12 podmínek k dědictví

Veľmi dobrý film. Pre mňa Drew Fuller zvládol svoju úlohu na výbornú, a ostatní herci boli vlastne nadbytočný. Všetko sa to pomaly rozbiehalo do krásneho príbehu o zmene jedného človeka. Konečne zmena osobnosti hlavného hrdinu netrvala dva či tri týždne a nebola to iba láska, ktorá zmenila jeho charakter. nie zmeny v živote Jasona ako hlavného hrdinu prebiehali postupne, menili ho zvnútra a čoraz viac a viac. Každým ,,darom", ktorý obdržal sa približoval k zlepšeniu svôjho ja, spolu s ním sa menil aj môj pohľad naňho. Zasadenie problému smrti mladého dievčatka ,, jediného skutočného priateľa" pôsobilo veľmi reálne. Ukázalo nám, že nie všetky veci sa dejú v živote tak akoby sme chceli. Toto sú moje dojmy z tohto úchvatného filmového zážitku. 100% (25.08.2009)

"When I achieved my dreams, it was like going home to a place I'd never been before. You don't know that feeling, do ya? The first few gifts I've given you have been practical - show up, do this and do that - and then the gifts started needing you to provide input. They needed intuition. Still, your average person is too weighted down. Jason, you need to be free, free to dream. You need to come up with a dream then act on it." (26.02.2018)

No tak tohle mě dostalo snad úplně ve všem. Hned od začátku jsem u toho seděla, jak přikovaná a opravdu se mi to moc líbilo. Hudba, herci, námět. Nemělo to vůbec žádnou chybu, takže o hodnocení 100% se nedá vůbec pochybovat. Chvílema jsem bylo hodně na měkko a pár slz taky ukáplo. Víc takových filmů. Myslím, že jich je docela málo. (21.10.2012)

Tak jaké že to bylo? - Možná byl dobrý úmysl ukázat priority v životě, ale je mnoho filmů, které toto poselství divákovi sdělují a nejsou tak: plytké, povrchní, kýčovité, lacině sentimentální. To všechno tenhle film byl a navíc... jak to jen říct? Byl tak... no prostě - americký" :-))) - - - P.S. A tady je výhoda psaní komentářů. Člověk si i pro sebe věci lépe ujasní, když se je snaží vyjádřit pro druhé. A já snižuji hodnocení ještě o jednu hvězdičku. Tak! (06.01.2020)

Rodinný doják o tom, jak peníze mění člověka. 1) Pohádky pro dospělé jak poctivý ke štěstí přišel, či jak chudý a počestný odměněn byl, mám velmi rád. Oči mi zvlhnou a odcházím od obrazovky s pocitem, že ten svět snad není tak zlý, jak se jeví z pohledu televizních novin._____ 2) Určitá stylizace až absurdita k těmto pohádkám přirozeně patří. A tak se miliardář zamiluje do prostitutky (Pretty Woman), kongresman do pokojské (Maid in Manhatttan) a také dědicové musí vykonávat pověstné úkoly, aby si majetek zasloužili (spousta filmů)._____ 3) Nejsem ovšem rád, když ze mě tvůrci filmu dělají blbce. Emocionální vydírání (chudá umírající dívka), scénky vypočítané na efekt, napatlaná směs všeho, o čem se dramaturg, scenárista či režisér domnívá, že by mohlo zapůsobit - děkuji, nechci._____ 4) Krkolomný scénář předvídatelný od první minuty, průměrné herecké výkony._____ 5) A přesto jsem se vydržel dívat až do konce. Chvílemi jsem byl i lehce dojat. Ono to poselství je natolik nosné, že ani kýčovité fráze nedokáží potlačit obecné pravdy o životních hodnotách._____ 6) Kolik je vlastně těch darů? Ke 12 jsem se nedostal ani v závěrečných titulcích._____ 7) Oficiální text distributora psal zřejmě někdo, kdo film neviděl. Jason nedědil po svém otci, ale po svém dědovi. Svého otce miloval a nikoliv nenáviděl. Sám nepředpokládal, že čtení dědovy závěti bude jen další peněžní transakcí, jež mu umožní žít dál hýřivým životem, naopak, ani se toho nechtěl zúčastnit. Jason vůbec není "odrostlé důvěřivé" dítě._____ 8) Chápu, že v komentářích někteří opravovat gramatické hrubky (a že jich je) nehodlají, ale v oficiálním textu by se objevovat neměly - čtení otcovi (!) závěti. (31.01.2009)