Láska, válka a hrdinství jdoucí za hranice lidského chápání jsou hlavními postavami jednoho z nejúžasnějších příběhů hollywoodské historie. Charlton Heston hraje odvážného vojenského velitele, který společně s hrstkou věrných hájí proti mnohonásobné přesile americkou vojenskou posádku v jedné čínské provincii. Píše se rok 1900 a v Číně probíhá krvavý neklid, který vystoupil do historie jako Povstání boxerů. Odpor statečného majora Matta Lewise trval přesně 55 dnů, než... (oficiální text distributora)
No docela zklamání,příliš dlouhé a poměrně vláčné. Rozhodně bych byl radši 55 dní v Pekingu než se znovu kouknul na tento film. Dvě hvězdy, za ty bojové scény .
Tohle je tak trochu promarnena sance. Mohly z toho bejt neskutecny jatka, spousta armad se mohla dve hodiny rubat, jenze prd. Tak za prvy mi nak nebylo jasny, o co ze jim to v ty cine vlasne slo. Za druhy, bitev tu je asi tak pul hodiny a za treti, film je neskutecne dlouhej a misty zdlouhavej. Navic nektery dialogy pusobi jak kdyby je napsalo dite. Ale ty bitvy musim pochvalit, ty byli fakt velkolepy a davovy sceny pusobi taky hezky velkolepe, cemuz taky napomahaj super kulisy. Navic tu jsou slusny herci v cele s Hestonem, kterej ale obcas da tak strasne tupej vyraz, ze to skoro neni mozny. Skoda, ze film nema 90 minut, vyhazet odsud spoustu nepotrebnejch dialogovejch scen, prvni hodinu hodne zkratit a pridat jeste nejakou tu bitvu, mohlo jit o jeden z nejlepsich velkofilmu, ale takle je to jen prumerny valecny drama.
Absolutně nevyužitý potenciál. Tohle mohla být taková malá spojenecká (Američani, Angličané, Rusové, Japonci, Italové, Francouzi, Němci, Rakušané) bitva u Thermopyl odehrávající se v roce 1900. Hrstka nepříliš dobře vyzbrojených vojáků (tedy přesně 400) chrání diplomatickou čtvrť v Pekingu proti mnohonásobné přesile čínských boxerů a posléze i čínské císařské armády (teda rubrika Obsah / Info je úplně mimo a je opsána z textu autora (distributora), který tenhle film očividně neviděl). Takže docela slibný námět, jehož zpracování mohlo dopadnout mnohem lépe. Scéna, o které se dá říct, že je bojová je ve filmu vlastně jenom jedna, dále se hraje spíše na diplomatickou notu, ve stylu vyjednáváme, nějak rozhodíme nepřítele. Vůdce Číňanů a čínská císařovna jsou vyobrazeni jako nepříliš inteligentní, namyšlení mocipáni. A zůstává pro mě záhadou, proč některé Číňany hrají neorientálci (rozumějte, špatně namaskovaní běloši).
Pastva pro oči, občas trápení pro uši. Působivou výpravu nelze ignorovat ani ve špatném filmu. 55 dní v Pekingu ovšem žádný "průser" není. Jen vás občas zatahají za uši prapodivné dialogy. V příběhu je spousta zbytečností, kdyby se film věnoval jen (a pečlivěji) ústřednímu problému, pak by měl kratší stopáž a byl by záživnější. Ale i tak jde o kousek historie, byť podané z druhé strany. Hrdiny 55 dni v Pekingu by podle mého měli být Číňané. Raději bych se podíval na film z jejich pohledu, jejich způsobem vyprávění.
Vítězství kvantity nad kvalitou v načechraném 70 mm exkurzu do lekce z čínského dějepisu, který měl přispět k vzkříšení starého dobrého hollywoodského velkofilmu, ale spíše mu na dlouhé léta zasadil ránu z milosti. Na vině je hlavně enormně špatný a mělký scénář, jehož autoři zřejmě zaspali celá desetiletí filmové historie a snadno se svezli na proudu stokrát znečištěné řeky. Úspěšně nakydali jedno trapné klišé na druhé v řadě přebytečných, násilně natahovaných, nikam nevedoucích a únavných tlachů a zjednodušeného politikaření, přičemž cokoli vhodného pro rozvedení (pospolitost národů) nechali nevzrušeně proplazit kolem sebe. Na celém filmu paradoxně nevyzvednu ani tak obstojné a patřičně přelidněné bitvy (ke všemu nestrategicky rozmístěné) nebo ústřední hvězdné trio Heston-Gardner-Niven, které si své party odehrálo čistě z vlasteneckých povinností, ale výtvarně pojaté titulky a zvláště orámování příběhu emblematickou hrou navzájem se přehlušujících vojenských kapel. Idiotské obsazení bělochů do rolí Číňanů snad netřeba rozmazávat.
Nevím v čem je tento film slabší než jiné historické eposy té doby. Mě se líbilo všechno od kulis až po herce a jejich výkony. Opravdu nerozumím nízkému hodnocení ani tomu, jak je tento film neznámý, přitom vypadal, že byl docela drahý. 80%
Možno, že film nezaujme tak ako v dobe svojho vzniku, ale aj tak je to slušný film, ktorý patrí vysoko nad priemer. Prvá polovica je viacej vydarenejšia než tá druhá, kde sa filmu miestami stráca dych. Poňatie je vskutku veľkolepé: strhujúce výprava, hudba nominovaná na Oscara, na svoju dobu hviezdne herecké obsadenie a k tomu ozrutné bojové scény. I keď herci tu určite nepodali svoje životné úlohy, rozhodne sa hereckým výkonom nedá čo vyčítať. Veľkofilm ako sa patrí!
Sestříhat, sestříhat, ještě jednou sestříhat. Vystřihnout všechny kecací scény v druhé půlce. Jako hodinu a půl výpravné podívané by film dobře bavil, takhle uspává. Raději si dám Zulu
Producent Samuel Bronston se na konci 50. a začátkem 60. let snažil udržet oblíbenost velkolepých spektáklů, a tento se mu povedl více, než Pád říše římské. Místo antického světa jsme v pekingské diplomatické čtvrti, která se pod vedením statečného amerického důstojníka (kdo jiný než Heston) brání povstání boxerů. Při této obraně se tříbí charaktery a spojují národy od Rusů po Japonce. Ideové vedení má britský (až do morku kosti) diplomat (David Niven) a i na lásku (poněkud provokativní na rok 1963) k ruské, trochu amorální baronce (Ava Gardnerová) dojde. Potěší hlavně začátek, kdy každé zastupitelství vztyčuje vlajku a snaží se svojí hymnou přehlušit ty ostatní, a poté bojové scény. Na dekoracích a stavbách se viditelně nešetřilo, a to je největší pozitivum filmu.
Slabé, veľmi slabé. Zachraňuje to jedine výkon už tradične dobrého Hestona. Nuda a nuda. Asi po polke filmu už len chcete vedieť, ako to skončí, ale to je tak všetko.
