55 dní v Pekingu
-
55 Days at Peking
Drama / Válečný
USA, 1963, 150 min
Režie:
Guy Green, Andrew Marton, Nicholas RayHudba:
Dimitri TiomkinHrají:
Charlton Heston, Ava Gardner, David Niven, Flora Robson, John Ireland, Harry Andrews, Leo Genn, Philippe Leroy, Paul Lukas, Massimo Serato, Jacques Sernas, Walter Gotell, Juzo Itami, Robert Urquhart, Stephen Young, Paul Naschy, Nicholas Ray, Geoffrey Bayldon, Siu Tien Yuen, John Moulder-BrownObsah
-
Láska, válka a hrdinství jdoucí za hranice lidského chápání jsou hlavními postavami jednoho z nejúžasnějších příběhů hollywoodské historie. Charlton Heston hraje odvážného vojenského velitele, který společně s hrstkou věrných hájí proti mnohonásobné přesile americkou vojenskou posádku v jedné čínské provincii. Píše se rok 1900 a v Číně probíhá krvavý neklid, který vystoupil do historie jako Povstání boxerů. Odpor statečného majora Matta Lewise trval přesně 55 dnů, než... (oficiální text distributora)
Láska, válka a hrdinství jdoucí za hranice lidského chápání jsou hlavními postavami jednoho z nejúžasnějších příběhů hollywoodské historie. Charlton Heston hraje odvážného vojenského velitele, který společně s hrstkou věrných hájí proti mnohonásobné přesile americkou vojenskou posádku v jedné čínské provincii. Píše se rok 1900 a v Číně probíhá krvavý neklid, který vystoupil do historie jako Povstání boxerů. Odpor statečného majora Matta Lewise trval přesně 55 dnů, než... Komentáře uživatelů k filmu (25)
-
Houdini
Oscar 2 nominace: Hudba, Píseň - "So Little Time"(23.3.2004)
-
Enšpígl
No docela zklamání,příliš dlouhé a poměrně vláčné. Rozhodně bych byl radši 55 dní v Pekingu než se znovu kouknul na tento film. Dvě hvězdy, za ty bojové scény .(22.9.2006)
-
T2
║Rozpočet $17miliónov║Tržby USA $10,000,000║Tržby Celosvetovo $-║(24.4.2009)
-
B!shop
Tohle je tak trochu promarnena sance. Mohly z toho bejt neskutecny jatka, spousta armad se mohla dve hodiny rubat, jenze prd. Tak za prvy mi nak nebylo jasny, o co ze jim to v ty cine vlasne slo. Za druhy, bitev tu je asi tak pul hodiny a za treti, film je neskutecne dlouhej a misty zdlouhavej. Navic nektery dialogy pusobi jak kdyby je napsalo dite. Ale ty bitvy musim pochvalit, ty byli fakt velkolepy a davovy sceny pusobi taky hezky velkolepe, cemuz taky napomahaj super kulisy. Navic tu jsou slusny herci v cele s Hestonem, kterej ale obcas da tak strasne tupej vyraz, ze to skoro neni mozny. Skoda, ze film nema 90 minut, vyhazet odsud spoustu nepotrebnejch dialogovejch scen, prvni hodinu hodne zkratit a pridat jeste nejakou tu bitvu, mohlo jit o jeden z nejlepsich velkofilmu, ale takle je to jen prumerny valecny drama.(7.2.2007)
-
Paldini
Absolutně nevyužitý potenciál. Tohle mohla být taková malá spojenecká (Američani, Angličané, Rusové, Japonci, Italové, Francouzi, Němci, Rakušané) bitva u Thermopyl odehrávající se v roce 1900. Hrstka nepříliš dobře vyzbrojených vojáků (tedy přesně 400) chrání diplomatickou čtvrť v Pekingu proti mnohonásobné přesile čínských boxerů a posléze i čínské císařské armády (teda rubrika Obsah / Info je úplně mimo a je opsána z textu autora (distributora), který tenhle film očividně neviděl). Takže docela slibný námět, jehož zpracování mohlo dopadnout mnohem lépe. Scéna, o které se dá říct, že je bojová je ve filmu vlastně jenom jedna, dále se hraje spíše na diplomatickou notu, ve stylu vyjednáváme, nějak rozhodíme nepřítele. Vůdce Číňanů a čínská císařovna jsou vyobrazeni jako nepříliš inteligentní, namyšlení mocipáni. A zůstává pro mě záhadou, proč některé Číňany hrají neorientálci (rozumějte, špatně namaskovaní běloši).(4.1.2007)
-
Lavran
Vítězství kvantity nad kvalitou v načechraném 70 mm exkurzu do lekce z čínského dějepisu, který měl přispět k vzkříšení starého dobrého hollywoodského velkofilmu, ale spíše mu na dlouhé léta zasadil ránu z milosti. Na vině je hlavně enormně špatný a mělký scénář, jehož autoři zřejmě zaspali celá desetiletí filmové historie a snadno se svezli na proudu stokrát znečištěné řeky. Úspěšně nakydali jedno trapné klišé na druhé v řadě přebytečných, násilně natahovaných, nikam nevedoucích a únavných tlachů a zjednodušeného politikaření, přičemž cokoli vhodného pro rozvedení (pospolitost národů) nechali nevzrušeně proplazit kolem sebe. Na celém filmu paradoxně nevyzvednu ani tak obstojné a patřičně přelidněné bitvy (ke všemu nestrategicky rozmístěné) nebo ústřední hvězdné trio Heston-Gardner-Niven, které si své party odehrálo čistě z vlasteneckých povinností, ale výtvarně pojaté titulky a zvláště orámování příběhu emblematickou hrou navzájem se přehlušujících vojenských kapel. Idiotské obsazení bělochů do rolí Číňanů snad netřeba rozmazávat.(29.1.2009)
-
Legas
Pastva pro oči, občas trápení pro uši. Působivou výpravu nelze ignorovat ani ve špatném filmu. 55 dní v Pekingu ovšem žádný "průser" není. Jen vás občas zatahají za uši prapodivné dialogy. V příběhu je spousta zbytečností, kdyby se film věnoval jen (a pečlivěji) ústřednímu problému, pak by měl kratší stopáž a byl by záživnější. Ale i tak jde o kousek historie, byť podané z druhé strany. Hrdiny 55 dni v Pekingu by podle mého měli být Číňané. Raději bych se podíval na film z jejich pohledu, jejich způsobem vyprávění.(7.1.2008)
-
cheyene
Tomuto říkám velkofilm! 55 dní v Pekingu má zajímavý historický námět o velikém spojenectví a diplomacii, dobře zvolené prostředí pro filmování, perfektně hrající herce - Charlestona Hestona, Davida Nivena a také upozaděnou Lynne Sue Moon (Teresa) - dále podmanivou hudbu v mnohých scénách, dobře zpracované "akce v utajení", celkem povedené válečné záběry a v neposlední řadě poutavé dějové linie života vojáků, z nichž nejpůsobivější je ta mezi Teresou, jejím otcem a Mattem Lewisem. Výhrad vůči tomuto snímku bych moc nenašel, snad jen stopáž, ovšem slabých momentů, u kterých bych se nudil, nebylo mnoho.(2.1.2011)
-
Véča
Take your stinking paws off me, you damned dirty Chinese!(13.4.2011)
-
D.Moore
Velké hollywoodské plýtvání. Herci, hudbou, podařenými bitevními scénami (dobývání zdi za pomoci Betsy!) a pravděpodobně také závratnou finanční sumou, za kterou nechali filmaři postavit (či jak to celé vzniklo) znamenitě vypadající historický Peking. Scénář je ovšem rozvláčná nuda (zejména v druhé polovině filmu), která navíc Číňany ukazuje příliš jednostranně, s jazyky cizinců nakládá prapodivně (všichni mluví anglicky, jen tu a tam se pro efekt ozve němčina, ruština, italština nebo čínština) a mnoha nijakými dějovými linkami (především malá holčička) také nijak nenadchne.(6.3.2012)
-
bassator
25. 3. 2010 - 30%(25.3.2010)
-
jonyyy
Nevím v čem je tento film slabší než jiné historické eposy té doby. Mě se líbilo všechno od kulis až po herce a jejich výkony. Opravdu nerozumím nízkému hodnocení ani tomu, jak je tento film neznámý, přitom vypadal, že byl docela drahý. 80%(6.7.2010)
-
curunir
Možno, že film nezaujme tak ako v dobe svojho vzniku, ale aj tak je to slušný film, ktorý patrí vysoko nad priemer. Prvá polovica je viacej vydarenejšia než tá druhá, kde sa filmu miestami stráca dych. Poňatie je vskutku veľkolepé: strhujúce výprava, hudba nominovaná na Oscara, na svoju dobu hviezdne herecké obsadenie a k tomu ozrutné bojové scény. I keď herci tu určite nepodali svoje životné úlohy, rozhodne sa hereckým výkonom nedá čo vyčítať. Veľkofilm ako sa patrí!(19.9.2007)
-
Vojcl
Trochu jednostranný pohled na povstání boxerů v Číně. Američané a Angličané jsou až přespříliš heroizovaní a Číňané a Rusové zase zobrazováni jako lumpové či hlupáci, ale to se dá vzhledem k roku vzniku pochopit. Řemeslně to není špatně natočené válečné drama, skvělá hudba, monumentální výprava i ty bojové scény ujdou. Z daného tématu se však přeci jen dalo vytěžit víc. Také mi vadilo, že některé Číňany hrají namaskovaní (a to dost špatně) běloši.(20.9.2011)
-
JARDAHONDA
Píše se rok 1900 a Čínou zmítá neklid právě probíhajícího "povstání boxerů" ..Americká vojenská posádka hájí diplomatickou čtvrt´ proti mnohonásobné přesile a posléze celé čínské armádě.Charlston Heston,jako statečný major Matt Lewis v příběhu lásky,války a hrdinství,které nezná hranic ! V tomto dramatickém příběhu oceńuji převážně bojové scény,škoda jen trochu slabšího scénáře se zvláštnímy dialogy..zaznamenal jsem i pár hluchých míst...Nic méně tento film hodnotím zatým středem ***(22.2.2012)
-
mortak
"Levný" velkofilm z dílny Samuela Bronstona natáčený (stejně jako těch pár ostatních) ve Španělsku (proto namaskovaní běloši hrají asiaty) je sice velkolepé nic, ale vcelku dobře napsané a zahrané nic. Odborníka na historii Číny sice po deseti minutách klepne pepka, ten nikterak veliký model Pekingu není zrovna moc přesvědčivý, ale každá postava má svůj vnitřní boj (i když ta holčička s vypočítavým vychytralým pohledem je na zabití) a historii, je tu prostor i na vedlejší postavy (hlavně anglický kněz s myšlením Leonarda da Vinci), takže ty dvě a půl hodiny uběhnou docela rychle.(31.12.2010)
-
Alf
hlavně s přihlédnutím na výpravu a masové scény, některé dialogy už byly poněkud horší :-)(11.11.2005)
-
Rabina
Sestříhat, sestříhat, ještě jednou sestříhat. Vystřihnout všechny kecací scény v druhé půlce. Jako hodinu a půl výpravné podívané by film dobře bavil, takhle uspává. Raději si dám Zulu(9.1.2008)
-
Brejlil
Producent Samuel Bronston se na konci 50. a začátkem 60. let snažil udržet oblíbenost velkolepých spektáklů, a tento se mu povedl více, než Pád říše římské. Místo antického světa jsme v pekingské diplomatické čtvrti, která se pod vedením statečného amerického důstojníka (kdo jiný než Heston) brání povstání boxerů. Při této obraně se tříbí charaktery a spojují národy od Rusů po Japonce. Ideové vedení má britský (až do morku kosti) diplomat (David Niven) a i na lásku (poněkud provokativní na rok 1963) k ruské, trochu amorální baronce (Ava Gardnerová) dojde. Potěší hlavně začátek, kdy každé zastupitelství vztyčuje vlajku a snaží se svojí hymnou přehlušit ty ostatní, a poté bojové scény. Na dekoracích a stavbách se viditelně nešetřilo, a to je největší pozitivum filmu.(20.9.2007)
-
Dárius
Tentokrát se naprosto ztotožnuji s oficiálním textem distributora.Krásný pohled do hostorie západem rozebrané Číny.(14.10.2008)
