Mé noci jsou krásnější než vaše dny
-
Mes nuits sont plus belles que vos jours
-
Moje noci sú krajšie ako vaše dni
-
My Nights Are More Beautiful Than Your Days
Drama / Romantický
Francie, 1989, 110 min
Režie:
Andrzej ZulawskiObsah
-
On je úspěšný avšak smrtelně nemocný programátor, ona tanečnice a médium v bizarní show. S vědomím, že dny jejich lásky jsou sečteny, se přesto pokouší ponořit do intenzivního vztahu. Dokáží to ještě nebo se poznali příliš pozdě? (oficiální text distributora)
On je úspěšný avšak smrtelně nemocný programátor, ona tanečnice a médium v bizarní show. S vědomím, že dny jejich lásky jsou sečteny, se přesto pokouší ponořit do intenzivního vztahu. Dokáží to ještě nebo se poznali příliš pozdě? Komentáře uživatelů k filmu (14)
-
sportovec
Polský režisér ve francouzském převleku - jakoby inspirován o něco staršími obdobnými Wajdovými snahami - podává dokonalou anamnézu konzumismu v jeho čisté podobě. Cit, který by mohl být a snad by i byl hluboký a čistý, je od počátku deformován podivnými nálezky na obou stranách - velký programátor, odsouzený k smrti a odmítající vzít tuto skutečnost na vědomí, proti němuž stojí podivná dívčí prolnulina tanečnice a média, o níž je jisté jen to, že pro své mládí a nezkušenost je více řízena a následně deformována, takřka zbavena schopnosti prožívat po svém svůj vlastní život. Následky na sebe nedají čekat. To, co by za normálních okolností vedlo k rychlému rozpadu vztahu, tady paradoxně působí jako jeho velmi problematický a také nanejvýš dočasný tmel. V řadě scén, které se pohybují na hranicích normální psychiky, se postupně formuje tragický závěr, do nějž tato oboustranně věrně i virtuálně prožívaná láska nemůže nevyústit. Působivá forma, do níž toto ponuré téma režisér oblékl, je ozvláštňována mimořádnými výkony obou protagonistů - jak Jacquese Dutronca, tak zejména Sophie Marceauové.(26.12.2010)
-
paascha
Další z parádních kousků mého čím dál více oblíbeného režiséra, ve kterém trochu slabší textovou část bohatě vyvažuje ta obrazová, nejen díky překrásné Sofii. A Levným knihám veliký dík(20.2.2011)
-
Šakal
Dnešním dnem jsem objevil ( pro sebe ) nového režiséra, který mě začíná velmi zajímat. Mes nuits sont plus belles que vos jours je mým prvním Zulawskiho snímkem, jedním dechem však dodávám, určitě NÉ posledním. Lucas a Blanche, oba tak rozdílní, poznamenaní hlubokými šrámy a jizvy z minulosti, jejichž následky se táhnou napříč jejich životy a tíží je jako obrovské balvany spočínající na jejich bedrech. Přesto ( po náhodném setkání ) se do sebe zamilují, ale je již příliš pozdě... Tomuto snímku Andrzeje Zulawskiho jednoznačně vévodí herecké výkony ústředního hereckého dua Sophie Marceau, Jacques Dutronc. Je neuvěřitelné, co se Zulawskimu daří z herců dostat. Tohle je skutečné herectví jdoucí až na samou dřeň. Zejména S. Marceau mi tímto výkonem vytřela zrak. Při pohledu na její trpící Blanche člověka srdce bolí. Zkuste někdo říct něco ve stylu : že tato okouzlující herečka, co ji bylo dáno na kráse, ji bylo následně ubráno na hereckém umění. Osobně si to s vámi ( ve světle tohoto výkonu ) půjdu vyřídit. Samozřejmě, čistě pěstní souboj, jsme chlapi ne :o) Tento snímek, to je mj. obžaloba konzumního způsobu života, podaná vskutku sugestivním způsobem. Víc psát nebudu, to je zbytečné plýtvání slov, ostatně podívejte se sami a udělejte si náslědně úsudek každý z vás. Tento snímek za to rozhodně stojí. p.s. málem bych zapomněl na působivou kameru ( zejména kameramanův smysl pro DETAIL ) 89%(29.11.2010)
-
Aky
Tento film vypráví příběh o tom, že dva lidi potkalo neštěstí, pak se potkali a pak to skončilo tak, jak to skončit muselo. Oba jsou téměř blázni a jsou obklopeni dalšími blázny. Toto je obsah, víc tam toho není. Ani to, že forma je mimořádná, mi nedovoluje dát víc než dvě hvězdičky.(12.12.2010)
-
claudel
Že nepůjde o nějakou klasickou romanci, jsem pochopil asi po deseti minutách, po třiceti jsem věděl, že půjde o netradiční zážitek. Úžasná hra se slovy, náročná pro tvůrce titulků i pro samotného diváka, ať už frankofila či nikoli. Nejsem žádný odborník ani kritik, ale připadalo mi to částečně surrealistické, kapku futuristické a mnohdy jako střižené z absurdního dramatu. Ať žije Ionesco, krásná kamera, příjemná hudba a polští režiséři točící s francouzskými herci!(24.7.2011)
-
black.mao
Bizarní film kde se dialogy rýmují, lidi dělají šílené věci a navíc ještě nahá Sophie Marceau. Dokonalé.(18.12.2010)
-
ttchor
Tento film je pre mňa nostalgická záležitosť. Náhodné stretnutie dvoch zúfalcov, ktorý sa stretli príliž neskoro je príbehom Lucasa a Blanche. Svet v ktorom žijeme, je plný zvrátenosti a skazenosti, samoty a smútku a schopnosť ľúbiť sa z nás po mnohých negatívnych skúsenostiach vytráca a stávame sa čoraz prázdnejšími. Lucas zistí, že umiera (dôsledkom choroby mozgu pomaly stráca slová a nerozumie jeho významom) a spoznáva Blanche, tanečnicu, ktorá vplyvom hypnózy vidí do budúcnosi a je takto využívaná pre rôzne kabaretné vystúpenia. Ich stretnutie je osudové, ale trvá veľmi krátko. Človek je tvor egoistický a mysliaci. Možno by Lucas nestretol Blanche, keby nevedel, že umiera a ostal by navždy človekom, ktorý sa stal obeťou modernej doby – vnútri prázdny, mysliaci len na svoju profesiu a „lásku“ by poznal len v prítomnosti ľahkých žien. Aké úbohé, keď človek zatúži po čistom cite, až vo chvíli keď je to už prakticky zbytočné. Aké sebecké. Ale ani Blanche nebola schopná vymaniť sa z pazúrov dekadentných pseudoumelcov, ktorí ju vysávali a využívali, bola slabá a nešťastná, pomaly sa vyrovnávajúca zo svojim osudom. Až ich stretnutie ich vlastne zachránilo. Zulawského zaujíma, či je človek schopný po všetkých negatívnych skúsenostiach ešte prejaviť cit, či to nie je už len akási hra na pretvárku, či je čistá láska len mýtus, alebo naozaj existuje? Či môžeme milovať len keď trpíme? Pravda bude asi všetko dokopy. Veľmi originálnym spôsobom je vykreslená krehká, šialená a nekonečná láska oboch hrdinov, strohé vety, niekedy iba slová obalené zaujímavými poznatkami a pravdami, citlivý humor (bizarné postavičky z hotela – recepčný a pikolík), situácie ktoré v divákovi vyvolávajú úsmev a na druhej strane mu ho zas berú.(23.6.2005)
-
Bane
Záměrně absurdní filmy mám rád. Tohle bohužel není ten případ. Učebnicový příklad pseudoumělecké sra_ky. Jedna za odvahu a scénu s hypnózou.(19.12.2010)
-
garmon
Lingvistika, sémiotika, jazykové hry. Dialogy ve verších, bez dřívějších Zulawského obligatorií - střídmá kamera, nikterak hluboké to nechce být, přesto spousta intelektuálních citací, celek upomene rekvizitami na Shining, stylem spíš Jeunet, motivicky Hanussen. Přehnaný intelektualismus ne, špetka neokoukané. Je nutné ztratit slova, abychom se mohli vrtátit k nevinnosti? Šmoulím překladateli dialogů. Dojat Atlantiquem... **** a 1/2.(27.12.2010)
-
FreeSoul
Úžasná kombinace dojemné, tragické lovestory a lehkonohého úletu (bizarní postavičky z šantánu a hotelu) - moc líbilo! Krásná Sophie M., první setkání s výborným Dutroncem... a pak, já prostě na Francii ulítávám;)(6.8.2008)
-
Jirka_Šč
Milovat. Mít. Mlýnek na maso. Machiavelli. Chlapec a holčička. Cítit. Nahé ňadro na mokrém prostěradle. Blázen opilý láskou. Tento film. Milovat nebo nerozumět. Protože divadlo. Hra slov. Imprese přetékající extravagantností. Láska trpí, ohlodaná na kost. Potácí se opilá ve zboru vymyšlených kreatur. Verše ze rtů necitlivé jako život. Zpětné zrcátko odrážející krásu slunce.(1.8.2011)
-
F.W.Colqhoun
Co říct. Je to francouzsky, ve verších (když to klapne) a do značné míry to naplňuje trefné anglické adjektivum "pretensious". Na druhou stranu to je celkem stimulující. Vývoj vztahu programátora, zodpovědného za převratný počítačový jazyk, postiženého chorobou způsobující "ztrátu slov" a kejklířky, která v tranzu propadá jasnovidectví a hovoří ve verších, se vyvíjí zajímavě a nedovoloval mi přes opravdu zásadní handicap (francouzsky umím jen "ž svi l mérd"; přiučil jsem se to ve Velké žranici) film opustit. Jistou berličkou mé trpělivosti bylo pár filmařky vynikajících scén a skutečnost, že Zulavski různě po stopáži rozesel značné množství těl, která by člověk z postele tedy rozhodně nevyhodil. A ano - Sophie Marceau sklouzávají lokálně šaty v každém druhém záběru. Surrealistické dialogy a výjevy, které vykazují spousty styčných ploch s Lynchem i v detailech (trpaslíci, obří chlupatí králíci), člověka nutí být stále ve střehu; ne že by zjitřená pozornost nesla nějaké plody. Mám nejasný pojem o tom, co se mi film snažil (ne)říct, a jasný dojem, že bych uvítal, aby mi celkem zajímavou a neotřelou zprávu sděloval tro-šič-ku jinak. Přes všechno výše uvedené dobro jsem se nemohl zbavit pocitu, že chce tvůrce po mě trochu moc - bůh ví, že jsem se snažil. Ale nejde mi to z hlavy.(10.12.2011)
-
maruli
Sen. Realita. Co je lepší. Bolest. Láska. Co je snazší. Smrt. Život. Co je těžší. Potřeba. Zoufalství. Slova. Naposled.(4.3.2011)
-
FandaF
Odpad. Neumím francouzky, to by možná malinko zvedlo hodnocení. Nebyl jsem si celou dobu jistý jestli ty titulky nepsal blázen, ale postupně jsem dospíval k názoru, že on celý ten "film" je taková hovadina, že horší pseudoumělecký blábol jsem snad neviděl... Jednu * dávám za překrásnou Sophie Marceau.(24.1.2011)
