Síly temna

Partička modelů ve filmu, který ze všeho nejvíc připomíná Underworld a ohání se scénářem, jehož blbost byste nerozpárali ani motorovou pilou. Hodně jsem přál Rennymu Harlinovi zas nějakou pecku, ale jeho údělem zřejmě zůstane lavírovat mezi nadějnými (Lovci myšlenek) a beznadějnými béčky. A tohle je bohužel ten druhý případ. Tentokrát výjimečně můžeme distributorům poděkovat, že česká kina od tohoto "zázraku" uchránili. (03.12.2006)

Jak už tu někdo psal, tak scénu ve sprše je prostě nutné ocenit. :) Další dvě hvězdy dávám za scény s kamionem a s pavouky. Závěrečná bitva mohla být trošku víc epičtější a celkově se mohlo ve filmu více bojovat (čarovat) než mluvit. Celkově to ale nebylo až tak špatné a docela v pohodě a bez nudy koukatelné. 60% (26.04.2014)

Když v sobotu odpoledne zapnete televizi a vidíte odporné pavoukovce vylézat z půvabných líček tuningové brunety, pochopitelně ustrnete a s napětím očekáváte další tajemné události. Ale pokračování příběhu nabírá zcela nečekaný spád! Čáryfuk by bledl závistí a jeho hrudní košíček se stáhl nervozitou, kdyby dorazil jen v bílém elastickém tílku na homosexuální orgie při čarodějnickém sabatu na Harlinových kamenech. Tolik vysvalených a hladce oholených adeptů černokněžnického řemesla by nedohledal ani v nejnovějším čísle magazínu LUI. Kam se poděl ten starý dobrý Renny, který nechal Willise balancovat na omrzlém křídle startujícího Boeingu? Je na tom už tak bídně, že točí za mrzký peníz náborová videa pro Colour Planet? Teprve po tomto děsivém zážitku si uvědomuju, že i hluboce pronuděné zrození vymítače ďábla byla vlastně óda na filmové napětí a hrůzu. (20.02.2012)

Potterovsko-stmívací béčko pro náctileté v zcela odlišném lifestylu, hemžící se prvoplánově vytuněnými, avšak neokoukanými krasavci, což však není vůbec na škodu (úšklebky S. Stana jsem si přímo zamilovala), strašidelné, s celkem vydařenými triky a hlavně - mnohem zábavnější než jeho áčkoví příbuzní. Bavila jsem se. (03.10.2010)

I Stmívání (a Jsem číslo čtyři taky) má svého předchůdce, ani ne tak po žánrové stránce, ale stylem a pojetím jsou Síly temna v podstatě to samé. Na rozdíl od Stmívání mají Síly temna solidní tempo a docela mě i bavily, bohužel se jim ale nepovedlo vyvarovat se naprosto tupé schématičnosti, na kterou jsem už sice zvyklej, ale zrvona v tomhle případě to filmu podřezává větev pod nohama. Kdyby film skončil jinak, asi bych byl dost dlouhou dobu v komatu. (18.02.2012)