Komentáře uživatelů k filmu (6)
-
Karlos80
Pozor spoiler. Skutečnost : Když před deseti lety natáčeli Jan Špáta a Olga Sommerová pro OKO dokument o dívce Máně, bylo jí 24 let a už značnou část života ztrávila v kriminále. Její normální život skončil v šestnácti, kdy se zamilovala do muže, se kterým poté měla holčičku. Tu vychovávala babička, protože Máňa seděla v kriminále za příživnictví. To bylo v té době normální. V dokumentu z roku 1992 se s Máňou seznamujeme v pardubickém vězení, dozvídáme se, jaký je její každodenní život, ale především poznáváme její nezměrnou touhu vrátit se zpět do normálního života. Tehdy ještě Máňa v sobě nesla naději, že přeruší bludný kruh opakovaných návratů do kriminálu, že vyjde ven a začne žít normální život. Po odvysílání filmu, který měl velký úspěch, jí mnoho lidí nabídlo práci a domov, ale Máňa žádnou z těchto šancí nevyužila. Kriminál se pro ni stal opravdovým domovem, v němž byla zvyklá existovat a jehož zákony znala. Život na svobodě byl pro ni životem bezdomovce, který si na živobytí musí vydělávat krádežemi. Po deseti letech se Olga Sommerová vrátila k životnímu osudu této hrdinky a delší dobu ji sledovala. Nejen při střídavém propouštění z věznice a jejího zavírání, při soudech, ale také na místech jejího dětství, při setkání s matkou, při kontaktech se sociálními úřady, ve chvílích bláznivé radosti, zamilovanosti i hlubokých psychických propadů. Vytvořil se jí oblouk příběhu o nepolepšitelnosti, naději ale i lásce, v němž Máňa představuje střídavě své extrémní polohy smíchu a pláče, svérázně filosofuje a názorně předvádí rozpor mezi svobodou vnitřní a svobodou vnější. V drsné realističnosti svého pohledu šla režisérka mnohem dál, než jsme u jejích filmů zvyklí. V průběhu deseti let prožila Máňa dva těžké úrazy. Jednou ji příležitostný spolubydlící vyhodil z okna a Máňa strávila několik měsíců v nemocnici. Po druhé ji jiný muž pobodal a Máňa se pohybovala mezi životem a smrtí. Za pokus o vraždu byl onen muž odsouzen na deset let. Máňa je nenapravitelnou recidivistkou, promarněnou hřivnou. Je inteligentní, invenční osobností. Patří do jistého procenta populace, které musí společnost trpět jako nutnou, i když nevítanou součást svého těla. Máňa Lavičková se narodila v roce 1968. Poprvé jsme ji natáčeli v jejích čtyřiadvaceti letech. Dnes jí je třiatřicet. Rodina už ji definitivně odmítla. Natočila jsem návštěvu u matky, která ji na příkaz nejstaršího syna nesměla přijmout domů. Budoucnost Mánina života se jeví jako věčný kolotoč kriminálu a krátké svobody, drobných krádeží, opětného souzení a věznění. Máňa už vlastně nechce a nemůže vykročit. Před deseti lety ještě alespoň mluvila o šanci vystoupit ze společnosti ztracených existencí. Teď už o tom ani nemluví. Natáčelo se ve vazbě v Českých Budějovicích. propuštění Máni z pardubické věznice, cesta vlakem do Prahy cesta z Prahy do Českých Budějovic (nádražní hospoda a park, kde Máňa pobývala a přespávala v krátkých obdobích svobody) cesta do Chlumu u Křemže, kde bydlí Mánina rodina cesta do Českého Krumlova, Mánina rodiště soudní přelíčení s Máňou u Krajského soudu v Českých Budějovicích natáčení ve vazební cele v Ruzyni propuštění z pardubické věznice, setkání s Máninou neopětovanou láskou, Mirkem Šimčíkem cesta do Českého Krumlova, návštěva sociální pracovnice a Úřadu práce.Vynikající dokument za 5*.(22.8.2006)
-
CheGuevara
Spíš než dojemná, je tato storka jedné čórky smutná. Jak tenká je hranice mezi exhibicionismem a upřímností. Máňa je jen jedna z mnoha a jsem rád, že Olga Sommerová to dokáže připomenout s neskrývaným soucitem. Jen mám trošku pocit, jestli se Olga příliš nepasuje do role mesiáše a vykupitele. Ale to nechť posoudí sama Sommerová, ostatně udržet si u tohoto příběhu odstup je nadlidský výkon. Ale myslím, že Helena Třeštíková si s podobným tématem vyrovnala mnohem lépe a po svém.(19.4.2010)
-
Bebacek
Ačkoli je Sommerové neustále vytýkán její sklon k sentimentalitě, nikdo nemůže popřít její nesporný čich na postavy svých dokumentů - svérazné, charismatické osobnosti. Její první dokument o Máni je neskutečně silným příběhem, co vás chytí za srdce a nejedna slza vám skoro ukápne. Avšak při sledování osudů Máni po deseti letech měníte na tohoto (pra)člověka názor. Tatam je lítost. Vidíte jen herečku, šílenou exhibicionistku, které nevěříte ani slovo. Je vám z ní až špatně...Ale smát se jí budete stejně :) Jeden z nejsilnějších dokumentů OS.(5.12.2006)
-
lena60
Hysterická exhibice jedné nenapravitelné zlodějky.(18.5.2011)
-
jack.hnut
Vynikající dokument, jak je u Sommerové zvykem. Tentokrát se rozhodla vrátit k příběhu romské kapsářky Máni a my s ní sledujeme její pouť z vězení na svobodu a zase nazpátek.(30.12.2005)
-
pfa
"No tak vidíš, Máňo, přeci jsem tě lízli, tohle jsi nám holka, dělat neměla! Zradila jsi partu, chodila jsi s fízly, teď dostaneš mordu do těla..." Tak to je fakt hustej životní příběh jedné nenapravitelné zlodějky... [1O/1O](31.1.2007)
