O chytré kmotře lišce

Jeden z mých nejoblíbenějších Večerníčků z dětských let. Ladova animace mi přišla moc krásná a hlas Jiřiny Bohdalové tentokrát k lišce naprosto sedl (na rozdíl od Rákosníčka). Liščiny příběhy pak byly výborně postaveny na její snaze podobat se lidem, její chytrosti a lstivosti. Sice to občas nedopadlo, ale byla to sranda. Obrazy lišky v houpacím křesle s fajkou nebo se šunkou přes rameno mám v mysli dodnes. A když jsem podobnou šunku v obchodě uviděl, hned jsem si vzpomenul na lišku. Za takové hluboké vzpomínky si liška po právu zaslouží vysoké hodnocení. (19.03.2019)

Josef Lada byl nejen schopný malíř futurismu (tam jeho díla řadíme), ale také dobrý básník a spisovatel (dodnes pamatuji na knížku o ptácích, na jejímž obalu sedí papoušek vyobrazený jako učitel). Právě jemu je tenhle pořad zasvěcen a nebýt jeho tak je taky o ničem. Mohl bych kritizovat tvůrce, že toho moc neudělali, ale to se mi nechce. Tohle se totiž musí líbit nejenom dítěti, ale i dospělému. Za mě plný počet. (04.03.2014)

Nedovedu si představit, že se na takovou archaickou záležitost dnešní generace dětí dívá. S animací se rozhodně tenhle seriál nemůže chlubit a konkurovat nemůže ani hranému Vydrýskovi natož dnešním propracovaným animacím. Nemám v podstatě co bych na tomhle večerníčkovském seriálu vyzdvihl. Poetiku Josefa Lady dnešní děti nevyhledávají a celkově je to nuda díl od dílu. Přece jen to mlácení po hlavách dobře vyvedených kreslených postaviček pěkně děti zabaví než jedna vypelichaná liška z večerníčkovského muzea. Knížka byla mimochodem o něco čtivější. Mé hodnocení: 20% (20.04.2013)

Ladovy malebné kresby, skutečně pohádkové příběhy a dokonalý hlas Jiřiny Bohdalové. Na tento večerníčkový seriál si moc dobře pamatuji a přestože úplně nepatřil k mým nejoblíbenějším, je to učebnicová ukázka toho, jak by měla vypadat pohádka na dobrou noc pro děti. A dospělé to vrací do dětství strašně milým způsobem. (20.08.2020)

Také jedna s těch kreslených pohádek tuším snad od Lady co se mi v dětství tak strašně moc líbila a na kterou jsem se vždycky tak moc těšil. Chytrá liška mě vždycky udivovala a okouzlovala svou chytrostí a sympatickou lstivostí, vždycky napálila lidi kteří si o sobě mysleli že jsou všemohoucími pány tvorstva. Inu ať si každý povídá co si povídá naši dětští ilustrátoři a režiséři opravdu uměli udělat animovaný film pro děti který chytil dětského diváka za srdíčka a hlavně uměl potěšit. Nejlepší byla ovšem samotná liška a její vždy moc chytré vyprávění kterému jsem vždycky tolik nerozuměl už se mi moc nevybavují ty jednotlivé díly ale vím že liška vždy nějak chodila k místnímu řezníkovi Špejlíkovi na šunku kterej ji pak vždycky honil. Ó jak já jsem při tomto večerníčku vždycky měl chuť na tu její šunku ! A jinak roztomilá byla také hlavně ta její nora, houpací křeslo, jitrnice položená na stolku. To všechno byly vážně moc kouzelné rekvizity. (25.06.2006)