Josee to tora to sakana-tači

Tady se nedá dělat nic jinýho, než souhlasit s tim, že největší síla tohohle filmu je uvěřitelnost příběhu a prakticky žádný vyděračský scény. Příběh se zbytečně za každou cenu nikam netlačí, prostě jenom plyne a musim říct, že to na mě zapůsobilo daleko víc, než různý ty korejský drama o nevyhnutelný smrti (21.09.2008)

Poměrně jednoduchý příběh natočený s minimální okázalostí, ale zato s maximálním citem a uvěřitelností. Postavy, které by v jiných filmech vypadali jako šablony nebo figurky, jsou tady plné života a takové, jaké můžete potkat ve skutečném životě. Pochvalu si navíc ještě určitě zaslouží hudební doprovod, který velmi příjemný a invenční. (11.09.2006)

Hlavní hrdinka tohoto romantického filmu je tělesně postižená, přesto se na rozdíl od jiných podobných filmů nedočkáme zbytečného citového vydírání, což je jistě plus. Vztah dvou mladých lidí je zde podán s maximální lehkostí a uvěřitelností. Některé scény sice působí poněkud zvláštně a vystřižitelně, což by tomuto dvouhodinovému filmu možná neuškodilo, přesto je výsledek nadprůměrný a dá se doporučit všem příznivcům asijské kinematografie, kteří si nelibují pouze ve vodopádech krve. I když na tu tady taky dojde.. ;-) (06.07.2008)

osobne mi opat vadil indie pristup v jednoduchosti az amaterskosti vizualnej stranky, co je urcite znudzecnost typicka pre jap. nezavisly film. ale vlastne aj kvoli tejto farebno svetelnej nedokonalosti vyznieva relativne realny romanticky pribeh realnejsie, nez realita. jose, tiger a ryba, aj ked ryba sa do filmu nezmestila, netrha slzy, ale poplakat sa pri nom da. (31.01.2006)

Jedna z nejpodivnějších romancí, co jsem kdy viděl. Kdysi jsem na ni viděl zajímavý trailer, ze kterého jsem si zapamatoval jen to, že v japonském názvu je znak pro rybu. Pár měsíců nato na to koukám a říkám si, že tenhle světlý, svěží vizuální styl už jsem někde viděl... A vida, je to ona ryba. A ta ochrnutá, výstřední a nezapomenutelná Joze, kterou babka vozí zakrytou v dětském kočáru, aby nedělala ostudu. Z titulek to není poznat, ale Joze mluví typicky chlapskou řečí, čte směsi knih a fetišistických pornočasáku posbírané z popelnic a ačkoli společnost na ni zapomněla, divák jen tak nezapomíná. (21.11.2005)