Dar od Boha

**** Už jen z toho důvodu že je manžel z podobné početné rodiny, kde se o dívku nezavadí a opravdu co bratr to jiný jedinec s jiným zájmem. Děj zasazený do šedesátých let, způsob vypravování a skvělá muzika to vše mě hodně sedlo. Závěr loučení synů s otcem při odchodu z pohřbu mne dostal snad ze všeho nejvíc. (16.02.2015)

Empatia nebola dokonalá. Nie je to môj svet, ani moja rodina, ani moji bratia, ale zaujalo ma to. Život nie je iba biely a čierny. A nikto z nás nie je dokonalý. Film má myšlienku, ktorá dokáže zaujať a určite vyburcuje k premýšľaniu. Každé dieťa je pre rodiča dar od Boha. A rodič by na to nemal nikdy zabúdať. (27.07.2011)

Tematicky velmi zajímavý snímek. Příběh je opravdu obsáhlý, daří se výborně zachytit život jedné rodiny během dvaceti let. Atmosféra 70. let je zachycena zajímavě, poutavě a dovede diváka naprosto pohltit. Jak je zde již zmíněno, je třeba vyzdvihnout filmovou hudbu, která nádherně doplňuje jednotlivé pasáže a dopomáhá vykreslit pocity zmateného hrdiny, který touží najít "své" místo na světě, což je samozřejmě i zásluha hlavního představitele role. Právě zejména díky hudbě na mě snímek působíl spíše melancholickým dojmem. V některých chvílích jsem se pousmál, ovšem byl to spíše pokřivený úsměv, nikoli veselý smích. Snímek rozhodně není jen dalším přírůstkem do ohromné řady snímků o hledání vlastní identity, film se totiž štěpí do několika závažných tematických rovin (rodina, drogy, sexuální život, atmosféra a vývoj doby, víra) a v tom spočívá jeho výjimečnost. Skoro jsem se až divil, že ten film drží pohromadě a dává smysl. Dar od Boha je jedním z nejpovedenějších a nejoslovujících snímků posledních let, který si ovšem jen tak znovu nepustím. Film na působil opravdu velmi melancholicky a při sledování jsem neměl nejlepší pocit, osud rodiny Beallieuových mi přišel možná až příliš krutý... (06.07.2007)

Když si od nějakého filmu dopředu nic moc neslibujete a pak vás nečekaně silně zasáhne, tak přesně takový jsem měl pocit po skončení tohoto filmu. Témata neurovnaných rodinných vztahů, generačních rozdílů a hledání vlastní identity jsou filmařsky vděčná a pokud je tvůrci dokážou správně uchopit, tak pak výsledek přináší obraz života mnohých, kdy si v něm každý může najít to své. Základem je perfektně napsaný scénář, na kterém se pozitivně projevilo, že byl připravován celé desetiletí, takže vše v něm do sebe hezky zapadá a děj pak působí věrohodným dojmem. Možná mi trochu neseděl celý ten výlet do Jeruzaléma nebo tak trochu nucený happy end, nicméně jinak jde celkově o osvěžující filmový zážitek. P.S.: Líbil jsem mi i nápad s významem zkratky v názvu na úvod závěrečných titulků. (23.01.2011)

Nevím, co bylo špatně, jestli český dabing, nebo, že jsem film viděl ve dvou dnech, ale tady jsem byl prostě úplně mimo. Pořád jsem čekal, čekal a čekal a nedočkal jsem se skoro ničeho, co by stálo za nějakou větší pozornost ( s vyjímkou hudby). Grodin se mně rozhodně líbil víc např. v Prvním dnu zbytku tvýho života a Jean- Marc, který mně namlsal skvělým Café de Flor...... Vůbec mně nepřišlo, že tyhle dva filmy točila jedna stejná osoba. Lepší dvě. (23.07.2014)