Adamova jablka

Vynikající dánské drsné drama mixované ve správném poměru s černým humorem. Tak úžasně pozitivní myšlení jako v případě těžce zkoušeného faráře jsem ještě nikde neviděl. Politika "nastav druhou tvář" při kontaktu faráře se sociálními vyvrhely je zde hnána do samé krajnosti, ale o to větší účinek má film na postavy i na mne jako diváka. Adamova jablka neustále balancují na hranici reality a absurdní iraciálnosti, ale zásluhou geniálního scénáře ji dokáží nepřekročit, přitom filmové prostředky použité k bitvě mezi zlem a dobrem jsou velmi zajímavé (vrány, červi, bouře, nacisti a další Jobovy zvěsti). Skvělý zážitek. Trailer: http://www.csfd.cz/film/221085-adamova-jablka/videa/ (03.09.2010)

Za tu snahu vytvořit něco originálního a nečekaného si Jensen nějakou odměnu zaslouží. Ale chvílemi jsem tápal, cože nám to dánský kolega vlastně chce říct. Označení komedie mi k tomu všemu příliš nesedí. Poněvadž ona se tam nemotorně vkrádá až ve druhé půli příběhu a místy působí jako pěst na oko. No a že těch tam bylo! Chudák Ivan, jeho postavu fackovacího faráře vyhlašuji za smolaře týdne. Osobně musím říct, že by mě film oslovil mnohem více, kdyby se držel vážnější podoby. Ale jak už jsem zmínil na začátku; za osobitost, a navíc za povedenou hudbu, si vyšší hodnocení plně vysluhuje. (18.10.2011)

Hluboce bizarní story prošpikovaná mysterickými zásahy nadpřirozena. Výborně vystavěný scénář nejeví žádné známky zakolísání. Výborné drama s až groteskními momenty. Pod slupkou možná trochu poblázněného příběhu se skrývá, řekněme, moudro, které donutí člověka se opravdu vnitřně zamyslet. Nad to vše stavím originalitu a velmi nevšední způsob uchopení celého snímku. Těžko najdete v kinematografii podobný skvost. (19.08.2012)

Zamiloval jsem se. Do jablek. Do ropy. Do rumu. Do boha. Do ďábla. Do Joba. Do plešek, arabů, tenistů, tygrů a alkoholiček. ____ Filmy hloupé a filmy neskutečně obsažné to mají těžké: první si komentář nezaslouží, druhé si říkají o komentář předlouhý a na to má mít pro změnu čas jako kdo..? ____ Mám před sebou klubko. Takový to klubko, který byste přísahali, že ještě těsně před osudovým ''mňau'' bylo tři psi a jedna pohublá kočka, co měla ráno radši zůstat doma. Uvědomuji si existenci mnoha vrstev a jemnou vybalancovanost příběhu okolo absurdistánu v kostelíčku. Jestli ale dokážu vyskládat jednotlivosti vedle sebe podle velikosti? Celek je asi vážně víc, než součet jeho částí. Bůh je mrtev. Nebo není? A co na to Hitler? Tohle se asi vážně musí jedině vidět. ___ Ulrich Thomsen zahrál nejlepšího sráče co jsem za poslední dobu viděl. Ten neutuchající vnitřní rozpor mu lez ušima až ke mně na stůl. Za černohumorně brilantní 3/4 odpouštim i závěr. (26.05.2012)

Dánská černohumorná absurditka plná podobenství, odkazů.... s jasně čitelným přesahem (odkazem), která měla mj. za následek, že jsem si při závěrečných titulkách (téměř) začal s hlavními hrdiny pobrukovat "How deep is your love"? od Thake That. Kdo by to byl řekl. A nepotřeboval jsem k tomu ani lahodný sirup (čti fernet). I love this film. RESPEKT! (19.10.2011)