Taxidermia

Brutálně nechutná provokace, podaná s nevídanou vynalézavostí, elegancí a citem. Nejsem si jistý, jestli Taxidermia o něčem vypovídá (snad o duševním zdraví svých tvůrců), nebo je to jen obzvlášť ulítlá a vizuálně nápaditá onanie, každopádně se mi líbila. Jen ať se o něco podobného nepokouší nějaký český filmař! :) (15.01.2007)

Pokud bychom chtěli příklad vítězství formy nad obsahem, máme ho zde. Chápejte, ty obrázky, praktiky a "prasárny" mě neškokovaly a neznechutily, a už vůbec ne z hlediska "morálky" nebo snad "dekadence," jen mi přišlo poněkud přehnané, že takhle všelijak musí režisér vyjádřit jednoduchou myšlenku "lidé jsou často prasata a všechno, co je tělesné, pomíjí a zanikne." Zbytečně doslovné, samoúčelné, manýristické. (27.02.2007)

Tři krátké příběhy tří generací aneb 90 minut, které si se mnou pohrály jako vítr s prachovým peřím. Spoustu filmových výjevů si budu pamatovat pravděpodobně do konce života, protože jsou podány zcela živočišně, umocněny navíc kamerou, která smete ze stolu drtivou většinu toho, co jste kdy ze světa kamerové ekvilibristiky viděli, a zabalené do hudebního hávu, který může směle konkurovat ústřední mrazivé melodii z Mechanického pomeranče. První dva příběhy možná lehce záváněly samoúčelností, pak však přišla část třetí, jenž je do poslední vteřiny nabitá hutnou atmosférou, na které by si vylámala zuby i cirkulárka. Z kinosálu jsem vyšel ještě dobře, cestou na zastávku mhd a pak v buse ale na mě padla těžká deka, polévalo mě horko a na zádech jsem cítil studené kapky potu. Ještě nikdy na mě takhle film nezapůsobil. Pojem taxidermista je tu dotažen k opravdovému obrazu svému. A ačkoliv byla pro mě Taxidermia obrovským zážitkem, nechci už tento snímek nikdy vidět. (18.04.2007)

Naprosto suprová bizardní, zvrácená, ujetá a dekadentní záležitost!! Sice to vypadá jako tři příběhy, ale ty jsou vzájemně "pokrevně" propojené. Sledujeme úryvky ze životů tří generací, z nichž jedna je bizardnější než druhá. Fakt mazec, ty první dva příběhy nejsou ještě tak plně rozvinuté a ani neumožňují tušit, co se bude odehrávat dále. Ta naprostá nevypočitatelnost tvůrců a nepředvídatelnost děje mě fakt dostávala. Úplný závěr je pak naprosto famózním vyvrcholením zvrácenosti, bizardnosti a humusu ... Dost mi to pocitově připomínalo mnohem starší a málo známý belgický kousek Vase de noces (1974), který byl ještě mnohem odpornější, ale ne tak zajímavý a už vůbec ne nápaditý ... Lidský a zvířecí odpad, oplzlost, hnus, odporné scény, smutek, beznaděj, hledání, sebedestrukce, zvrácenost ... to je TAXIDERMIA!!!!! Bravo!!!! (17.03.2012)

Po zhlédnutí tohoto filmu se mi nabízí otázka, jak mám tohle sakra hodnotit. Jsem z toho velmi rozporuplný. Jediné čím jsem si po tomto filmu jistý je to, že s hororem to nemá naprosto nic společného. Film je rozdělen na 3 časově oddělené příběhy, jak si také můžete přečíst v samotném obsahu a abych se alespoň o kousek pohnul z místa, tak je rozeberu jednotlivě. Ta první je v podstatě o jednom magorovi mezi jehož koníčky patří pálení svého těla ohněm, chrlení ohně z penisu, masturbace při sledování čůrajících žen a mimo jiné taky sexuální uspokojování se s ostatky prasete. Posledně zmíněný koníček značně ovlivní jeho předčasné skonání. Na filmu mě dosti zaráží to, že si tak nějak nemohu úplně vybavit jiný film, ve kterém by ukazovali mužská i ženská přirození tak jako tady. Tato první část však trvá asi dvacet minut. Poté co jeden šikovný pán doběhne do dílny pro kleště, aby asi na 3x přeťal pupeční šňůru jsme přeneseni do docela nudné etapy. Alespoň co se tedy mého vkusu týče. Spartakiáda, soutěž jedlíků, tvrdá pravidla, zvracení, pro vítězství je každý ochoten jít daleko za svoje hranice. Tahle část se mi tedy nelíbila asi přibližně vůbec. Přetrpěl jsem ji. Následuje poslední část, kde generačně nejmladší člen prapodivné rodinky. Vzhled magora od podívání. Vycpává zvířata. Poté co mu jeho tlustého otce sežerou kočky vycpe prapodivným způsobem sám sebe, a věřtě mi že jsem z filmu naprosto nepochopil jak to udělal, a zvěční se tak. Docela mě na snímku zaujala veškerá práce s kamerou a jednotlivé přechody. Bohužel asi nepatřím mezi vás osvícené a nějakou zázračnou genialitu v snímku nestíhám pozorovat. Přesto bylo ve filmu něco, co si získalo moji pozornost. Jen pevně věřím, že za tím nestojí ty úchylárny, na kterých je film prakticky vybudován. Zatím dávám 3*, ale zdůrazňuji to slovo ZATÍM, protože o tomto filmu budu asi chvíli přemýšlet a hodnocení se může s odstupem času vydat směrem nahoru i dolů. (15.01.2012)