Ponyo z útesu nad mořem

Panebože, prvně jsem to teď po letech od nádherného originálu slyšel v češtině (byl jsem možná první, co měl v ČR originálku DVD, pár dnů po vydání z Japonska). Oproti ostatním dabingům Miyazakiho o hodně horší. Úplně totálně mě ale dožralo, že hlavní slovo Poňo (které je v japonštině půvabné a na dvě slabiky) vyslovují v českém dabingu Po-ny-jo. Bože, to si to ti totální dementi, co překládali z písemného anglického překladu, který byl udělaný přes čínštinu (jo, Polmišarudin je reálné jméno Poňa v čínštině, v originále je to totiž Brunhilda) nemohli aspoň na zvuk pustit aspoň chvíli v originálu, aby věděli, co dabují? A když je to přepis do angličtiny, tak i ten blbě čtou? Ach jo... Btw. své titulky jsem překládal z japonštiny a japonských titulků na DVD, protože do angličtiny to bylo hodně odfláklé a zjednodušené. V dabingu vám chybí většina detailů, dotvářející postavy, jako třeba že dospělost Sósukeho je naznačena tak, že říká rodičům jen křestním jménem, spousta věcí bylo přeložená významem obráceně, spoustu věcí tak, že poněkud nesouhlasily s dějem. Ach jo. To se nedá. To se nedá. Zk****ý dabing. Takhle pos***t krásnou pohádku a btw. ubrat jí v češtině aspoň 10 % tady. (27.08.2016)

Miyazaki tradičně věnuje svůj příběh ekologii, nebo chcete-li mírovému soužití lidí a přírody, zastoupené božstvy a duchy. Po trochu pomalejším (a pro mě nudném) úvodu se příběh čiperného chlapce a jeho emotivní matky rozvine docela příjemně a podstatné je, jak už to H. M. umí, že žádné z poselství nepůsobí přehnaně, polopaticky nebo nuceně. Celý film je laděný hodně pohádkově a dětsky, a především nevtíravým způsobem laskavě, čemuž je podřízená i výtvarná stránka. Výborná věc, ale přeci jen mám od Miyazakiho oblíbenější kousky. (06.06.2011)

Prvních pár minut je orgasmus pro oči. Ale takových požitků, už mi Myiazaki připravil spoustu a často byly spojeny i s lepším příběhem. Ponyo se sice slibně rozjíždí, ale po chvíli se projeví jeho slabina, nezajímavý příběh. Střed filmu je přeslazené něco, u čeho mám dojem, že už jsem několikrát viděl. Jakoby už Myiazaki neuměl překvapit. Ale animaci a kresbě nelze vytknout ani popel. Podmořské scény jsou krásné, kreslený oceán působí ještě krásněji než ten ve Finding Nemo, ale to na takový silný zážitek jaký jsem měl u Laputy, Naušiky, Totora, Kiky, Mononoke nebo Cesty do fanatzie nestačí. (02.03.2009)

V súvislosti s Miyazakim prvé, zato pomerne trpké sklamanie. Hlavne som nečakal, že Ponyo bude skutočne primárne cielený na deti, a teda dospelí sa pri ňom nebudú baviť ani zďaleka tak, ako pri staršej tvorbe úctyhodného japonského animačného veľmajstra. Tetokrát trochu sklamala paradoxne aj samotná animácia, ktorá mala doteraz vždy presne ten správny nádych a atmosféru. Jednoducho je to až príliš detský príbeh, a ako taký mi nevadí. Lenže od Hayaa čakám podstatne viac. Deťom ale rozhodne odporúčam. 70% (16.11.2013)

Nejslabší Miyazakiho film. Hayao vyměnil svůj oblíbený vzdušný svět za svět podvodní, a i když i do něj dokázal vdechnout svou úžasnou fantazii, není jí tentokrát ani zdaleka tolik, jako jsme z jeho starších děl zvyklí. Děj nejenže je vlastně úplně o ničem, ale postrádá i vnitřní logiku. Hlubší pozadí nového světa vám navíc zůstane ukryto a i proto, že je spousta zásadních věcí pouze lehce naklepnuta, vám motivace jednotlivých postav přijde mnohdy naprosto nesmyslná či nepochopitelná. Jakoby celý film vznikl jen proto, aby mistr mohl ještě jednou na stará kolena nechat na plátně proletět pár kreslených ryb, kupodivu v daleko horší animaci, než u jeho i o celou dekádu starších filmů. (12.08.2009)