Ergo Proxy

Velmi zajímavé anime, které se bude líbit zejména fanouškům postapo, lehce surrealistických scén a kyberpunku (schválně ho uvádím až na třetím místě, neboť Ergo Proxy se ho spíš dotýká, než že by se ponořila do jeho vod). Většina seriálu je skvělá (a překvapivě pro mě i velmi originálně pojaté díly ve formě psychoanalýzy nebo soutěžního kvízu, což obvykle moc nemusím), výsledný dojem kazí až poslední tři díly, které sklouzly do nesmyslné fantasy a nechaly všechny postavy úplně zešílet a provádět zcela nepochopitelné věci. Nicméně pořád lepší toto, než třeba konec Neon Genesis Evangelionu, který by mohl vyhrát anketu o nejhorší a nejnesmyslnější závěr seriálu v historii. Ergo Proxy mohu doporučit - a tím více, pokud vynecháte konec a domyslíte si vlastní, hutné kyberpunkové vyvrcholení. Jinak budete zřejmě zklamáni. (05.07.2011)

Po prvním díle jsem si myslel, že půjde o velice složitou podívanou, ve které se budu často ztrácet...jak jsem se ale mýlil. Stačí vydržet a nevzdat to a máme tu fajnovou scifinu, která na první pohled vypadá strašně složitě, ale ve skutečnosti je to snadno pochopitelné a velice poutavé. Nejvíc mne oslovily charaktery Vincent a Pino, kteří cestují na "králíkovy" jako taková neodlučitelná dvojice.. Vincentovi hraje do karet jeho "rozpolcenost", která, ač se projevuje skoro v každém díle, tak není otravná (ne, opravdu se nejedná o žádné emo výlevy, ze kterých se člověku často zvedá kufr). Animace a kresba...no tady je to mírně složitější...po prvním díle nás tvůrci rozmazlí naprosto dokonale plynulou animací a až puntičkářskou kresbou, která se v ostatních dílech už vůbec neprojevuje (teda až na poslední asi 3 díly)...ale na to v tomto případě sere pes. Hlavní je příběh, který se neustále sune dopředu, charaktery, které se vyvíjí a naprosto skvěle padnoucí hudební podkres. Možná je mé vysoké hodnocení ovlivněno tím, že poslední 2 anime kousky, které jsem měl tu čest vidět byly opravdu hodně průměrné a "mozku nepotřebné"..."klasiky" jako Love Hina a Ah! My Goddess...ale u Ergo Proxy jsem hltal každou minutu, i když jsem na to koukal vždy až od půlnoci.. (25.01.2009)

Skončil jsem u 15. epizody, takže nevím, jestli se to ještě k něčemu dokope, ale protože mě to pak úplně přestalo zajímat, tak je mi to jedno. Začne to slibně, většina epizod má skvělou atmosféru a docela dlouho jsem i čekal na to, co z toho vyleze. Stejně tak jsem doufal, že to bude psychologické, když už je to tu tak zařazené a když se to celou dobu tváří filozoficky. Jenže už po třech epizodách se to začalo motat v kruzích, některé epizody působí úplně mimo celek a když už to má něco odhalit, trvá klidně i čtyři epizody, než se definitivně řekne, že to tak je. Dějově mi to vlastně přijde prosté a utahané, ale "ozvláštněné" tou (pro anime typickou) přehnanou překombinovaností, tady asi i pěkně samoúčelnou. Mělo to být divné, je to trochu divné, ale v tom špatném slova smyslu. Jde si to svojí cestou a nemá to problém do rozjetého děje jen tak strčit epizodu, ve které Vincent Law soutěží v japonském Chcete být milionářem? (která se mi ale líbila docela dost, jelikož konečně něco odhalovala), ale ta nahodilost je časem až repetitivní a dokázala mě pak odradit od dalšího sledování. To a ještě postava autorava Pinot, malé holčičky, která je s každým dílem čím dál tím víc otravná a její opodstatnění v seriálu vůbec nefunguje - má být vtipnou postavou, ale jakýkoli humor se do zde vybudované atmosféry vůbec nehod, takže to svojí přítomností jen zbytečně rozmělňuje. 3* (05.07.2023)

V podstatě celou první půlku se seriál tváří celkem normálně, nicméně v dalších epizodách už ve mě čím dál častěji převládal pocit, že sleduji některou z posledních dvou epizod NGE. Falešné reality ve falešných realitách, dlouhé filozofické monology nebo celý jeden díl ve stylu obdoby hry Chcete být milionářem, kde se nehraje o miliony ale rovnou o život. To všechno vede ke stále rostoucímu pocitu nepochopení, o co vlastně v seriálu jde. Právě v těchto pasážích se ale často nalézají důležité indicie k rozluštění celého příběhu. Naštěstí poslední epizoda zodpoví většinu otázek a do té doby zmatený příběh se překvapivě dobře vysvětlí. Ergo Proxy se prostě za každou cenu snaží být jiné, než zbytek anime produkce, což na jednu stranu oceňuji, ale výsledek této snahy až tak skvělý není. Díky často dost odlišnému stylu jednotlivých epizod působí seriál trochu roztříštěným dojmem a rádoby filozofické řeči dávají většinou asi tolik smyslu jako proslov architekta v druhém Matrixu. Celá koncepce světa Ergo Proxy zase trochu moc připomíná jednu známou mangu (nerad bych připravil případné čtenáře o překvapení, proto nezmíním jméno), než abych mohl autorům připsat nějaké body za originalitu v téhle oblasti. Přesto však Ergo Proxy není k zahození a v některých jednotlivých epizodách je opravdu působivé, jako celek ale příliš dobře nefunguje. (02.07.2006)

Po deseti dílech končím - fantastická noirově cyberpunkový vizuál a žánrové propriety nejsou všechno. Od cyberpunkového tématu se to vzdálí velice rychle, a ač příběh není úplně nezajímavý, tak je vyprávěný tak zoufale zmateně a nudně, že mě seriál vůbec nedokázal zachytit (i když není příliš komplikovaný, jen tak vypadá - forma vyprávění je tu jen zbytečný umělý konstrukt který ani atmosféře příliš neprospívá). Filosofie tam každopádně není příliš zajímavá, a o nějaké emoční působivosti si seriál může nechat jen zdát. 5/10 (12.08.2014)