Indočína

Indocina je poutavym a ojedinelym pribehem z exotickeho prostredi koncici kolonialni ery, ktery obsahuje mnoho pribehovych rovin a vsechny do jedne jsou strhujici. Vytecna je take C.Deneuve a prostredi, ve kterem se film natacel, ovsem pro me byl fil misty zbytecne natahovany a s par hluchymi misty. A bohuzel je to take film spis na jedno shlednuti... (16.02.2005)

Podle mínění mnoha filmových fanoušků jeden z nejzásadnějších francouzských filmů 90. let a výjimečně silný film, jenže já už jsem takový kverulant, že se s míněním většiny leckdy míjím. Podle mě je to nabubřelá ambiciózní červená knihovna, která parazituje na dramatických historických událostech ve francouzských koloniích 30. a 40. let. Mohlo by se říct, že má špičkovou kameru, jenže ta navozuje dojem 2,5hodinové velkolepé reklamy na prací prášky, protože v tomhle filmu je bílá ještě bělejší, nikdo se neušpiní, nepotí a nepomačká. Zachycuje krásné lidi v pateticky emočně vypjatých situacích, jenže narozdíl od takového Spielberga, který emoce ždímá, kde se dá, je Wargnier mizerný vypravěč. První půlka se táhla jako slimák s amputovanou nohou a druhá byla jen o málo lepší. Celkově bylo pro mě sledování tohohle opusu filmovým očistcem, na který bych rád jednou zapomněl, a to přes účast několika velkých francouzských hvězd filmového plátna. Celkový dojem za krásně naaranžované obrázky: 20 %. (19.08.2013)

Film o laske 2 ludi vo francuzskej Indocine 30. rokov 20. storocia. Ako zabery na plantaze s kaucukovnikom su zaujimave, ale pre dejovu liniu treba podla mna podstatne viac, nez len lacne klise /laska on +ona/ a zmykanie medziludskych vztahov. Pri vsetkej dobrej voli, nemam rad filmy, ktore povazuju zmykanie vsetkych moznych ludskych emocii za hlavnu dejovu liniu. 58 % (30.07.2013)

Romantika u tohoto filmu šla z mé strany stranou, i když ano, Catherine Deneuve a Vincent Perez zde předvádí překrásné výkony. Každopádně já čtyři hvězdy dávám především za nápad nějaký takový romantický trojúhelník vůbec vytvořit v takovém prostřed, jako je Indočína let padesátých. Režisér totiž film pojal naprosto epicky a představuje nám nejkrásnější kouty Vietnamu, které si člověk může jenom vysnít. Vlastně je to taková cestománie převlečená za film, která těch 152 minut uteče...ani nevíte jak. (03.08.2013)

Indočína, 30.léta 20.století. Francouzská kolonistka Eliane vlastní jednu z největších kaučukových plantáží v zemi. Žije se svým otcem a Camille, dcerou královských rodičů, kterou po jejich tragické smrti Eliane adoptovala. Na aukci uměleckých předmětů se Eliane seznámí s mladým francouzským důstojníkem Jean-Baptistem. Ten patří k vojákům, kteří na ostrovech hlídají a trestají pašování opia. Oba jsou stejně hrdí a nepřístupní, proto mezi nimi dojde ke sporu. Později se znovu setkají na Elianině plantáži a Jean jí projeví svou náklonnost. Dostane se mu však odmítnutí, muži v jejím životě procházeli vždy beze stop. Jean se však nevzdá, znovu Eliane navštíví a dojde mezi nimi ke krátkému románku. Elianin otec ze strachu, že dceru ztratí, nabídne Jeanovi peníze za to, že ji opustí. Jean si stanoví cenu. Rozhovor však slyší sluha a Elaine zprávu sdělí. Elaine však Jeana miluje příliš a naléhá na něj, aby s ní zůstal. Ten však trvá na své svobodě. Proto se s ním Elaine více nesetká. V Evropě stoupá vlna protikoloniálního odporu a z Francie je za účast na demonstracích vyhoštěn Tanh, přítel mladé Camille a její budoucí manžel, jak nařizují rodové tradice. Odpor proti porobě se však začíná rozmáhat i v Indonésii. Někdo zapálí Elaininy zásoby kaučuku. Lidé odmítají pracovat na plantážích. Doba je nejistá, proto pošle Elaine svou dceru do bezpečnějšího internátu. Při pouliční přestřelce je však Camille zraněna a ten, kdo ji zachrání a postará se o ni, je Jean-Baptiste. Aniž tuší vzájemné vazby, Camille se do Jeana zamiluje, odmítne provdat se za Tanha a své matce řekne o své velké lásce. Elaine se, po vyslovení Jeanova jména, rozhodne vzít osud do svých rukou. Nechá Jeana přeložit na vzdálené místo a varuje ho před vztahem s Camille. Dojde mezi nimi při tom k ostré výměně názorů a Jean je za trest přeložen až na Dračí ostrov. Je to zapomenuté a odlehlé místo, kde se však čile obchoduje s otroky a kam se sjíždějí uprchlíci z celé země. Svatba Camille s Tanhem se musí co nejvíce urychlit, aby dívka zapomněla na svou nesmyslnou lásku. Večer po zásnubách, se však Camille dohodne s pokrokově smýšlejícím Tanhem a odejde. Rozhodla se hledat Jeana, protože věří v jeho lásku. Projde třeba celou, cholerou a hladem zbídačenou zemí, kde kvete otrokářství a rodí se komunismus. Podstoupí jakékoli útrapy, protože věří, že spolu nakonec najdou místo, kde budou moci šťastně žít. (22.06.2010)