Pingu

Nic proti hrátkám s plastelínou, sám jsem jí kdysi sežral na kila, ovšem menší z mých úprců se té natahovací postavičky bojí jako Slávik ženský. A to si ve školce podmanila svou dechberoucí autoritativností nejen dětský kolektiv, ale i vyhořelé souškyčitelky, tedy poněkud překopala zaběhlý řád, a když nedávno potkala čerta, tak ho kopla do holeně a šla na lízo. Takže sorry jako. (18.01.2019)

Sice trochu ukřičená záležitost ale jako dítě jsem to měl rád kvůli tomu, že to hezky vypadalo a bylo to legrační. Nyní se na to koukám sice trochu jinak, ale o to víc mě to možná baví. Koukáme na to kvůli prckovi, kterému se to taky líbí ale my jako dospěláci v tom vidíme i něco navíc. Opravdu se dá říci, že s jedná o zábavu pro děti a dospělí. Super animace a ty vlezlí zvuky to k tomu prostě patří… (10.01.2016)

Geniální srandu v každém díle chystá divákům tenhle malý tučňák. Nejenom, že to je velmi neotřelé téma (kolik další produkce je situováno na Antarktidě?), ale hlavně je neuvěřitelné, kolik invence autoři do seriálu investovali. I po mnoha letech je to modelínová paráda, která snad nikdy neomrzí. 95% (25.07.2016)

Milé, trochu zábavné, lehce výchovné. A náš syn ho samozřejmě žere. Občas už mi ten neposeda lezl i na nervy (tučňák, ne syn), jak musel pořád zlobit a vymýšlet stále nová a nová alotria. A taky ty jeho sourozenecké šarvátky se sestřičkou! Podezřívám autory, že se inspirovali mým vlastním dětstvím (i já mám mladší sestru :-). (03.07.2013)

Miluju tohoto nezbedu, který má místo zobáku trumpetu. Pingu mi do žil dodává zábavu i poučení. Chovám dvě zebřičky, které mají stejnou barvu zobáku jako on. Jmenovali se Ferda a Ferda, ale od té doby, co jsem poznal tento výborný animovaný seriál, přejmenoval jsem je na Pingu a Pinga. No a musím říct, že si všichni velmi dobře rozumějí. (09.03.2009)