Mé noci s Alicí, Penelopou, Arnoldem, Maude a Richardem

Pornografická parafráze na obžerskou klasiku Marca Ferreriho Velká žranice pojednává o skupině žen, které mají dost, jak s nimi muži zacházejí, a rozhodnou se spáchat sebevraždu. Jenže jejich odchod na onen svět nemá být jen dalším pasivním gestem ve stylu spolykání prášků či podřezávání zápěstí. Naopak vezmou iniciativu do vlastních rukou a rozhodnou se k vytoužené smrti dopracovat sexem. Jako by samotná premisa nebyla už tak nápaditá a slibná, tvůrci k její realizaci přistoupili s (nejen v porno branži) nevídanou kreativitou. Interiér vily, kam se ženy uchýlí, aby se ve smrtící míře oddávaly slasti, je zdobený surreálními skulpturami a malbami pohlavních orgánů připomínajícími obrazy Evy Švankmajerové. Jednotlivé sekvence hýří realizačními nápady i nadsázkou a samotné vyprávění je pojaté jako soustava flashbacků rámovaných scénou, kde jediná přeživší z hrdinek vyvolává duchy svých kolegyň masturbací nad jejich hroby. Tato naprostá špička i unikát světové porno produkce dokonale propojuje kreativitu, vytříbené řemeslo i provokativní vyprávění, které karikuje šovinismus a vyzdvihuje ženskou sexualitu. A při tom všem ještě snímek zůstává celou dobu zábavný a rajcovní. Ačkoli je pod ním jako režisér podepsaný Didier Philippe-Gérard, autorství zcela evidentně přísluší jednomu z klíčových tvůrců zlaté éry sexuálně explicitních filmů Claudeovi Mulotovi, jenž se ujal role scenáristy a producenta. O jeho osobitosti i kreativitě se návštěvníci Otrlce mohli přesvědčit již v roce 2011 na projekci legendárního feministicky laděného porna Podle hvizdu poznáš pizdu. (Festival otrlého diváka)