Bez dcerky neodejdu

Strhující příběh o tom, že né všude ve světě mají ženy stejná práva jako muži. Tento film se mi zdál jako zajímavé nahlédnutí do života lidí v arabském světě, kde se dějí věci a zvyky, o kterých my nemáme možnost obvykle tolik vědět. Za vyzdvihnutí stojí určitě výkon Sally Field. Snímek je podle mě velmi dobrá knžiní adaptace, která si zachovává svou původní syrovost. (22.04.2011)

Přijde mi to celé až moc jednostranně zaměřené. Ze začátku člověk ani nemůže uvěřit, že by se ten hodný pan doktor mohl změnit ve zlého a násilného fanatika. Možná to je ten hlavní problém celého filmu. Ta změna chování pana manžela byla až moc rychlá a nápadná. Jinak klobouk dolů před Sally Field a Sheilou Rosenthal, zahrály to holky výborně (stejně jako Alfred Molina). Celkově musím uznat, že jsem se nenudila a jen dvě hodiny zírala, co se může všechno dít v jiných zemích a kulturách.. (15.11.2012)

Velmi slabá adaptace stejnojmenné knižní předlohy. Důležité detaily každodenního života v Íránu jsou ignorovány či změněny, film je zkrácený a postrádá emoce. Třetí hvězdičku dávám jenom proto, že ten příběh mám ráda a velmi obdivuju autorku Betty Mahmoodyovou, která se všemožně snaží upozornit na tuto problematiku ostatní ženy a dívky a částečně se podílela i na vzniku tohoto filmu. (26.02.2012)

Jasná pětka. Film podle skutečné události nebo spíše událostí. Měla jsem možnost přečíst si knihu, byla stejně působivá. Není vždy jednoduché, když si žena vezme za manžela cizince a má s ním děti. Z bezprostřední zamilovanosti rychle vystřízlivý. Může dojít k velkým komplikacím. Bohužel se takové případy stávají nejen ve filmech. Sally Field si projde peklem manželství s cizincem. Na štěstí se jí podaří i s malou dcerkou uprchnout. Přestala jsem mít ráda Alfreda Molinu, i když za scénář nemůže. Asi to bude tou přesvědčivostí s jakou roli ztvárnil. Držela jsem palce Sally Field a chtěla jejího manžela zabít. (02.01.2009)

Poněkud povrchní, tendenční a šablonovité memento. Jakoby se snažilo vyřídit si nějaké osobní účty ... s Íránem. Nicméně i tak je dostatečně výmluvné - určené primárně všem zamilovaným naivkám, které se rozhodnou spojit svůj život s cizincem pocházejícím z diametrálně odlišného kulturního, náboženského a společenského prostředí. Protože stejně jako ON se přizpůsobí zvyklostem JEJÍ vlasti - pokud se stane jeho dočasným domovem, musí být i ONA srozuměna s tím, že bude v případě potřeby akceptovat obyčeje JEHO země - jestliže ho tam někdy bude následovat ... ať už ze své vůle či třeba nedobrovolně, pod falešnou záminkou. Jiná varianta neexistuje ... pravidla jsou jasně daná. Protože on se prostě nemůže jen tak vyčlenit ze společnosti - a ohrozit tak sebe ... i ji. P.S.: 1) Víte ... jejich způsob života nemůžeme posuzovat z našeho pohledu. Nemáme žádné právo vnucovat jim naše skvělé západní "hodnoty" ... a násilím už vůbec ne. Tím spíš, že o ně nám nikdy nešlo. Vždycky byly ve hře zdroje a sféry vlivu a surovinovody. Každá civilizace potřebuje ke svému vývoji ČAS. Pokud jí ho nedáme, neseme veškeré důsledky vlastních chybných rozhodnutí (úmyslně říkám MY - protože dneska jsme v tom taky ... jakožto právoplatní členové Severoatlantické aliance). Akce vyvolává reakci, stojí u kolébky nenávisti, radikalizace a náboženského fanatismu. Nic víc a nic míň. Je s podivem, že jsme pod praporem "svobody" a "demokracie" hrdě stáli v jenom šiku a podporovali vojenské operace na cizích územích Blízkého Východu a severní Afriky - a přitom teď (píše se březen 2016), na pozadí migrační krize, nejsme schopni se stejným odhodláním zajistit pořádek a bezpečí ani ve vlastních zemích ... v rámci Schengenu. A jen převelice opatrně začínáme připouštět, že jsme to především my, kdo svou arogancí způsobil ohrožení Starého kontinentu; 2) Oslava vánočních svátků ? V JEHO rodině ? (01.03.2016)