Ergo Proxy

Je to zamotaný, logický-nelogický, halucinogenní, tmavé. Několikrát jsem se přistihla, že na to koukám s vykulenýma očima. Proč? To řeči, co vedli. To obrazy, co jsem viděla. Ale dohromady? Pomalu nic víc než čítanka filozofie a existencialismu. Co pro mě bylo překvapením a celkem zklamáním, že po 19. dílu, který je jako komix made in USA, naskakuje 20. díl, kde je všechno zase úplně jinak. A teď nevíte - zase sen? Představa? Až ke konci pochopíte, že to je realita. Asi jim konečně došlo, že takovýchto stavů, už bylo víc jak dost. No, ale můj výsledný dojem náramně zlepšily poslední cca. 2 minuty. Vince se rozhodl podle mého gusta :-D Slabší 4*. + opening se mi moc líbil, hlavně když "křičel". Ta chvilka by děsně působivá :-) (04.10.2009)

Na začiatku PERFEKTNÉ... krásny art, výborná zápletka... od nejakej 9.-10. ep. to začína byť prudko psychadelické, chaosné, neusporiadané, ničnehovoriace. Nakoniec tam bolo pridaných pár zaujímavých myšlienok, ktoré boli popretkávané hollywoodskymi efektami a prázdnymi scénami... takže hodnotenie zostáva na 2+ (16.11.2011)

Ergo Proxy se mi nehodnotí lehce. Na jednu stranu je tu dobrá animace, design Real se mi velmi líbil, atmosféra je hustá jak mlha u rybníka Brčálníku, postapokalyptický svět je vskutku místem neveselým a totalitní Romdo je řízené pomalu Velkým Bratrem. Ale ten způsob vyprávění... Vše je záměrně znejasněno, aby divák co nejvíce tápal. A mnohé myšlenky, ba celé díly, jako by vůbec do celkového konceptu díla nezapadaly. Jaký smysl má díl 11, 14, 19 a 20? V jedenáctce se sice cituje milión filozofů, ale nakonec ty jejich myšlenky zůstávají jen kulisami. Atd. Díl 15 - chcete být milionářem - je zase pro změnu podstatnými informacemi nabitý, ale jsou překládány takovým způsobem, že bych střílel. A to i přesto, že je to navýsost originální. Díl 16 - nuda v bezvětří - má smysl v tom, že dá postavám trochu lidštější rozměr, ale příliš nezapadá do nálady a atmosféry zbytku. Dalším problémem je jakési podbízení se intoušům. Příklad - díl 14 - Millaisův obraz Ofélie. Ano, je to pěkné, ten obraz znám, líbí se mi...ale co z toho? Abych si mohl honit ego:"Jo, jsem dobrej, poznal jsem to."? Smrt Ofélie má v Hamletovi určitý význam, ale tady prostě jen Real vypadá jako Ofélie. Dále nejsem nadšen z naznačování budoucích událostí pomocí odkazů na mytologii, a tentokrát to bude SPOILER. V první okamžik, kdy Monad roztáhne křídla, je jasné, že zemře. Křídla jí dal doktor Daedalus, je tedy Ikarem. Musí zemřít. Ujeté na tom je, že jediný důvod, proč umírá, je to, že je strčena na pozici Ikara. Kdyby se doktor jmenoval Schweitzer, její smrt by byla směšná a nelogická. Je ovšem otázkou, zda se stává logickou jenom proto, že se někdo nějak jmenuje. Proč to vlastně rozebírám a proč mi to vadí... Ikarova smrt se dá chápat jako smrt člověka, který doplatí na to, že nedbal Daidalovy rady, jako varování před nedostatkem pokory či prostě nezodpovědností. Smrt Monad nemá IMHO význam žádný. KONEC SPOILERU. Jsou to sice jen jednotlivosti, ale je jich celá řada. Příběh nakonec dá jakž takž smysl, ale je to už něco úplně jiného, než co jsme sledovali na začátku. Je to škoda, protože začátek se mi líbil velmi. Dávám lepší ***, i když ne s nějakou jistotou. Závěrem bych doporučil těm, co Ergo Proxy spolykali s chutí, seriál Texhnolyze. Má přinejmením podobnou atmosféru. (15.08.2007)

Velmi zajímavá a povedená sci-fi série. Byť trpí několika neduhy, nejde o to, že tvůrci se vyžívají v citování myšlenek spousty filozofů(fansuby vše hezky vysvětlují, případně wiki), ale spíše mě štvě, že některé epizody mi tam nedávají smysl, stejně jako konec celé série, který nevím jak interpretovat. Atmosféra hudba je velmi povedená(díky openingu Kiri jsem poznal geniální skupinu Monoral, takže po této stránce je to bez výhrad). Ještě bych pochválil za zajímavý způsob režie, vyprávění a propagaci postmoderní filosofie:) Série hodná vašeho času a hlavně reprízy.... (28.12.2008)

Dobře shrnuje seriál ve svém komentáři Mandelbrot a proto se spíše pokusím na něj navázat a trochu rozvést a popsat důvody svého nízkého hodnocení. To, co mě zaujalo, byly časté narážky převážně na filozofy, vědce, spisovatele 20.století, odkazy na mytologii. Autoři se také nebáli sáhnout do každé kultury a vypůjčit si z ní jména a obalit tak seriál zcela zbytečným balastem, neboť bohužel zůstává jen u jmen. To, čím se může pyšnit Neon Genesis Evangelion a naopak. 40% (28.03.2007)