Ergo Proxy

Po prvním díle jsem si myslel, že půjde o velice složitou podívanou, ve které se budu často ztrácet...jak jsem se ale mýlil. Stačí vydržet a nevzdat to a máme tu fajnovou scifinu, která na první pohled vypadá strašně složitě, ale ve skutečnosti je to snadno pochopitelné a velice poutavé. Nejvíc mne oslovily charaktery Vincent a Pino, kteří cestují na "králíkovy" jako taková neodlučitelná dvojice.. Vincentovi hraje do karet jeho "rozpolcenost", která, ač se projevuje skoro v každém díle, tak není otravná (ne, opravdu se nejedná o žádné emo výlevy, ze kterých se člověku často zvedá kufr). Animace a kresba...no tady je to mírně složitější...po prvním díle nás tvůrci rozmazlí naprosto dokonale plynulou animací a až puntičkářskou kresbou, která se v ostatních dílech už vůbec neprojevuje (teda až na poslední asi 3 díly)...ale na to v tomto případě sere pes. Hlavní je příběh, který se neustále sune dopředu, charaktery, které se vyvíjí a naprosto skvěle padnoucí hudební podkres. Možná je mé vysoké hodnocení ovlivněno tím, že poslední 2 anime kousky, které jsem měl tu čest vidět byly opravdu hodně průměrné a "mozku nepotřebné"..."klasiky" jako Love Hina a Ah! My Goddess...ale u Ergo Proxy jsem hltal každou minutu, i když jsem na to koukal vždy až od půlnoci.. (25.01.2009)

Ergo Proxy je směsí toho nejlepšího i toho horšího, co může anime nabídnout. Největším kladem je velice efektní animace a sountrack, který k témné atmosféře seriálu perfektně pasuje. Velkou devízou seriálu jsou určitě i skvělé charaktery. Především Pinot (ze začátku jsem ji nesnášel, ale ke konci nejoblíbenější postava :) ), ale i k Lil a Vincentovi jsem cítil velké sympatie. Jedinné, co lze seriálu vytknout, je místy chaotický a příliž komplikovaný styl vyprávění. Totéž platí pro přesycenost tajemně, či moudře znějícími výroky postav, které mnohdy působí jako nepovedený pokus dát seriálu vyšší smysl. A nebo jsem je jen vždycky nepochopil... kdo ví, ale určitě nejsem sám. Ale dost hanění, jedná se o špičkovou záležitost, na kterou vzpomínám velice rád a často. Ergo proxy má prostě NĚCO, co šíleným způsobem funguje. Ani po dlouhém přemýšlení jsem nedokázal přijít na to, co přesně to je. Zřejmě to bude výtečná režie. Každopádně má to za následek to, že i když ději nerozumíte na 100 %, tak jste napjatí z každého následujícího okamžiku. Pamatuju si, že při posledním díle mi vzrušením skoro celou dobu splašeně bilo srdce. Takový adrenalin ve mě snad žádný seriál nevyvolal. Poslední díl jsem zkoukl asi tak 10x, než jsem se dostatečně nabažil dokonalosti každé jednotlivé scény. A proto po zralé úvaze dávám 5*. KDybych měl být objektivní, dám 4*... původně jsem je taky dal. Ale prostě už nemůžu přehlížet fakt, že mě pořád Ergo Proxy fascinuje a na jeho charaktery vzpomínám skoro nejradši ze všech anime. (08.10.2008)

Velmi zajímavé anime, které se bude líbit zejména fanouškům postapo, lehce surrealistických scén a kyberpunku (schválně ho uvádím až na třetím místě, neboť Ergo Proxy se ho spíš dotýká, než že by se ponořila do jeho vod). Většina seriálu je skvělá (a překvapivě pro mě i velmi originálně pojaté díly ve formě psychoanalýzy nebo soutěžního kvízu, což obvykle moc nemusím), výsledný dojem kazí až poslední tři díly, které sklouzly do nesmyslné fantasy a nechaly všechny postavy úplně zešílet a provádět zcela nepochopitelné věci. Nicméně pořád lepší toto, než třeba konec Neon Genesis Evangelionu, který by mohl vyhrát anketu o nejhorší a nejnesmyslnější závěr seriálu v historii. Ergo Proxy mohu doporučit - a tím více, pokud vynecháte konec a domyslíte si vlastní, hutné kyberpunkové vyvrcholení. Jinak budete zřejmě zklamáni. (05.07.2011)

Tajomná atmosféra veľkomesta vytvárajúca samotu, aj keď s niekým ste. Všetko je riadené z hora a svet je naoko perfektný. Príbeh sa odohráva vo svete kde nezávislosti a slobodného rozhodovania je veľmi málo. Celé Ergo Proxy je tmavé a to dokresľuje jeho vážnu atmosféru. Ergo Proxy obsahuje neuveriteľné množstvo filozofie a je vo svojej podstate óda na "Raison d´être" čo aj v anime zaznie a znamená to zmysel či dôvod bytia/existencie/života. Nie je to vôbec ľahké pochopiť jednotlivé odkazy a niektoré chápu zrejme iba samotný "stvoritelia" nie planéty, ale tohto anime. Pretože to nie je len óda na dôvod bytia bežného smrteľníka, ale zahrávajú sa s myšlienkou aký má dôvod žiť samotný stvoriteľ (tento krát nie anime). Tak to máme myšlienku, ktorá nie je až tak originálna, ale jej podanie v tomto anime vyšlo. Takže príbeh je postavený kvalitne a veľmi pomaly sa divák dozvedá jednotlivé dôležité informácie. Ja si samozrejme uvedomujem, že to tak je zrealizované účelovo. V strede príbehu sa vyskytuje takzvaná hra na rodinku inak povedané typické spolunažívanie ženy a muža. Re-l je výborne vymyslená komplexná postava je silná, sexi, stelesňuje ženskosť a rozmýšľanie nežnejšieho pohlavia. Čiže diely pri "hre na rodinku" sú v do istej miery aj poučné. Vincent stelesňuje klasického hravého muža, ktorého žena nevie ľahko pochopiť a to sa jej páči. Raul Creed je určite tiež zaujímavou postavou a ukazuje, že aj keď existuje zradca nie vždy mu v jeho konaní chce niekto zabrániť. Pino je tam samozrejme na lepšie sprevádzanie príbehom a aby v dieloch "hry na rodinku" bolo "akože" nejaké dieťa. Vincentov psychický stav, alebo vlastne, že hľadá sám seba je v podstate dobrým nápadom pridať do príbehu nejaké psychologické súčinitele. Do príbehu boli zasadení aj AutoReiv indivíduá čo sú v podstate robotický pomocníci a od polovice príbehu začínajú byť jeho dosť dôležitou súčasťou. Hlavný dôvod výraznej zmeny úlohy AutoReivov v príbehu je vírus cogito. Hudba je výborná, výborne pasuje k tomuto zánru, k tomu treba ohodnotiť úžasný opening (Monoral - Kiri), ten sa podobá na opening zo Smallville. Koniec je v skutku zaujímavý a vlastne mierne aj otvorený. Takže odporúčam za výborný príbeh, výborné charaktery, výbornú hudbu atď. PS : Re-l má sexi modrý očný tieň a tiež dobre vyzerá keď je v posteli. (14.05.2015)

V podstatě celou první půlku se seriál tváří celkem normálně, nicméně v dalších epizodách už ve mě čím dál častěji převládal pocit, že sleduji některou z posledních dvou epizod NGE. Falešné reality ve falešných realitách, dlouhé filozofické monology nebo celý jeden díl ve stylu obdoby hry Chcete být milionářem, kde se nehraje o miliony ale rovnou o život. To všechno vede ke stále rostoucímu pocitu nepochopení, o co vlastně v seriálu jde. Právě v těchto pasážích se ale často nalézají důležité indicie k rozluštění celého příběhu. Naštěstí poslední epizoda zodpoví většinu otázek a do té doby zmatený příběh se překvapivě dobře vysvětlí. Ergo Proxy se prostě za každou cenu snaží být jiné, než zbytek anime produkce, což na jednu stranu oceňuji, ale výsledek této snahy až tak skvělý není. Díky často dost odlišnému stylu jednotlivých epizod působí seriál trochu roztříštěným dojmem a rádoby filozofické řeči dávají většinou asi tolik smyslu jako proslov architekta v druhém Matrixu. Celá koncepce světa Ergo Proxy zase trochu moc připomíná jednu známou mangu (nerad bych připravil případné čtenáře o překvapení, proto nezmíním jméno), než abych mohl autorům připsat nějaké body za originalitu v téhle oblasti. Přesto však Ergo Proxy není k zahození a v některých jednotlivých epizodách je opravdu působivé, jako celek ale příliš dobře nefunguje. (02.07.2006)