Code Geass: Hangjaku no Lelouch

Nádherně promyšlený plán jednoho školáka na ovládnutí světa. Po psychologické stránce naprosto dokonalé (ooo ano, myslím, že se to klidně vyrovná i Death Notu), co se týče akce tak tam sem slintal blahem. Ale u tohoto seriálu jde opravdu spíš o tu psychologii než nějaké super obrovské bitky mechů. Já si to užíval a téměř nedýchal, zkrátka úžasná podívaná, která by se bez své nádherné animace neobešla. Postavy super a příběh... No, to je jiná liga;) Za mě 100% + 5* navíc (18.11.2010)

Konečně anime, které má po většinu času celkem hlavu a patu, kde roztomilé scény zabírají jen nutné minimum a kde se intrikaří, bojuje, odhalují dávná tajemství... Občas až příliš teatrální a překombinované, místy lehce skřípající logika děje, ale nic, co by spokojený divák rád neodpustil - možná kromě uspěchaného, přespříliš melodramatického a novými informacemi nepřehledně nahuštěného konce (který však pořád dává o hodně více smyslu než třeba závěr NGE nebo Ergo Proxy). P.S.: Padouch nebo hrdina, musí mít masku a vlající plášť (jak už nám sdělili třeba Úžasňákovi)! (16.08.2011)

Jelikož nejsem filmový ani seriálový kritik, tak se nebudu snažit filozofovat nad komplikovaným dějem a zápletkou, která má mezery, nebudu vychvalovat skvěle vykreslené charaktery postav, nebudu básnit o krásných CLAMPovských kresbách(hlavně ani nevím, co to znamená :o), která dělá z hlavních hrdinů ty nejkrásnější lidi na světě a nutí, aby si je všichni zamilovali a nebudu obdivovat propletenost fantasy, mecha-válčení a romantiky. Jediné co udělám je, že zde vyznám lásku Lelouchovi, C.C., Suzakymu, Karin a prostě všem ostatním :o) Zapříčili, že jsem na nich závislá! (27.09.2010)

Cesta za pomstou je často tvořena utrpením a proléváním krve lidí neznámých i blízkých. Code Geass přináší zajímavý příběh, politické machinace, vztahovou problematiku, alternativní historii a nadpřirozené schopnosti ve světě, kde i mladý student může být vůdcem odboje za lepší, tedy spíše svůj vlastní, svět. Osobně nemám rád přehnanou vztahovku/romanci/dětinskost, ale tentokrát jsem se do určité míry musel vzdát a přijmout školní auru a všechny ty (sexy) holčičky v minisukních. Japonci jsou prostě takoví a hlavně, mě to arogantní (anti)hrdina, demagog a manipulátor Lelouch náramně vynahradil. Akce je totiž bezchybná a mechové ovládaní lidmi jsou opět na scéně v hojném počtu a druzích. Stejně tak seriál disponujou silnou zbraní v podobě alternativní historie (Británie ovládla Japonsko, atd.) a třeba nápad s přeměnou hory Fudži je naprosto úchvatný. Celá první sezona, které patří tento profil, také přináší podařené zlomy, nad kterými jsem ne kroutil hlavou, ale za které jsem s povděkem děkoval, protože seriál se tak stal mnohem nepředvídatelnějším a také "šílenějším" (pochopíte). I samotná mytologie Geassu se pomalu dostává na povrch a já jen čekám, co bude dál... stejně tak na kterou stranu se vlastně přikloním, protože CG krásně ukazuje, jak jde na svět nahlížet z různých úhlů, ale jen stěží se vyhnete zrůdnostem a zločinům, když ho budete chtít měnit. Kdo je v právu? Co je právo a kam až má pomsta vůbec význam? K úplné spokojenosti mi chybí trochu kratší první sezona, méně chaotických okamžiků a té naivity ve škole... i ty "umělecky promyšlené" prostřihy na úplně jiná místa v CG vesmíru jsou občas matoucí. (20.04.2011)

S koncem druhé sezóny (R2) zvyšuju na plný počet. Sice jsem asi nikdy neviděla tak překombinované anime, plné naprosto šílených zvratů, kterých je nasekaných do jednoho dílu tolik, kolik u druhých anime stačí na celý seriál, přecpaný postavami, které teatrálně mluví, činí rozhodnutí, která často nemají smysluplný základ a která si ospravedlňují řečmi o spravedlnosti, míru, yasashii sekai a podobnými koninami:-D Přes všechny nelogičnosti je ale děj relativně dobře promyšlený a celý spěje k velmi uspokojivému konci, u kterého nezůstane jedno oko suché. Ale to se dá čekat u seriálu, ve kterém si všichni navzájem lžou, aby se ochránili, nejlepší přátelé si dávají přes hubu, půlka hlavních postav odejde do věčných lovišť, milenci jsou ze znepřátelných táborů a vůbec vše překračuje mez, kdy se ta přepálená dramatičnost dá snést, jenže.... Ta mez byla překročena natolik, že se tady už dá skoro mluvit o nějaké velmi odvážné stylizaci (které odpovídá i zajímavá, i na anime standarty hodně stylizovaná kresba postav - CLAMP si sakra daly záležet). Osobně jsem si uvědomovala směšnost a neuvěřitelnost některých zvratů a událostí, ironicky jsem se pochichtávala, ale zároveň mě osudy hlavních hrdinů totálně braly, těch několik hodin jsem s nimi vysloveně žila. Taky je zajímavé jakým směrem se odebral seriál (a Lelouch/Zero s ním) - od bojůvek v Japonsku až po boje, které ovlivňují ráz celého světa. A ve výsledku se v tom kombinačním chaosu dá možná najít i nějaká myšlenka. Ještě by mě zajímalo, kde Subjektiv přišel na to, že činy ošklivých postav jsou zde souzeny jinak, když krásní jsou tu snad úplně všichni! I kdybych někoho ošklivého našla (napadají mě jen eunuchové:-D), odlišná měřítka nejsou příliš znatelná - většina postav neustále hapruje od "záporáků" ke "klaďasům", spousta postav udělá něco vysloveně ďábelského a pak za to pyká (často z vlastní vůle, tady vůbec všichni dobrovolně procházejím pokáním za své činy...) Politováníhodní jsou tady v některých okamžicích vlastně skoro všichni. Doufám, že už nikdy nebudu muset trpět tak otravnou postavu, jakou byla Nina. (Btw, kdyby Lelouch přibral nějaké to kilčo, ráda ho pozvu do svého pokojíčku;-) (23.10.2008)