Skici Franka Gehryho

Unikátní pohled do kuchyně jednoho z nejzajímavějších architektů dneška. Ovšem musím si položit otázku, když někdo zadá dělat film sám o sobě, není to příliš samožerské? Ne že by nebylo přínosné tuhle záležitost vidět, ale přesně v 59. minutě mě začal přemáhat pocit úmornosti, pocit, že je to pořád stejné...a není to chyba Gehryho, neb ten předkládá hromadu zajímavých postřehů a námětů, které stačilo jen rozvinout, rozčlenit....a to se Pollackovi příliš nepovedlo. Dokumenty mu prostě moc nesedí. Tři hvězdy a to jen proto, že je Gehry tak zajímavý. (26.01.2009)

Pro mne dokument vysokých kvalit. Mám asi jiný zážitek, než ostatní, protože Frank Gahry mi silně připomíná jednoho blízkého příbuzného. Jak vzezřením, tak povahou. Byla jsem tudíž jeho osobností zmagnetizovaná. Ale když pominu tento subjektivní aspekt, mám v záloze i další superlativy. Celý film je prosycen nádhernou hudbou. Je velmi pestrá a přitom působí jednolitě. Hudební rytmizace je shodná s rytmizací střihů nebo naopak navodí vznešenou atmosféru vhodnou pro velkolepé stavby, jako je například Muzeum umění v Bilbau. Mluví se zde o hudebnosti budov a to je přesah, který oživuje uměleckou imaginaci. Pokud tedy někdo tuto schopnost imaginace má. Pro ostatní to může být obyčejný dokument. Co se týká výpovědní hodnoty, myslím, že zde zazní mnoho osobních vyznání a myšlenek, které nás zasvětí do tvůrčího procesu. To vše ve velmi přátelském duchu dlouholetého vztahu s režisérem Sydney Pollackem. Vidět celý sled práce, od hravého modelování kartónů, přes digitalizaci, výběr materiálů až k výslednému monumentálnímu pohledu do nitra stavby, je skutečně pozoruhodné. Dokument je sdílný, laskavý a velmi inspirativní. (26.10.2012)

Je otazka, co vlastne na tomhle dokumentarnim portretu fenomenalniho architekta hodnotit. Zda jeho dilo, nebo spise to, jak nam jej i osobnost jeho autora reziser Sydney Pollack predstavuje. Ten totiz moc neexperimentuje. Hraje si sice s kompozici zaberu, coz je v souvislosti s tematem filmu v podstate logickym postupem. Otazky klade jak smaotnemu Gehrymu, s nimz jsou ostatne nekolik let pratele, tak jeho obdivovatelum, kritkum, klientum i rodinnym pratelum (a dojde i na Gehryho psychoterapeuta...). Snimkem se line pratelska atmosfera "potlachu", ktera nefascinuje ani tolik osobnosti portretovaneho, jako nezprostredkovatelnou atmosferou jeho uchvatnych staveb. Jako milovnik moderni architektury musim tak pochopitelne pred Gehryho geniem smeknout (i kdyz si nejsem uplne jsit, zda bych v nejbizarnejsich rodinnych domcich z jeho dilny vydrzel delsi dobu...). Jako milovnik filmu jsem ale citil, ze Pollack neni dokumentarista, ale spise reziser hraneho filmu. Prestoze se k tomuto svemu handicapu ponekud sebezachovne sam reziser priznava hned v prvnich minutach, neda se rict, ze by to nektere bolistky jeho filmu ospravedlnovalo. Problemem neni rytmus filmu, ktery se diky tomu zda delsi, nez je ve skutecnosti (podle me mela hudebne promenliva skladba snimku evokovat atmosferu Gehryho staveb). Ani nejde z pochopitelnych duvodu (ctete autorskeho zameru) odsoudit to, ze tvurce priklada vetsi vyznam Gehryho obdivovatelum, nez kritikum, kteri jej (obcas pravem?) narkavaji ze samoucelnosti a megalomanie. Trochu mi ale vadilo to, ze se Pollack nesnazi do Gehryho osobnosti vic stourat. Jen strucne tak jsou pripomenuty jeho psychicke problemy, ktere jej dovedly k psychiatrovi (lepe receno jsou tyto momenty vyuzity jako startovni mustek k jinym tematum), moc se nerozkryva jeho soukromi a ani pripadna polemika s kriticky zamerenymi odborniky nebo kritiky se nekona. Je to skoda, protoze takhle se toho ze snimku dovime sice hodne o Gehryho tvorbe (metode i vyslednych dilech, mezi nimiz se mihne i Tancici dum), ale velice malo o nem jako o bezesporu kontroverzni (a hlavne skutecne zijici) osobnosti. (25.03.2007)

Jó František Gehry, to je velkej borec... A to jsem netušil, že trpí maniodepresivitou (nebo spíš, jak to vypadá, jenom depresivitou...). To teda klobouk dolů. Skvělý dokument jeho kamaráda Sydneyho Pollacka... Ještě perlička - v nějakém TV programu jsem viděl překlad názvu filmu "Skeče Franka Gehryho". Tak to vypadá, že se nám Frank dal na stará kolena také na komediantství :-) (24.10.2011)

Je to dobrý dokument o zlom architektovi, ktorý napriek tomu žne celosvetové úspechy. Ale ak človek vidí scény v ktorých Gehry tvorí budovy, tak chápe že to je celé zle. Budovy sa majú tvoriť tak, aby zlepšovali prostredie a nie tak, aby vyzerali dobre. Nechcem hodnotiť architekta, ale dokument ako film, no keďže je to dokument, tak to iba ťažko oddeliť. Som rád že v dokumente to nebolo iba o určitej oslave, ale bola tu aj kritika od inej osoby, aj určité pozadie Gehryho života od jeho psychiatra a podobne. Je to viac o ňom samom než o jeho budovách, a to takisto oceňujem, pretože ak by človeka zaujímali iba budovy, tak mu stačí chvíľu surfovať na nete. Tuto je to viac intímnejšie a hore spomínaný proces tvorby tohto architekta, ktorý sa tu odkrýva, je asi najdôležitejšou časťou dokumentu, ktorý mnohým bezhlavým obdivovateľom musí otvoriť oči. Napriek tomu je tu ukázaných aj veľa pekných vecí. Z filmov o architektúre je to špičkové dielo. (18.06.2014)