Chi bi

Podobné pocity jsem naposledy zažíval snad u nepřekonatelné Bondarčukově ´Vojny a mír´. Takový historický spektákl tady totiž dlouho chyběl. 5* za nákladnou výpravu, gigantické bitevní výjevy a zejména promakanou bojovou choreografii, ať šlo o jednotlivé generály, kteří by spráskali jako psa snad i nasraného Hulka, či celkovou bitevní strategii (zejména formace „želva“ a zneškodnění jezdeckých jednotek Cchaa Cchaa v závěru filmu byly pastvou pro oči). Ale nejenom bitvami živ je divák, i jednotlivé charaktery hlavních protagonistů, kde se mísí inteligence s prudkostí, něhou i rozvahou, byly poutavé, takže maximální spokojenost. A samozřejmě, nezbytný filmový fetiš Johna Woo – holubice – taky nechybí :o) (13.04.2009)

Když si malí kluci hrajou na vojáky, také sebe vidí jako neporazitelné geroje, kteří likvidují tisícovky anonymních imaginárních protivníků. V jejich světě neexistují fyzické potřeby ani únava, stejnou neznámou jsou i pochyby či zmýlení, smrt je pouhé slovo v patetických monolozích a naivní hodnoty jsou vynášeny do nebes. "Red Cliff" je vysokorozpočtová maskulinní soap opera o hrstce privilegovaných, kterým se nikdy nic nestane (zranění jsou znakem hrdinství a hojí se jak mávnutím kouzelného proutku) a tak si mohou do aleluja rozvádět své vágní ideály a prožívat své šarvátky. Nonšalantnost postav až upomíná na obraz britského lordstva z Monty Pythonů, ale zde není podrobena karikatuře, nýbrž glorifikaci._____Recenze na Rejže.cz (11.06.2009)

Výpravu to má fakt dobrou, to bezesporu. Hezká kamera, úžasné kostýmy i kulisy, ohromné davové scény. Ale taky je to eh prostě Čína. Souboje jsou ohromující, ale často taky zbytečně přepálené a hlavní hrdinové, kteří jen tak mimochodem vypadají všichni úplně stejně a divák neznalý čínské historie absolutně neví kdo je kdo, poletují po bojišti a, asi aby se zdůraznila jejich nadřazenost, jako Avengers kosí nabíhající NPC hlava nehlava. U fantasy filmu bych to bral, u filmu, který se snaží tvářit historicky to působí prostě blbě. Dialogy často vyloženě šustí papírem a v kontextu jinak přelomových historických událostí vyzní při všem tom teatrálním popíjení čaje vyloženě banálně. Ale přes to všechno se na to nedívá špatně a precizně zpracovaná tehdejší čínská kultura, zcela odlišná od čehokoli, co tu známe z naší historie, je stále něco dost neokoukaného a dívá se na to v pohybu velmi dobře. (08.04.2024)

Že se jedná o další skvělý čínský megafilm? To jsem si také původně myslela. Film jsem měla dokonce možnost vidět přímo v Pekingu už v červenci 2008, ale ani tato „autentická“ atmosféra nepomohla vylepšit mé mínění. Naopak můj názor očividně kontrastoval s nadšením okolních Číňanů, hrdých na svůj národní film. „Krvavé pobřeží“ se zpočátku tvářilo jako historický film, ovšem postupně se do něj začaly vkrádat podivné trapné vtipy a nepřirozené křečovité dialogy. Že by se tvůrci snažili udělat film pro oživení trochu komediálním? Vážně nevím, co tím sledovali. V každém případě se dá pochválit jen efektivní znázornění bitev a bojových strategií, což ovšem samo o sobě nedělá film dobrým filmem. A na konci ještě „To be continued“? Díky, ale na druhou část bych už ani neměla chuť se podívat. „Krvavé pobřeží“ pro mě bylo velkým zklamáním. ~(1,8★)~ (10.02.2009)

Megalomanská oslava čínského velikášství a návrat Johna Woo k poctivé filmařině bez kompromisů. Ač jsou velkolepé bitevní scény hlavním marketingovým tahákem, nejsou zas až takovým ternem, z něhož je nutno si okamžitě sedat na zadek. Ta technicky vypiplaná, kamerově a střihem velmi přehledná bojůvka vlastně jenom dá vzpomínat na časy Tróje či Království nebeského. Paradoxně tak u mě režisér zabodoval druhou třetinou, která velmi citlivě, s nezaměnitelnou staročínskou poetikou, dává nahlédnout do postav a sžít se s nimi. Čímž také závěrečná řež dostává i nějaký smysl, na rozdíl od té úvodní, ve které jsem prostě viděl jenom tisícovky Číňanů, kteří si dávají do huby v historických stejnokrojích. Dějově zmatená první půlka sotva za tři, druhá lepší čtyři. 3 a ½. (06.07.2009)