a jednanie postáv bolo síce nelogické, ale ako celok to malo akési divné kúzlo. Predovšetkým preto, že hlavnú úlohu stvárnila neohrozená americká drsňáčka Cynthia Rothrocková. Tá dokáže zrúbať sto kilového chlapa ako by nič. Skáče, kope, udiera ako Chuck Norris a i napriek tomu má istý svojrázny ženský sex apiel. Nedalo mi to a zohnal som si aj prvú časť. Takže som si dnes pozrel titul "Misia spravodlivosti" (Martial Law), ktorý bol natočený v roku 1991. Bolo to v podstate to isté ako dvojka, akurát o malú hviezdičku kvalitnejšie. Úlohu šéfa zločineckého gangu si zahral charizmatický David Carradine. Jeho filmová konfrontácia so Cynthiou Rothrockovou ma zaujala. *** (28.01.2022)

Další z amerických klasik, které běžely kdysi ve VHS-videopůjčovnách. Jedná se o pouliční mlátičku (vznikaly vlastně jen dva druhy těchto "bojových Béček - pouliční mlátičky a ringové mlátičky...). Beze smyslu, bez děje, bez scénáře. Chad McQuueen umí a Cynthia samozřejmě taky, ale hraje ta zde spíš druhé housle. Ale pár výborných fightů a kopaček zde má. "Neuměl" Carradine mi jako hlavní záporák vyloženě vadil, prostě trapnej dědek, kterej nikdy nic neuměl. Potěšila přítomnost Professora Toru Tanaky. Soubojů je spousta, bohužel klasicky docela poničené střihem,ale ne zas tak strašně, jak bývá u těchto USA martial arts filmů zvykem. Příjemná oddechovka... (24.04.2009)

Tolik potenciálu a tak strašně zadrbaného. K čemu je skvostné obsazení hlavních (Cynthia Rothrock) i epizodních partů (Benny Urquidez, Tony Longo) i realtivně obstojná choreografie, když to všechno podělá režie, kamera a střih. Většina záběrů v akčních scénách je příliš blízkých, takže choreografie a fyzické schopnosti aktérů nemají šanci vyniknout, a někdy je dokonce kamera blbě postavená, takže je vidět, že údery nejdou na tělo. Podobně by stačilo krapet víc dotáhnout určité linie scénáře a výsledek by býval chytil pořádný dramatický náboj, ale také by náležitě vynikla linie s figurou Cynthie Rothrock. Paradox této bývalé přebornice bojových umění a přední americké akční představitelky spočívá v tom, že jí věhlas i zásadní prodloužení filmové kariéry přinesly právě takovéto zoufalé a nuzné video braky americké produkce, s nimiž ji má spojenou většina západních diváků. Přitom ale představovaly drastický kvalitativní propad vůči fenomenálním akčňákům, ve kterých účinkovala v 80. letech v Hongkongu, v čele s choreograficky úchvatnými filmy pod vedením Coreyho Yuena "Yes, Madam" a "Above the Law" i s co do akčních sekvencí vrcholným "The Blonde Fury". "Martial Law" sice nepatří mezi největší průsery v její americké filmografii, ale svou nedotažeností, rozbředlostí a zapomenutelností z toho vychází nakonec ještě hůře než legendární dreky typu "Undefeatable". (14.03.2021)