Mám strach

Damiano Damiani + Gian Maria Volonté + Riz Ortolani, dokonalé spojení a téměř dokonalý (ne-li přímo mistrovský) zločinecký film o mafii, organizovaném zločinu a jednom dojemně a neuvěřitelně citlivém, přesvědčivém, občas poněkud vystrašeném policistovi, který už nemůže nikomu věřit a který se snaží odkrýt zkaženost ve městě. Kolikrátže mu to šlo za celý film vůbec o život..:-(? Film není jen o automobilových honičkách, střílečkách a extrémním všudepřítomném násilí (jako u jiných), což mi zde tentokrát vůbec nevadilo. I když takové odstranění ženského svědka skrze okno nebo dvojité chladnokrevné zastřelení zezadu v kině mě docela šokovalo! Damianiho film vychází hlavně z pevného scénáře, režisér zde klade větší důraz než je obvyklé u jiných filmů hlavně na jednotlivé charaktery. Společně s tím, jak plyne samotný příběh, přibývá i postav a hlavně intenzivního napětí. Místy má film hodně spletitý spiklenecký příběh, že divák může být i trochu dezorientován. Dále je tu perfektní tajemná atmosféra a Damiani se snaží býti i co nejvíce realistický, což mu vždycky šlo moc dobře. Plusy : jednoznačně příběh, dále napětí, hraní, především Volonté, a v druhé půlce i legenda taliánského filmu Adorf a samozřejmě opět přitažlivá Ortolaniho hudba 4*. P.S.: Kdyby to nebylo místy tak utahané, dal bych známku nejvyšší. Toto je snad jeden z nejdelších polizio filmů, jaký jsem zatím kdy viděl..Tady v jednom ze svých pozdních poliziotteschi se Damiano Damiani zas skutečně vytáhl a přiblížil se tak vynikajícím flákům jako "Confessions of a Police Captain" a "Il Giorno Della Civetta"..Komentář zde jako první v pořadí.. (13.02.2010)

Itálie 70. a 80. let představovala nemocnou, nestabilní společnost zmítanou korupčními skandály, sužovanou vlivem organizovaného zločinu, krvavými atentáty radikálů z obou pólů politického spektra a vyznačovala se blbou náladou veřejnosti, která byla frustrovaná vysokou nezaměstnaností a inflací. Policista Graziano už dávno ztratil i ty nejmenší iluze o systému, jemuž slouží, a snaží se o jediné - se zdravou kůží nějak přečkat do důchodu. Pozice osobního strážce soudce zabývajícího se běžnými kriminálními delikty vypadá jako životní výhra - tokhle by mohla být solidní zašívárna, jakou mu budou kolegové závidět. Nebýt Grazianovy všímavosti a soudcovy důslednosti spojené s naivitou by to snad i vyšlo. Šťourat do vosího hnízda, které představuje propojení špiček tajných služeb s teroristickým podsvětím, se ale nevyplácí. Graziano čelí vražednému komplotu a musí projevit maximum duchapřítomnosti, aby se vyhnul likvidaci. Mám strach patří k tomu výrazně lepšímu, co se v žánru nabízí. Opírá se o výborného Volontého v hlavní roli a kvalitní scénář, který skvěle prodává konspirační spiknutí a zoufalého hrdinu, který dokonale naplňuje pravdivost výrazu: to, že jste paranoidní, ještě vůbec neznamená, že po vás nejdou. Pátá hvězdička utekla snímku jen o chlup a mohou za to dvě chyby, které by člověk, co projevil tolik houževnatosti, předvídavosti a vůle k přežití, udělat neměl. Celkový dojem: 85 %. (31.05.2018)

Graziano si myslí, že sa tu hrá komplikovaná dvojitá hra, lenže sudca ho presvedčí, že ona je dokonca trojitá. Ja som chvíľami hral hru štvoritú, keď som si tento film predstavoval ako buddy komédiu, založenú na fakte, že komisár musí ísť so starým sudcom aj na wécé. Inak aj napriek absolútnej vážnosti je tu zopár luxusných hlášok, ktoré tak nejak v tej depresii a prekombinovanosti zanikajú. Ale celé tie dve hodiny napriek cynickým výčitkám poriadne šlapú. Áno, nie je jednoduché sa v tom vyznať, ale záver toho dosť vysvetlí a je aj výborne vymyslený. Nemyslím posledný záber filmu, ten som ako "večný optimista" odignoroval. (06.02.2018)

Zase jeden takovej poctivej krimi-thriller ze země špagetožroutů. Po akčnim začátku následuje trochu nudnější první polovina, takže jsem moc nechápal všechny ty oslavný komentáře. Pak se to naštěstí rozjede a následuje akce, brutalita, napětí a prostě všechno, co k těmhle drsnejm oldskool kriminálkám patří. Jinak mě opravdu pobavilo, že v Itálii bylo pracovní náplní soudců sledování porna v kině :-) 75% (29.05.2014)

Rosiho Ctihodné mrtvoly, které jsou jen o rok starší, mají mnohem propracovanější atmosféru. Oba filmy skončí nachlup stejně, oba se zabývají politickými vraždami a oba mají k dokonalosti jen krok. Mám strach by musel udělat ten krok přeci jen o malinko delší. Zcela výjimečně se mi líbil výkon Volontého, jenže ostatní se pohybují před kamerou jako spící panny. Naštěstí je Volontého policista před kamerou téměř neustále, takže astenické výkony jeho kolegů nejsou tak nabíledni. (30.03.2013)