Melodie mého srdce

Příběhově by to byl film za tři hvězdičky, je však výborně zahraný. Freddie Highmore v roli kluka hledající své rodiče a věřící, že ho chtěli a jednou se k němu vrátí, Jonathan Rhys Meyers v roli muže, který kdysi nalezl ženu svého života a zas ztratil, Keri Russell v pozici matky, která (SPOILER) věřila 11 let, že její dítě zemřelo při porodu a náhle zjistí, že žije a je odhodlána udělat cokoli, aby ho našla (KONEC SPOILERU), ti všichni jsou uvěřitelní. Zajímavý je Robin Williams v pozici záporáka (přestože i na něm je maličko sympatického). To celé podtrhnout faktem, že se jedná o hudební a hudbou emoce burcující film. Příjemné. Sice maličko nerealistické, ale když budete očekávat pohádku (která při extrémní shodě okolností nemusí být vyloženě nereálná), podíváte se na to docela rádi třeba ještě jednou. (28.01.2012)

Premárnená šanca jak hrom. Na podnose predložené tromfy v podobe mladého/šikovného chlapca (Freddie Highmore ako zázračný virtuóz August Rush), chytľavých nôt gitár/piesní (singel “Raise it up”, oduševnené vybrnkávania), hybných prestrihov/nájazdov a tiež záživného námetu o rodených talentoch, ktorí sa medzi nás rodili, rodia, rodiť budú sú na toľko vyzývavé, že ich polovičné zúročenie zamrzí aj po štedrovečernom kaprovi. Lebo akonáhle sa dejové peripetie začnú totálne vymykať kontrole a s hrajúcich postáv sa zrazu stávajú strnulé figuríny, tak omamujúci základ stráca na čarovnosti aj údernosti. Takto len "výchovná" rozprávočka, ktorá prerástla do precukrovaných proporcií a skončila ako neuchopiteľný gýč...a veru, nemusela. (26.12.2010)

Byl jsem okraden. Na dvě hoďky si lehnu k filmu a chlapáctví fuč, tvrďáctví fuč a cynismus taky fuč. Přiznávám, že jsem si při nadělování zapomněl k Všemohoucímu dojít pro hudební talent a od té doby jsem majitelem mimořádně vyvinutého hudebního hluchu, ale hudbu prostě miluju. A sledovat Evana, kterak všechny pazvuky světa přeměňuje na hudbu, bylo naprosto úžasné. Zbytek považuji pouze za pohádkový doprovod ke skvělému zvuku, který mé obstarožní reproduktory již léta nedokázaly vyloudit. (03.12.2013)

Už nějaký čas jsem si říkal, kdy roztomilý klučík Freddie Highmore přetáhne strunu a začnu se zhnuseně dívat na ten jeho rozzářený obličejík a přát mu, aby se mu prodloužily kosti a prohloubil hlas a musel se začít prosazovat jako dospělý herec. Náhoda tomu chtěla, že se tím "momentem" stala naivní sladkobolná story o kráse a síle hudby, kterou jsem viděl až někdy v létě 2011, kdy Freddiemu bylo už nějakých devatenáct, a tudíž už nějaký čas nehrozilo, že by s dalšími takovými příspěvky otravoval:) Ať je to tak nebo onak, fakt je, že August Rush mi přijde nereálný a zacílený na divákovo srdíčko tak, že mě to až uráželo. A můžete se se mnou hádat, že jsem úplně mimo, a jaká je to cituplná pohádka a blablablabla. Máte na to právo a já vám ho neberu, jen prostě říkám, že tady si rozumět nebudeme. Nikdy;) Je to pro mě prostě podobný úlet jako Boyleovy Milióny, a tak dostane stejné hodnocení. 50% (19.02.2012)

Freddie Highmore a Jonathan Meyers. Oni sou prostě úžasný. Pokaždý mě dostanou. Svym projevem, svou přirozeností, svym kouzlem. Krásnej příběh postavenej na hudbě a na její geniálnosti. Teď je otázka, co s těma nelogičnostma, kterejch tam pár bylo. Ale dejme tomu, protože snít přece můžem, měli bysme a logiku v tom hledat taky furt nemusíme. (04.09.2009)