Shang cheng

Parádní "Asie"!! ... Kriminální drama dvou kámošů, z nichž jeden jde po krku druhému, aniž by to věděl ... Zápletka není nic extra,ale film je přitažlivý zejména díky výtvarné stránce a perfektním hercům. Všichni hlavní protagonisté v tomto filmu jsou fakt sympaťáci, všechno se tak nějak v poklidu vleče, o akci to není ... ale vizuálně a atmosféricky je to fakt nádhera. Moc fajn film! (04.05.2013)

Pohodový film, na který jsem se díval při koupání, stříhání nehtů, čištění zubů, holení, vaření a jedení večeře. Kdybych na něj koukal v klidu, tak se možná po čase začnu nudit, ale skrze mnohotvárnou činnost, se tak nestalo. Styl vyprávění mi občas přišel hodně zmatečný, za to velice osobitý. Měl takové zvláštní kouzlo. Hlavní postavy byly super a ty vedlejší odehrály co měly. Confession of Pain mi přijde jako celkem sympatické Krimi-Drama, na nějž sice rychle zapomenu, ale v daném okamžiku mě mile překvapilo. Jako třešničku na dortu má super soundtrack. (22.04.2016)

V podstatě úplně o ničem. Na to, že to má bezmála dvě hoďky, se tam kromě jedné dvojnásobné vraždy, jednoho požáru a jednoho výbuchu toho uděje poskromnu. Navíc zpracování těchto scén je spíše umělecké než akční, takže zase nic. Obsahově jsem se v tom popravdě docela ztrácel, pač ta kriminální zápletka je poměrně zamotaná, nehledě na to že kamera působí místy dost zmatečně, i když některé nápady nejsou zlé – třeba to prolínání současné roviny (barevné) a minulosti (černobílé) najednou ve stejném záběru, to celkem šlo. Nicméně jako celek mě to dost nudilo a hlasitě jsem si oddechl, když už konečně najely závěrečné titulky. (11.12.2010)

Confession of Pain nelze explicitně tolik vytknout, jít pod tři by mi přišlo nefér, ale nebavilo mě to. Snímek se sune v bluesovém tempu, neobsahuje žádnou akci, ani napětí. Klíčová měla asi být psychologická rovina, ta ale díky slabému scénáři a trochu zmatené režii nefunguje. Hvězdné obsazení je nevyužito, Takeshi Kaneshiro se poctivě snáží, ale limituje ho scénář. Tony Leung (jinak můj oblíbenec) spíš jen staticky odříkává text a moc nehraje. Těžko říct proč, se stejným Andrew Lauem přitom vytvořili o šest let dříve geniální Volavku. Film není úplnou ztrátou času, ale prostě se imho nepodařil. (24.01.2022)

Od autorů volavkovské trilogie jsem tedy čekal mnohem víc. Scénář na mně působil strašně vykonstruovaně a nepravděpodobně a celý příbeh do značné míry postrádal jakékoliv napětí. Tony Leung a Takeši Kaneširo podávají "pouze" standardní výkony. Jejich postavy se svými vnitřními dramaty ke mně nijak zvlášť nepronikly. Skrz naskrz tuctový film, který do lehkého nadprůměru pozvedá solidní kamera a hudba, které dohromady vykreslují nádherně melancholickou atmosféru. (27.02.2008)