Rinda Rinda Rinda!

Stejně jako Swing girls mě ani Rinda Rinda Rinda! moc nebavilo, přišlo mi jakoby se tam téměř nic nedělo a zábavnost veškerá žádná a co se týká nějakýho hudebního zpestření, tak to se vlastně pořádně konalo až při úplným závěru, kdy to tam holky docela rozjely s tou písničkou Rinda Rinda Rinda, která se zprvu ve filmu zdála nemelodická a nudná, ale pak to bylo docela dobrý, ale osobně stejně řadim daleko víš Waterboys nebo Sumo do sumo don't, kterým se tohle zábavností a pohodovostí nemůže vyrovnat (17.05.2009)

Mám velice rád japonské filmy s výrazným hudebním podbarvením, ať už se jedná třeba o rozverné Swing Girls, melancholickou Nanu či hloubavá dramata od Toshiaki Toyody. Také mám rád sličné asijské středoškolačky v krátkých sukýnkách a s podkolenkami :-) A Linda Linda Linda! je svěží japonsko-korejský hudební kousek s dívčím kvartetem ve školních uniformách v ústřední roli. Holky jsou velké sympaťačky, kterým jsem z plna srdce držel palce, ať se sehrají a na školní japonsko-korejské kulturní exhibici to se zápalem pěkně zostra rozbalí v tradičně skvělém finále, jež mi připravilo nečekanou erupci emocí. A ze snímku přímo čiší křehkost a pohoda, že mi nezbylo, než si spolu s hrdinkami zvesela zařvat: "Like a rat, I want to be beautiful. Because there's a beauty, that can't be photographed. Linda Linda! Linda Linda Linda!", a druhý den si dát repete :-) Slečny zpívají asi falešně, ale poslouchá se to skvěle. Poté, co jsem měl díky Febiofestu možnost Lindu zhlédnout v kině a každou skladbu z třípísničkového soundtracku slyšel snad stokrát, musím hodnocení tohoto půvabného a citlivého filmečku zvýšit opět na plný počet. A hýbat s ním už nebudu. Kei, Son, Kyoko a Nozomi si to ode mne zaslouží. 9/10 (15.11.2006)

Je to celkom dobrá hudobná dráma. Má pomerne dobrý príbeh o dievčenskej hudobnej skupine, ktorá sa chce zúčastniť školskej súťaže, lenže majú veľký problém, chýba im speváčka a tak sa rozhodnú dať šancu svojej juhokórejskej spolužiačke. Tá svoj čiastočný problém s jazykovou bariérou, vynahradzuje nadšením, ale aj tak im zostáva len pár dní a tak sa musia skutočne snažiť. Spracovanie je na tom celkom dobre, síce som mal pocit, že sa tu toho vlastne ani až tak moc nedeje, pričom som ani moc nebol zvedavý na to, ako samotná súťaž dopadne, ale s týmto nemám žiadny problém. A môže za to práve toto zaujímavé prevedenie, keďže sa to nesie v takej príjemnej melancholickej atmosfére, preto mi sadlo aj to pomalšie tempo a plno statickejších záberov a navyše to má výborne zvládnutú postavu juhokórejskej študentky, tá ma veľmi bavila. Skôr ma mrzí, že aj napriek malému množstvu hlavných postáv nemajú všetky potrebný priestor, kvôli čomu ich kapela ani nemala možnosť si ma výraznejšie získať, ale aj tak sa mi to páčilo. Možno trochu zamrzí, že po hudobnej stránke to moc nevyniká, vystúpenia ma na rozdiel od mnohých podobných filmov nedokázali strhnúť, ale moc ma to ani nesklamalo, počúvajú sa dobre a pre potreby filmu to aj celkom stačí. S hereckým obsadením som spokojný, najviac poteší výborná Bae Doo-Na, ktorá si všetky svoje scény berie pre seba, nesklame ani vedúca kapely, ale tie zvyšné dve mi už prišli úplne nevýrazné. A o nejakých iných vedľajších postavách sa už tiež moc hovoriť nedá. S réžiou a technickou stránkou som dosť spokojný, sadla mi spomínaná atmosféra, ale určite musím pochváliť aj celú vizuálnu stránku, je tu plno zaujímavo natočených sekvencií, čo mi vyhovuje. Keby zvyšné postavy dostali možnosť si ma získať, určite by som dal aj lepšie hodnotenie, ale ani takto určite nie som sklamaný, kladov je tu dosť, nenudil som sa a páčilo sa mi to. 68% (24.05.2014)

Mám rád filmy zo školského prostredia. Hudba, baby, rock ´n ´roll a daždivé počasie. To je moje. Jamašita mi po dlhej dobe ulahodil. Netlačí na pílu. Je civilný. Nemá potrebuje byť prehnane umelecký alebo vtipný. Je len pozorovateľom. Ústredná štvorica bojuje o možnosť vystúpiť na školskom umeleckom festivale a hoci to nemá doslovné myšlienky, tak vo filme môžeme badať akýsi smútok súvisiaci z odchodom zo školy, ktorý je nevyhnutný. Taká tá spomienka na prvé lásky, neisté vyznania, konflikty medzi spolužiakmi, priateľstvo, rebéliu a túžbu niečo dosiahnuť sa tu v rôznych aspektoch zobrazuje. Niekedy silnejšie. Inokedy slabšie. Nie dokonalé, ale rozhodne príjemné. (16.03.2018)

I asijská srdce bijí v rockovém rytmu. Co slečny středoškolačky postrádají v hlasovém rejstříku a čistotě tónů, hravě dožene přirozená rozvernost a energie, která v osvěžujících gejzírech prýští na diváka ze všech stran. V hudebním snímku o slastech a strastech dospívání září podivně introvertní Korejka Bae Du-Na. To jméno si musím zapamatovat. A doufám, že ji uvidím ve filmu Woodyho Allena, Akiho Kaurismakiho nebo Jima Jarmusche. (09.09.2007)