Cesta na Guantánamo (festivalový název)
-
Road to Guantanamo, The
Drama / Dokumentární
Velká Británie, 2006, 95 min
Režie:
Michael Winterbottom, Mat WhitecrossHudba:
Harry EscottHrají:
George W. Bush, William Meredith, Sara Stewart, Riz AhmedObsah
-
Příběh čtyř mladých muslimů, kteří se v září 2001 vydali z anglického městečka Tipton na výlet do Pákistánu, začíná nevinně. Devatenáctiletý Asif jede navštívit svou nevěstu a na připravovanou svatbu pozve kamarády Ruhela, Shafiqua a Monira. Setkají se v Karáčí, odkud jejich cesta vede do Afghánistánu. Tam jsou zatčeni spojeneckými silami. Jeden beze stopy zmizí a tři zbývající mladíci, které Američané považují za teroristy, spolupracující s Tálibánem, jsou vyslýcháni, ponižováni, mučeni a posléze deportováni do zajateckého tábora Guantánamo na Kubě. „Vždycky nám tvrdili, že v této věznici jsou umístěni nejnebezpečnější teroristi světa, ale tohle byli úplně obyčejní angličtí teenageři, kteří se ocitli v pasti neobyčejných událostí,“ říká režisér Winterbottom. „Nejjednodušší a nejefektivnější způsob jak vyprávět jejich příběh byl nechat je, aby ho vyprávěli oni sami.“ (oficiální text distributora) -
Projekt, pod kterým je podepsán britský chameleon artového filmu Michael Winterbottom společně s kolegou Matem Whitecrossem, vychází z reálných událostí. Tzv. „tiptonskou trojici" tvořili britští občané arabského původu Ruhal Ahmed, Shafiq Razul a Asif Iqbal. Na podzim roku 2001 odjeli na svatbu svého kamaráda do Pákistánu, následně se dostali do sousedního Afghánistánu, kde byli americkými vojáky zadrženi a kvůli podezření z napojení na Al-Kajdu převezeni na nechvalně proslulou námořní základnu v Guantánamu na Kubě. Zde byli podrobeni tvrdému výslechu včetně nejnovějších a nejpropracovanějších forem mučení (např. tzv. „waterboarding", během kterého se vězni navozuje pocit topení). Pro nedostatek důkazů byli v roce 2004 propuštěni.
Případu tiptonské trojice se dostalo nebývalé mediální pozornosti především ve Velké Británii a Winterbottom s Whitecrossem se rozhodli zpracovat dostupný materiál do formy, oscilující mezi dramatem a dokumentárním filmem, která je v poslední době stále častěji označována jako dokudrama. Principem je herecká inscenace a režisérská stylizace postavená na reálných událostech. Není bez zajímavosti, že formu na pomezí hraného filmu a dokumentu využilo velmi efektivně hned několik tvůrců filmů, mapujících události 11. 9. 2001 a následnou dekádu vývoje světového terorismu (např. Paul Greengrass v Letu číslo 93).
Winterbottomův a Whitecrossův snímek sleduje v intencích žánru road-movie cestu tří hrdinů z britských Midlands až do vězení na kubánském pobřeží. Podobně jako Greengrass využívají subžánru dokudramatu - pomocí stylizace a herecké akce seznamují diváka s událostmi, k nimž dokumentární materiál buď neexistuje, nebo je přísně tajný. Dokumentární působení filmu posilují nejen záběry z dobového zpravodajství, ale především vkládané rozhovory s hlavními hrdiny v klasické formě „mluvících hlav" - tyto rozhovory nejsou ovšem točeny s reálnými členy tiptonské trojice, ale s jejich hereckými představiteli. Tímto podvratným trikem posilují autoři autentičnost svého filmu a zároveň se záměrně dotýkají tématu mediální manipulace, které je v souvislosti se střetem křesťanské a muslimské civilizace klíčové. - Jan Jílek (Letní filmová škola)
Komentáře uživatelů k filmu (47)
-
Cival
Někdy je potřeba věci ukázat. Nic víc, nic míň. Winterbottom takto ukazuje, tedy dokumentuje v nejryzejším slova smyslu a už poněkolikáté bortí linii mezi realitou a umělou inscenací. Sugestivně, působivě i věrohodně.(2.9.2006)
-
Houdini
Zlatý Medvěd - výběr(16.1.2007)
-
Matty
Krutý (polo)dokument, který mísí realitu s fikcí natolik umně, že je těžké od sebe tyto dvě složky odlišit. Zážitek z něj je každopádně ohromný a pokud šlo Winterbottomovi o odstranění posledních divákových pozitivních názorů na Bushovu politiku, minimálně v mém případě uspěl. Způsobem vyprávění (hrané pasáže prokládané výpověďmi přímých aktérů) připomíná sice také silné emoce vzbuzující, ale ne tak ožehavým tématem se zabývající Pád do ticha. Nejzávažnější otázkou zůstává, nakolik lživý se odvážil režisér být při zobrazování lží již tak dost odporných. Narazit dnes na čistou pravdu a nic než pravdu je jevem poměrně vzácným a člověk se logicky stává tvorem velmi podezíravým a skeptickým. Máme mu věřit jenom proto, že příběh vypráví z pohledu té strany, která je zobrazená jako "ta dobrá"? Nebylo by stejně snadné natočit podobný dokument z pohledu strany druhé? A tím nemyslím, že by natáčení Road to Guantanamo bylo snadné, to jistě nebylo. Připodobnil bych to k sypání soli do stále čerstvých amerických ran, je to bolestivé, mnozí od toho raději ignorantsky odvrátí zrak, ale... je to spravedlivé? Odpověď neznám, nezná ji ani Winterbottom (ač se tváří že ano), ani veřejnost, ani média, neznamená to však, že neexistuje. 85% Zajímavý komentář: Dadel(4.3.2007)
-
Faye
Hraný dokument, pevně věřím, že víc „hraný“, protože to co ukazuje je otřesné. Vzpomínková výpověď britských muslimů, jejichž cesta na svatbu v Pákistánu skončila na kubánské základně Camp Delta Guantanamo. Jejich výlet začal koncem září 2001 v době, kdy americká a britská vojska začínala bombardovat Afganistan. V městečku Kunduz, se jim při náletu ztratil kamarád. Krátce nato byla trojice zajata vojáky Talibanu (asi), byli nacpáni do uzavřeného kontejneru, ve kterém bylo světlo a vzduch jen díky prostřílenému plechu. Střelba ze samopalů měla zklidnit křičící a vyděšené lidi. Kdo přežil mezi mrtvolami cestu v plechové „rakvi“, skončil ve vězení. Naše trojice měla „štěstí“ jako britští občané se z vězení dostali „pod ochranu“ amerických vojáků ...... a byli s pytlem na hlavě přemístěni na Guantanamo, kde si teprve mohli užívat tu pravou pohostinnost. Vše samozřejmě, jak oficiálně potvrdili nejvyšší představitelé americké vlády, v souladu s Ženevskými konvencemi. A dál už se raději nebudu vyjadřovat, přesvědčte se sami.(15.6.2006)
-
AngelAngie
Kdo tenhle snímek viděl, tak ví, že to, co viděl .. je velmi drsné, kruté, .. ten, kdo to neviděl a vidět chce, tak se musí na tohle připravit.(1.7.2007)
-
T2
║Rozpočet £1,5milióna║Tržby USA $326,876║Tržby Celosvetovo $1,508,988║(15.2.2010)
-
Marius
Jediné čo G.Walker Texas ranger B. vie je to, „že sú tam zlí ľudia“. Jediné čo vie jeho deputy je , že „na Guantáname sa s väzňami zaobchádza ľudsky, slušne a v súlade so Ženevskými konvenciami ....väčšinou“. Hraný dokument opäť ukazuje, že sa pomaly etabluje ako filmový žáner rovnocenný s fikciou a Michael Winterbottom opäť raz ukazuje prečo je jedným z najlepších európskych režisérov. Každý z jeho filmov, ktoré som mal tú česť vidieť je režisérsky odlišný nielen od zvyšku filmovej produkcie, ale i od jeho ostatných filmov. Road to Guantanamo je založené na výpovediach „Tipton Three“, troch Angličanov pakistanského pôvodu, ktorí sa vďaka svojej nerozvážnosti omylom ocitnú v rekreačnom zariadení US government pre podozrivých z terorizmu. Ako pseudodokument je určite sugestívny a z veľkej väčšiny len čisto popisuje a necháva diváka utvoriť si vlastný názor na dianie na plátne. Nevyhne sa však podľa môjho názoru prehnane zjednodušenému pohľadu na americké jednotky. Nechce sa mi totiž veriť, že nielen mariňáci , ale aj elitní vyšetrovatelia na Guantáname majú v hlave slamu. Každopádne, RtG je jeden z filmov, ktorý dúfam pomôže ľuďom pochopiť, že keď štátna moc potrebuje zakryť svoju vlastnú neschopnosť, potrebuje nepriateľa, i keď len vyfabrikovaného. A je jedno či ho nazve triedny nepriateľ, menejcenná rasa alebo teroristi. 9/10(10.12.2006)
-
Lynn
Pokud mohu soudit, tak toto byl nejlepší dokument, který jsem letos (2006) ve Varech viděla. Nápad spojit dokument s hranou formou se velmi povedl a mě jako diváka emocionálně vtáhl do příběhu čtyř muslimů nespravedlivě obviněných z terorismu. Nemám ráda Bushe a za věty podobného typu (citace z jeho projevu) "Nesdílejí hodnoty jako my." bych mu fakt nakopala p****. Jaké hodnoty sdílí pan B.? Aktuálně byl velmi trefný Putin před summitem G8, když Bush kritizoval demokracii v Rusku, načež mu na to Putin opáčil, že o takovou demokracii jako v Iráku, on nestojí...(20.7.2006)
-
Dadel
Nevím nakolik je tento film pravdivý, a nakolik jde o protibushovskou propagandu, protože jsem v Guantanámu nebyl, ale je fakt, že vedle praktik, které používají američtí vyšetřovatelé v tomto filmu, vypadá středověká inkvizice jako parta hodných strýčků. Vězni třeba musí dřepět celé dny na sluníčku, bez jediného pohybu a nechat se pomalu grilovat, nebo jsou zavření v cele s blikajícím světlem, ruce mají přivázané ke kotníkům a jsou nuceni poslouchat na plné pecky metal (zde musím Američany pokárat za nevhodný výběr hudby, kdyby jim pustili třeba Standu Dolínka, budou mít přiznání do deseti minut) a čas od času jsou přivedeni na kobereček před vyšetřovatele, který se pokouší o naivní chytáky typu "Tvůj kamarád nám prozradil, že patříš k Al Kajdě. Tak nám řekni, kde je bin Ládin, a můžeš jít domů". A do toho pár z kontextu vytržených záběrů Bushe a dalších politiků, jak tvrdí, že se zajatci zacházejí lidsky v souladu s mezinárodními úmluvami. Prostě film je to velmi sugestivní, ale...(1.7.2006)
-
Hellboy
Výborný hraný dokument. Šílenější než Proces. Těžko uvěřit, že takové věci se skutečně děly/dějí.. Povinná "četba" pro všechny, a především pro ty, kteří schvalují Bushe a jeho politiku (jestli někdo takovej ještě existuje) Tak nelidské chování by nečekal od "civilizovaného" západu nikdo. Z toho bych se zbláznil..nechápu, jak to někdo mohl vydržet. Při smyslech je asi udržela jen víra. Samozřejmě je celý pohled jednostranný a nesmíme zapomenout, že někdo skutečně provedl útok na americká dvojčata a co hlavně, je třeba mít na mysli, že tohle, ač sugestivní, je pouze rekonstrukce, nicméně jiné než nejvyšší hodnocení si tento film snad nezaslouží.(13.4.2008)
-
Radko
No... ehm.... chlad, chlad a ešte raz chlad. Film nepresvedčil o motivácii štyroch Britov pakistanského pôvodu vyraziť si tesne pred svadobnou veselkou do Američanmi bombardovaného Afganistanu. "Len tak si užiť, "Majú tam také veľké chleby" či, "Treba nejako pomôcť Koránu" - sú vratké dôvody pre rozlúčenie sa so slobodou vstupom do vojnovej zóny. Drsne nezapôsobili ani väzenské tortúry. Respektíve ako protipól by som rád videl dokument o väzňoch Talibanu, či muslimských štátov všeobecne (vinných, nevinných aj podozrivých) - a práve porovnaním postupov by sa dalo hovoriť o miere demokracie toho, ktorého štátu. O postupoch našich bratov v Alahovi nás však zväčša nemá kto informovať, pretože odrezané hlavy mlčia. Tretia svetová, ktorú radikálni islamisti nenápadne rozpútavajú na všetkých frontoch si podľa mňa vyžaduje mimoriadne opatrenia. V dokumente sa hovorilo o drsných prvých dvoch, troch týždňoch v zajatí - potom bolo vidieť v rukách guantanámskych väzňov aj Korán, oddych, normálne vypočúvanie. "Verbálno/podpisoví ochrancovia ľudských práv" páchnúci dobrými mravmi často tolerujú ponižovanie a týranie pri výsluchoch grázlov drsniackymi policajtami v kriminálkach. Rovnaké postupy však posudzujú ako neprípustné mučenie pri vypočúvaní obdobných grázlov americkými mariňákmi (podľa ich vlastných slov boli dvaja z troch väzňov rok držaní anglickou políciou za fyzické napadnutie a lúpež) . Zdá sa, že európska fóbia z USA a z nej vyplývajúce drukovanie každej zámienke kopnutiu si do nej je večná. Podotýkam, nehodnotím vinu alebo nevinu hlavných hrdinov - pretože o toto ani nešlo - dôležitá bola urputná snaha režiséra s vymačknutím slzy presvedčiť, že zlí Američania ubližujú chudákom nevinným Arabom. Keď dokument o mučení, namiesto tejto agitky si radšej opakovane pozriem skvelý Standard Operating Procedure od Errola Morrisa skúmajúci osobné zlyhania naprieč systémom pravidiel vojenskej inštutúcie.(19.8.2009)
-
bassator
41st KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2006 - HORIZONS - Horizonty (Road to Guantanamo / ROAD TO GUANTANAMO / Cesta na Guantánamo) - 7. 7. 2006 - kino Thermal - Velký sál - Karlovy Vary - 80%(22.1.2009)
-
klerik
Silné a autentické. Takto by to malo vyzerať, keď chce niekto opísať udalosti dokumentárnym spôsobom (áno, narážam na ospevovaný Let č.93). Veľmi ťažká téma, ktorá ukazuje nezmyselnosť vojenskej mašinérie a hlúposť (nielen) amerických vojakov. Nezlomiť sa a odolať neľudskému tlaku, len kvôli tomu, že ste v nesprávny čas na nesprávnom mieste, to je hrdinstvo. Najmrazivejšie na tom je to, že stovky ľudí v podobej situácii muselo zažiť niečo omnoho horšie...(12.1.2007)
-
Slarque
Příběh čtyř muslimských kluků z Tiptonu nedaleko Birminghamu je vyloženě příšerný. Navíc autor zvolil polodokumentární styl, ve kterém střídá výpovědi skutečných aktérů s hranými rekonstrukcemi jejich „výletu“. Je to silný příběh, jaký by se snad ani neměl stávat. Chování (nejen) amerických věznitelů si totiž nijak nezadá s praktikami připomínajícími výslechy StB v 50. letech. A je jasné, že takovéhle chování by se nemělo tolerovat, ani kdyby to, z čeho hrdiny podezřívali, byla pravda.(16.7.2006)
-
becki_tu
Silný a sugestivní hraný dokument, po kterém nám problémy naší moderní a civilizované společnosti budou připadat jako bezvýznamné.(17.10.2010)
-
Mononoke.
Další ze syrových dokumentů (např. Redacted), napůl hraných s některými reálnými záběry a příběhem Američani versus obyvatelé středního východu. Samozřejmě nic není tak černobílé, a třebaže je to těžké, není možné se na to dívat jen z pohledu nevinných chlapců a těch zlých vojáků z Ameriky. Ti kluci např. neměli co jezdit do Afgánistánu. Líbil se mi konec, jejich dospělý pohled na věc, na to, jak je tato zkušenost zocelila, žádné výčitky proti Američanům, nic. Ti možná přišly později, což dokument už neukazuje. ¨To čim si přošli muselo být neuvěřitelně drsné, byli zajati jako dvacetiletí chlapci a domů se vraceli jako muži. Jediná výtka...mučení black metalem si nedovedu představit, Cradle of filth jsou jednou z mých nejoblíbenějších kapel :))(12.4.2008)
-
Ridick
velmi vierohodny dokument, kt. sa s nicim a nikym "nesere", cim mi vlastne dokazal, ze amici su len banda tupych hlav s texasom rangerom na cele. zrucne natocene a zahrane.(12.11.2006)
-
fishki
Takéto otrasné a nudné spracovanie si chlapci fakt nezaslúžili.(14.11.2011)
-
Kubick
Syrový dokument o válečných praktikách USA, skupině muslimů, žijících v Británii a i sociálních a politických poměrech v Pákistánu a Afganistánu. Nemá cenu popisovat děj, kdo neuvidí, ten neuvěří. Pro bližší představu stačí přečíst komentář Faye..(26.6.2006)
-
Wormboy
V celku zaujimavy dokument, ktory je vsak natoceny prilis skoro na to, aby mal aku taku vypovednu hodnotu. Striedanie hraneho dokumentu s realnymi zabermi mozno vidiet, ako zaujimavy tah, avsak na mna to posobilo skor rusivo. Odsudit americku armadu a sympatizovat s „hlavnymi hrdinami“ moze byt velmi jednoduche, avsak pri hlbsom zamysleni to tak vobec nemusi byt. 3,5/5*(11.12.2006)
