The Girl in the Café

Z pera majstra Richarda Curtisa, vzišla tentokrát viac než príjemná romanticko-politická a zaujímavo vypointovaná dráma, v ktorej nakoniec ide o viac, ako sa spočiatku zdá. Príjemná civilná réžia Davida Yatesa a výkon dvojice Bill Nighy a Kelly Macdonald (s ktorými si Yates neskôr zopakoval spoluprácu v Harrym Potterovi a Relikviách Smrti) kvalitatívne prerastajú hranice televízneho filmu a nechávajú zabudnúť na zjavne obmedzené finančné prostriedky, ktoré mali tvorcovia k dispozícii. Aj napriek celkovej spokojnosti mi ale nie je celkom jasné, ako sa niečim ako týmto David Yates kvalifikoval na muža čo má ukočírovať adaptácie jednej z najúspešnejších knižných čarodejníckych ság. Nie že by to v konečnom dôsledku bola zlá voľba. (21.07.2011)

Možná malinko naivní, avšak dost působivé. Tento krásný milostný příběh s politickým apelem na pomoc rozvojovému světa se vydařil mimořádně. Dvojice Bill Nighy a Kelly Macdonald je skutečně tou nejsympatičtější možnou. Bill Nighy jako upracovaný, svědomitý, nesmělý, bojácný a osamělý úředník. Kelly Macdonald jako naivní, upřímná a také velmi zvláštně osamělá mladá žena. Mezi nimi se postupně rozvijí vztah, který je zpracován skutečně krásně. Neztrácí se pak ani politická část filmu - Ginino vystoupení na slavnostní večeři je rozhodně velmi silnou scénou. (27.07.2006)

Curtisova romantická komedie o kafi a politice s Kelly MacDonald a Billem Nighym. Něco pro mě, huh? No, ne tak rychle ... The Girl in the Café je totiž minidílem s monstrambicema; čili z logiky věci taky snímkem nesmírně rozpačitym. --- Nicméně začnu pozitivy: uznání jistě zaslouží, že čistě (!) romantickou linku doprovází snad nejsložitější, nejhůř čitelnej Curtisův scénář a vskutku zamilováníhodnej charakter svérázný Giny. Tý pokud nepodlehnete v okamžiku, kdy vykládá, co stálo za jejim rozchodem s přítelem, tak jednoduše musíte podlehnout aspoň ve chvíli, kdy tomu ryzímu stydlínovi líčí svuj návod na usnutí. Ťuťuťu! --- Bohužel ta samá Gina zároveň ztělesňuje oslí můstek do politický roviny, kde už film nehezky dře a vrže. V týhle dimenzi se totiž mění ve výsostně naivní kolovrátek se snahou o (i před těmi osmi lety) dávno přežitou naléhavost a kompletní devalvaci umění kompromisu, jakožto atributu pro politickou scénu natolik esenciálního, že ať už se nám nelíbí sebevíc, revolta vůči němu prostě neni na místě. A už vůbec ne taková; vedoucí k takovýmu konci. Sorry, Richarde. --- "Dirty dirty dirty John" (02.12.2013)

Bill Nighy, David Yates, Richard Curtis a Nicholas Hooper. To mluví myslím za všechno. Čekal jsem romantickou komedii, ale dostalo se mi cosi...jiného. Komediálně-dramaticko-politicko-romanticky-morální britsko-americký film z produkce HBO. Summit G8, umírající děti v Africe, osamělý poradce Lawrence a láska. Filmu samozřejmě vévodí Bill Nighy, který nehraje excentricky, ale umírněně a přirozeně (zasloužená nominace na Zlatý Globus). Jen nevím, jestli mi byla tak úplně sympatická Kelly Macdonaldová... (19.04.2008)

Nesmělé a trochu neohrabané seznamování stárnoucího a nepraktického Lawrence (poradce britského ministra financí) s mladou Ginou, která si mě získala už když zdůvodnila proč se rozešla se svým bývalým „Spal ve starém pyžamu a měl zapnutý i poslední knoflík u krku“. Jejich krátké setkání v restauraci po kterém následuje pozvání na summit G8 v Reykjavíku, kde se jedná o pomoci Africe s její extrémní chudobou. Gina se tak ocitá mezi nejvyššími politickými představiteli a její nebojácné názory na liknavou pomoc světa hrozí přerůst v mezinárodní skandál. Krásná hudba, mrazivý Island a vynikající Bill Nighy. (11.12.2005)