poster

V jedné rodině

  • Severní Korea

    Onu chan kadjeneso

Drama

Severní Korea, 1976, 90 min

Režie:

Jun-sik Kim

Komentáře uživatelů k filmu (2)

  • Bluntman
    odpad!

    (KDV - PONREPO) V JEDNÉ RODINĚ je ukázkově symptomatický film, na kterém by se daly názorně předvádět znaky, které jsou charakteristické pro severokorejskou kinematografickou produkci, potažmo komunistickou propagandu obecně. Je nesmírně zábavné sledovat, jak se každá složka filmové formy podřizuje ideologickému vyznění._____ Jednak zde máme budovatelský narativ, který hojně využívá pro severokorejské filmy příznačné flashbacky, jejichž přítomnost je motivovaná pouze nezbytností vykreslit buržoazii jako tu nejhorší možnou. Nesejde na tom, že postava, která zrovna vzpomíná, si na danou věc vzpomenout nemůže, když u ní nebyla (a nevíme o tom, od koho jí mohla mít zprostředkovanou). Konvencionalizovaná pravidla, která značí flashbacky, si ale severokorejští filmaři osvojili (nájezd na postavu, která vzpomíná, zatímco slyšíme hudbu, jež tvoří přechod mezi současnou rovinou a vzpomínkami). Vůdce Kim Ir-sen je přítomen nikoliv v rovině vzpomínek, která představuje překonané buržoazní problémy minulosti, ale v té současné._____ Patrné to je - implicitně i explicitně - na stylu. Implicitně tak, že postavy jako rekvizity nosí odznáček diktátora, mizanscéna je přeplněná, aby se ukázala ekonomická prosperita země (regál plný konzerv v druhém plánu, ovoce v prvním), písňová montáž s titulky textu právě znějící skladby ukazuje budovatelské úspěchy. Explicitně v podobě jedné ze závěrečných promluv, kdy se Kim postaral o to, aby dělníci dostali jídlo, ačkoliv se závodu nevede nejlépe, a dokonce ho i sám dodal._____ Vše výše uvedené neslouží "jenom" k umocnění komunistické propagandy, ale i ukázání soudruhům z Jižní Koreje, o kolik lépe se mohou mít, kdyby byli v té Severní. Za mnohem problematičtější ale považuji ne ideologické agitování, které je natolik zjevné, až vytváří distanc a pobavení, nýbrž genderovou nekorektnost. Žena je ta, která omezuje syna (ona chce, aby studoval, což je ale proti přání otce i jeho syna) a má být v domácnosti, když není schopna dokončit svou vysokoškolskou práci. Propagandě se lze smát, nad vyobrazením žen pouze kroutit hlavou.(15.5.2011)

  • decouble
    odpad!

    Film je sledem neustálého opakování několika deklamativně pronášených vět, které mají vysvětlit, že v revoluci se nikdy nesmí usnout na vavřínech. Dospělí Severokorejci evidentně hereckou techniku nulové přirozenosti a maxima křečovitých úsměvů zvládají, ale na dětech lze zpozorovat, že to chce pořádný trénink, aby to nebylo úplně k smíchu. Takže Severokorejští herci jsou svým způsobem špička.(13.5.2011)