Vejce – Příběh natvrdo

Poprvé jsem z tohoto filmu zůstal v šoku a zároveň oněměl úžasem, opakovaně si ho vychutnávám snad ještě více... Absurdní (tragi)komedie se sci-fi prvkem nabírá největší grády, když se v polovině přesune z moderního světa přímo k oblíbeným kořenům tradiční severské kultury, to jest motiv spjatosti člověka s přírodou. V této části nechybí ani nádherné kamerové záběry v přírodě, pro starší skandinávské filmy typické, ovšem Alfredson nabízí tento motiv v tak originálním a absurdním balení, že by mu mohli závidět i zkušení hastrmani z českých rybníčků. Naprosto neočekávatelný vývoj děje, který spěje k velice trefné kritice konzumní společnosti, si na svých bedrech pevně drží osobitý nadhled, neotřelý absurdní humor, ale také po celý čas skvělý výkon Gösty Ekmana, u nějž místy taky žasnete, co vše byl schopen pro svou roli podstoupit. Navíc mu ještě naplno v netradiční komediální roli konkuruje sám velký Max von Sydow v postavě diktátora rodiny i továrny. Určitě jde o jednu z nejoriginálnějších komedií, jaké jsem kdy viděl, a současně výborně propracovanou, včetně myšlenky a poselství. Myslím, že to naprosto trefně vyjádřil ve svém komentář uživatel Pafl, když napsal: "... zatímco v Americe 70. let se kritici rozplývali nad imaginací Nového Holywoodu, ve Švédsku se točily filmy, jaké si dnes ani nedovedeme představit. Prvotřídní." [100%] (18.02.2021)

Absurdní alegorie na současný konzumismus, která žel podle mne nemá ujasněné, co přesně chce říct, a která má timing naruby - místo hodiny sžíravého představení debility dekadence a půl hodiny poselství to chtělo otočit, dekadenci se věnovat ze všeho nejméně, a místo toho promyslet ten konec. Takhle se to rozpadá na dvě nestejně dlouhé poloviny, kde sice sem tam zazní dost chytrý postřeh, občas dobrá hláška i fór, ale celkově to moc konzistentní není. Zahrané je to skvěle, dokonce na skoro bollywoodskou písničku dojde (a jak ona, tak tulák mají ke konci svůj jistý význam), ale málo platné, tu myšlenku opravdovou, velikou, to velké téma, to se mi v tom hledá těžko. Buď to měla být absurdní parodie na velkopodnikatele a korporace á la Křidýlko, nebo stehýnko (kde ten příběh funguje daleko líp a přesněji), nebo to měla být rovnou eko agitka s mírným postapo nádechem, ale takhle to není ani jedno. Btw, incestní scéna mi přišla úplně mimo mísu. (08.04.2023)

„Vejce“ předběhlo dobu - obávám se totiž, že film, resp. jeho rozuzlení bude s unikajícím časem, jenž nám zbývá k radikální změně kurzu stran ekologické politiky a z toho jakés takés záchraně životního prostoru, čím dál aktuálnější. Inu, že je to pěkně pomyšlení, že v jistém ohledu o brzkém zítřku nejpravdivěji vypovídá takřka padesát let stará absurdní komedie? Jak k tomu mohlo dojít? To víte, severské národy (tedy i Švédové) vždy byly citlivější na exploataci přírodních zdrojů. ___ Aby těch na mou maličkost až podivuhodně sebejistých tvrzení nebylo málo, troufnu si v tomto už tak troufalém (má pramalá zkušenost se švédskou kinematografii mě neopravňuje k generalizujícímu výroku, s nimž přicházím o dva řádky výš + určitě se můžete ptát, kde beru tu jistotu, co se stane v budoucnu; nepovím!) komentáři ještě tvrdit, že film by se jistojistě líbil Sigmundu Freudovi – se všemi těmi jeho Oidipovskými komplexy a myšlenkami na to, že „každý syn si přeje vidět svého otce mrtvého“. Otec se zde totiž od prvních minut s železnou rukou rozpíná nad synem, vládne mu a vytyčuje mu „oběžnou dráhu“, nakonec i onen zoufalý čin, kdy se syn SPOILER rozhodne proti otci vztáhnout ruku a pokusí se jej zastřelit, nakonec vyznívá tak, že naplňuje otcovský odkaz, než že by z něj vyvazoval, stává se jim bezděčně stejně tak agresivním a nemilosrdným, mužem jdoucí přes mrtvoly, toto pak ztvrdí tím, že se pokusí nahradit otce v rodičovském loži; naštěstí, či naneštěstí (?) otec pokus o atentát přežije, svého syna jakožto konkurenta a mladší náhražku sebe sama zapudí, čímž mu dá nejlepší dar, který mu mohl dát – možnost zařídit se v životě podle svého. SPOILER Díky za tip Willymu K., vždy, když se budu škrabat na prdeli, tak si na tenhle film vzpomenu (a to není málo). A taky si na něj vzpomenu vždy, když uvidím Martina Freemana, Gösta Ekman mu je – aspoň v tomto snímku – hrozně podobný, až se ptám, zda-li nebyli v přízni? Asi ne, to ale nevadí, svět se kvůli tomu nezboří! 75 % (08.04.2023)

Prvých tridsať minút mi prišlo veľmi slabých a to hlavne kvôli tomu silenému humoru a práve preň som aj rozmýšľal, či film nevypnem. Ale ja sa málokedy vzdávam a teraz to nebolo inak a urobil som dobre. Po tých nevýrazných 30 minútach v ktorých sa film niesol v naivno infantilnom humore, tak režisér celkom zmenil stranu a to mu len chválim. Max von Sydowa mam celkom rád, ale tu bol nevýrazný a myslím si, že ani jemu táto postava moc nevoňala a bolo to vidieť a práve v tej dobe sa začínala spanilá jazda  Gösta Ekman alias Stana Laurela. Tá jazda začala na lodi, išla cez múzeum a skončila bravúrnou scénou v jazere. A to som nechápal pred filmom, keď som čítal komentáre, prečo každý spomína jazernú scénu, ale hned po nej som to pochopil, prečo ju malo komentujúcich vynechalo. A práve scéna z jazera bola zaujímavá, netradičná a prenádherne spracovaná. Mala i také seriózne posolstvo o tom, že sama matka príroda zariadila, aby  postava sama na vlastnej koži zistila, ako je ťažké v prírode prežiť bez pomoci. A ked príroda zistila, že je pripravený pobiť sa o kúsok šťastia, tak ho jednoducho vyvrhla na zem a on ako človiečik z druhou šancou musel začať takmer od znova. Je tam cítiť neskutočnú iróniu, ale ktorá je dávkovaná pekne postupne a bez nejakých náznakov trápnosti. Znázornená krajina zužovaná nedostatkom vajec bola ťažká hovadina, ale i to malo koniec koncov svoje opodstatnenie. Tak Max von Sydow ma nenadchol, ale zato Gösta Ekman bol úžasný. Každý jeden nechápavý pohlaď či gesto som mu veril a zahral to cele znamenite. Neuveril by som, keby som to nezažil na vlastnej koži, že ako na začiatku som bol rozhodnutý dať maximálne slabé 2*, tak na konci to už bolo na silne 4*. Toto bude asi skokan roka. Štvrtý film s diskusie V. R. K. a som sám prekvapený, ako mi film sadol i na ten nešťastný rozbeh. (17.04.2023)

Anarchistický návod pre vydedencov, ktorí by všetky svoje starosti chceli nechať plávať (doslova). Na druhej strane tu prítomné splynutie s prostredím by v prenesenom význame hlavnej postave závideli aj kariérni oportunisti. S označením "podobenstvo" by som bol opatrný. No rozhodne je o čom premýšľať. Úvod filmu ma nezaujal, jazero naopak veľmi, a koniec to umne spojil. Ale nesmial som sa. Sú komédie a komédie, toto bola tá druhá kategória. (05.04.2023)