Velká láska

Velmi příjemný, laskavě humorný film, který bych asi nikdy nezhlédl, kdyby se o něm v diskusi Francouzská kinematografie nezmínil uživatel bloom. Tímto mu opravdu moc děkuji. Protože tohle byla velezajímavá zkušenost a hlavně zábavná přehlídka rozličných humorných a fantazijních nápadů – ať už scéna s postelemi, drbny, přítelovy rady, louskání ořechů a mnoho a mnoho dalšího. A pak samozřejmě potěšila i atmosféra konce 60. let a pár pěkných aut – hlavně červená Matra M530. (11.05.2020)

První půlhodinu mě Velká láska moc nechytla, tu druhou (od scény s fantaskním putováním s postelí) jsem si často dost užíval, jenže poslední třetina mě už s výjimkou dvou scén z hospod (a tanečku :)) opět nebrala... což je docela ojedinělý průběh mých dojmů, protože obvykle jsem svědkem toho, jak prostřední části některých skvěle začínajících a skvěle vrcholících filmů bývají naopak (nej)slabší. Uznávám a uděluji hvězdičky za krásnou nápaditost a barevnost celého filmu, více scén a nápadů (např. neotřele vyřešené půlení manželského majetku) patří k nezapomenutelným, Pierre Étaix jako režisér se rozhodně víckrát zaskvěl, projevil kus hravé fantazie a nakonec i jako herec tu měl pár světlých momentů, zejména v gazích s deštníkem, taškou a kloboukem. Možná mě trochu zmátl oficiální text distributora, když zde Étaixe vychvaluje coby vynikajícího komika. Očekával jsem tak, že toho jako herec/komik předvede ve svém autorském dílku víc, zatímco na mě Étaix působil jako celkem nevýrazný pán (a většinou i nesympatický ulízaný slizoun, až mi často připomínal Jeana Dujardina), který se sice neustále motá před kamerou, ale k vtipné kreaci se tu často musí místo něj přičinit pár jiných herců ve vedlejších a epizodních rolích. Celkově je to jedna z těch odvázaných surrealistických komedií 60. let à la Zazie v metru, které výrazněji, než na obsahu, stojí přeci jen na formě... [65%] (07.01.2023)

Obrovské překvapení! Jméno Pierre Étaix my ještě před pár týdny vůbec nic neříkalo. A jelikož si (bláhově) myslím, že vím o všech opravdu zajímavých a důležitých režisérech, šel jsem do kina s tím, že mě nic zvláštního nečeká. Velká láska je ale naprosto skvělý film, který bez pochyb řadím mezi ty nejlepší snímky, co jsem kdy viděl ! O podobnosti s filmy Tatiho či Buňuela píší všude, a nezbývá než souhlasit (svou hravostí mi Velká láska připomíná také snímek Zazie v metru). Ale přesto je Étaix naprosto jedinečný a nelze ho považovat za nějakého vykradače. Jeden ze sta filmů, které bezpodmínečně musíte vidět, než zemřete ! (19.02.2011)

Skvěle jsem se bavil - opravdu! Dobře natočené, zahrané, ale především úžasně nadčasově pojaté. Příjemně plynoucí příběh muže svázaného manželstvím je vyprávěn s typicky francouzským humorem, opět se dočkáme prvků grotesky, skvělého využití hudby a zvukových efektů, ale především inovativních ztvárnění snových představ - dokonce takových, o nichž se obávám, že by je dnes již nikdo nevymyslel (ve spánku nahrazuje postel zcela plnohodnotně auto, scéna s fotoalbem nebo s tchánovou hrou na housle atd.). Mohu jedině doporučit. (17.05.2011)

Povedená komedie o trampotách se svazkem manželským, do nějž upadne poněkud sukničkářský chlapík. Film je to nadmíru zajímavý, především vtipným vypravováváním v ich-formě, jehož se dopouští povětšinou hlavní postava - všechny fantazie, ba i jen nápady jsou tak převedeny na plátno a zároveň občas i absurdně provázány s tím, co má být skutečností. Dále zaujme zvláštní rytmus charakterizovaný delšími, občas i lyrickými - fantazie na téma, kdyby se po silnicích pohybovaly postele, a nikoliv auta, - pomlkami, které přerušují vtipné, svižné monology nebo dějově nabitější úseky. Hlavní role se ujal sám režisér a dojem zanechal výborný ve svých obou rolích. (29.07.2006)