Gillesova žena

Kazdy z nas nekdy zazil chvile, kdy jde pod svou vlastni dustojnost nez aby se vzdal milovane osoby. Jakmile si to ale uvedomi, nemusi to unest. Takto by se dala vystihnout hlavni myslenka filmu, ve kterem nebyla potreba rozsahlych dialogu, aby si divak tyto pocity ze sveho zivota vybavil. Jedinou jeho chybou bylo, ze se dal zkratit o cca 15 minut, aby se divak ke konci nemusel vrtet a divat na hodinky. Jinak je to ale hezky film. (06.02.2006)

Silně působící drama ryze ženského pohledu na svět, tichá výpověď o tom, jak může být někdy úděl ženy krutý a deprimující. Film hodně komorní, pomalý, se statickými záběry (symbolicky přírodní koloběh vody okolo příbytku ústřední dvojice - okap s podzimním listím, zamrzlá pumpa...) vytvářejícími předěly. Obrazy jsou hlavním nositelem významu - opisují ženské vnímání tvořené hlavně složkou pocitovou (úžasně natočený závěr plný statických záběrů sušícího se prádla, jejichž řetězení přímo evokovalo bouři pocitů uvnitř hlavní hrdinky...). Ten zvláštní milostný trojúhelník byl hodně zajímavým řešením situace, bylo interesantní ponořovat se do otevírající se bolavé ženské psychiky a duše... Dlouho jsem si říkal, co všechno ta silná ženská postava vydrží, obrácení filmové kamery (a duševního i hodnotového světa hlavní hrdinky) na konci filmu ale bylo racionálním vyústěním situace...dlouhodobé vytěsnění frustrace do oblasti podvědomí se muselo nějak projevit... Citlivý film plný těch nejběžnějších životních situací ... a přitom tak mezních a výjimečných osudů... Nádherně stylizovaný film působivých obrazů se skrytou vnitřní silou... Obraz vnitřního světa jasně vymezeného typu ženy - obětavé matky... (na mne ale především ze začátku poněkud rozvláčněný a zdlouhavý) (26.03.2008)

Celkem se divím místním rozporuplným reakcím. Film má nádherné záběry(co záběr to obraz), výbornou herečku v hlavní roli (na jejíž tváři pokaždé poznáte co se jí právě honí hlavou) a jednoduchý, ale silný příběh(kde bych vytkl snad jen ten podivný konec). Pro ty co u filmu neholdují citům to ale možná bude pouze hezky nasnímaná nuda. (28.03.2008)

Velice citlivě natočený snímek o ženské duši. Frédéric Fonteyne v prvé řadě vypráví obrazem. Výrazná stylizace obrazu vykresluje dojmy a pocity aktérů, kdežto podružné dialogy pouze dopomáhají k plynulosti příběhu. Film, jehož výchozí scénář obsahoval pouhých deset stran (zbytek tvorby je pouhá improvizace herců a fantasie režiséra) má laťku kvality (jak formální tak obsahovou) postavenou neuvěřitelně hodně vysoko. Fonteyne za to může být vděčný nejen sobě, ale zejména všem představitelům hlavních rolí. (29.11.2005)

Soustředěný herecký výkon Emmanuelle Devos v pro mne hodně zvláštní roli. Nejen, že ji manžel podvádí s její mladší sestrou, ale ona nezavrhuje ani jednoho z nich a trpělivě čeká, až je to přejde. A přitom z toho cítíte temné podtóny, které naznačují, že happyend není možný. Retro příběh pro tři dobré herce a jednoho nadaného režiséra (70%). (27.04.2008)