Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film Tři vzpomínky přináší romantický milostný příběh z období dospívání. Paul Dédalus odjíždí z Tádžikistánu. Vzpomíná... Na své dětství v Roubaix... Matčiny záchvaty šílenství... Na pouto, které ho pojilo s bratrem Ivanem, zbožným a vzteklým dítětem... Vzpomíná... Když mu bylo šestnáct... Na svého otce, neutěšitelného vdovce... Na cestu do SSSR, kde při tajném úkolu poskytl svou vlastní totožnost ruskému mladíkovi... Vzpomíná, když mu bylo devatenáct, na svou sestru Delphine, bratrance Boba, tehdejší večery s Pénélope, Mehdim a Kovalkim, přítelem, který ho měl zradit... Na studia v Paříži, setkání s doktorem Béhanzinem, na počínající zaujetí pro antropologii... A především si Paul vzpomíná na Esther. Byla srdce jeho života. Opatrně, bylo to vášnivé srdce. (Artcam Films)

(více)

Videa (5)

Trailer 2

Recenze (22)

Vitex 

všechny recenze uživatele

Film celkově na velmi vysoké úrovni (kamera, režie, herci atd.) a celkově rozhodně sympatický. U mě ale nastal jeden zásadní problém, totižto že od chvíle, kdy se film začne věnovat Esther, už to dál nežeru, respektive přestávám jít s hlavní postavou Paulem, nerozumím mu, nevciťuji se do něj, protože mě narozdíl od něj Esther sama o sobě vůbec nefascinuje, žádná láska na první pohled nepřichází, přičemž ale jakoby s tímto Despechin zásadně počítal, vše vsadil na tuto "automatickou" přitažlivost představitelky Esther pro jakéhokoli diváka. Asi proto se bohužel tvůrci nevěnují nijak zvlášť nějaké názornější explikaci její postavy a dějovým či situačním budováním její pozoruhodnosti. Místo toho občas ve vnitřním monologu Paula zaslechneme, že prý je drzá, výjmečná, samozřejmá a kdoví jaká, ale to taky spíš až v poslední třetině filmu.. Já jsem tedy s Paulem emocionálně nešel a film mi proto připadal dost "pouze odvyprávěný" a přitom taky trochu odnikud nikam. Druhá věc pak je, co si počít s postavami, které, přestože jsou samozřejmě nezralé atd., se chovají tak evidentně sobecky, nepromyšleně, nezodpovědně, "morálně nekoherentně".. Ani jedna z postav v sobě vedle toho nemá nic dalšího a natolik sympatického, aby to vyvažovalo tuto směs puberťácko-nihilistické a znuděně-promiskuitní do-sebe-zahleděnosti a nesvéprávnosti. Nemůžu to bohužel brát ani jako nějakou kritickou zprávu o čísi generaci, protože reflexe po letech z předposlední části filmu je vlastně... trochu plačtivě bezzubá (a pro mě emocionálně nevěrohodná, jako celý vztah Paula a Esther). ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Každý starší člověk vzpomíná a některé vzpomínky bolí celý život, Dokonce tak, že i po letech nezapomene na zradu kamaráda. A že některé lásky přetrvávají celý život, i když jsou dost rozporuplné. A právě tahle rozporuplnost mladičké Esther, její lehkovážnost a zas najednou její ohromná psychická traumata někdy působily až nevěrohodně. A třeba pasáž o židovském dvojníkovi, kterému poskytl v Bělorusku pas, mi z celého příběhu vyčnívá jako nadbytečná. V každém případě se na Esther dobře koukalo, lepší tři hvězdičky. ()

Reklama

MikeT 

všechny recenze uživatele

Další z moderních filmů, který dokázal úžasně zachytit dobovou atmosféru a uvést diváka v pochyby ohledně data vzniku filmu. Poetika milostných rozhovorů mezi Paulem a Esther plně odpovídá létům šedesátým, a sedmdesátým nedivím se, že ji dnešní generace nechápe, kdo z dvacetiletých dnes čte romantické básně a místo odeslání sms musí 3 dny čekat na vytoužený dopis... Hluboká láska, která přesahuje hranice lidského chápání byla ve filmu vyjádřena naprosto dokonale, lépe už to kamera zachytit nemůže, další úrovní je pouze vlastní prožitek. To se tvůrcům povedlo naprosto dokonale. Vlastní děj filmu a dialogy mi trochu připomněly mého oblíbeného J.L.Godarda, nicméně konec filmu bych nejspíš ocenil méně otevřený, ovšem - záleží na tom jak vše dopadne? Důležitý je život, jeho prožívání a děj, ne jak vše skončí přece. Moc krásný film, asi se zase po dlouhé době vydám do Paříže... ()

andrii 

všechny recenze uživatele

Ty dokáže jen stroj času /u/nést. Ty umí jen mysl přivodit, hlava rozehrát...Tu noc mezi nimi jiskry létaly, a když se pomilovali, rozhořely se plameny, které nabraly nekontrolovatelný spád. Hicovali spolu v žáru nirvány, ale když se rozcházeli, každý přiložil po svém polínko do ohně bolesti, odtržené "samoty," a ani vzájemné, výřečné dopisy útěchy, lítosti a vzlykající lásky, je neuchránily od popálenin stupňů nejvyšších. Byli dědici Romeů a Julií, turbulentní milenci ochutnávající nejkrásnější lidský cit, který hřál, ale když není uvážlivě udržován, pálí vztahový řád, je spálen na popel i člověk sám. Něžná ze vzpomínek, první náš polibek. Svůdná, oděná šatníkem vášnivých historek. Rozjitřená, poslední k/l/apka citových šarvátek, nezhojitelných ran, když nabízí se v plén jako kněžka, sladký med. ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Kdyby se ten film tolik nesnažil o to, aby měl nějakou uměleckou výpověď, kdyby se více hrálo na příběh, který je sám o sobě dobrý, tak jsem ochotný tomu filmu dát víc. Líbí se mi prolínání v čase, ale dlouhé záběry, střihy, které mi nějak moc neseděly... Herecky ale nemám moc co vytknout. Mladí i starší herci skvělí. ()

Galerie (17)

Související novinky

César Awards - výsledky

César Awards - výsledky

27.02.2016

41. ročník vyhlášení Césarů, francouzských filmových cen, měl trio hlavních filmů, od kterých se očekávalo vítězství. S jedenácti nominacemi to byly filmy Trois souvenirs de ma jeunesse a Marguerite,… (více)

18. Festival francouzského filmu

18. Festival francouzského filmu

10.11.2015

18. ročník Festivalu francouzského filmu proběhne v Praze (18.-25.11.), Brně, Českých Budějovicích a Ostravě (19.-25.11.) a Hradci Králové (23.-29.11.). Festival uvede dvanáct předpremiérových titulů… (více)

Reklama

Reklama