Slepá bába

Příběh jedné zdánlivě hloupé ruské gangsterské dvojky, která ztratila kufřík. Jeden malý vychytralý. Druhý hloupý, ale silný s touhou mučit. Neměli je podceňovat. Ruské buranství hraje hlavní roli, život nemá cenu a sekyrka u krbu se vždycky najde. Velmi vtipné narážky na ruský nacionalismus a hloupost. Zkušenost odnesená z filmu: NIKDY NEPODCEŇUJ DVA RUSKÉ IDIOTY, NEMAJÍ ZÁBRANY ! (16.06.2011)

Fungovanie mafiánskych hrdlorezov v polovici 90. rokov 20. storočia v postkomunistických džamahírijách. Ruské reálie s nižšou hodnotou ľudského života než v euroatlantickej zóne, tupé tváre vykonávačov zločineckej mäsiariny a humor v príbehu, z ktorého ostáva nevoľno. Zdanlivo polopatistický záver totiž presne ilustruje dnešný stav nielen v bývalom Sovietskom zväze. Na potvrdenie tézy citát: "Podľa Krajčiho (vtedajší minister vnútra Slovenska) prenikaniu organizovaného zločinu do mocenských a politických štruktúr štátu nemožno zamedziť. Mafiáni vraj svojím vplyvom a zhromažďovaním kapitálu prenikajú do všetkých štruktúr. "To je jav, ktorý je všade rovnaký," tvrdí Krajči. (SME 1997) (02.01.2013)

Balabanova jsem objevil kdysi filmem Брат. Od tý doby už ho vyhledávám cíleně a zatím mne nikdy nezklamal. Z hlediska zábavy jsou Жмурки asi nejlepší. Dva řadoví mafiáni: menší chytřejší, větší poněkud pomalejší (ale se spoustou koníčků, jako je mučení lidí nebo sbírání rockových desek), jejichž prakticky každá pochůzka skončí průserem a hromadou mrtvol. Násilí tu je brutální a bez limitů a bez slitování, ale o něj vlastně ani tolik nejde. Člověk se baví vším tím okolo a hlavně naprosto skvělými dialogy, které na rozdíl od Tarantina nezní prvoplánově cool. Třeba diskuze po zastřelení protivníka ("Střílíš fakt pěkně. Měl bys jet na olympiádu." "Já moc nemám rád sport."), veškeré debaty ohledně Etiopce ("Ale já jsem Rus, říkám vám to pořád."), šéf Michajlov ("Architekte, vanu jsi podělal. Jestli jsi podělal i krb, tak tě v něm spálím." a mezitím jde zvolna kouř do místnosti...). A samozřejmě v nouzi zavolaný medik-pankáč ("Tak jestli jste potřebovali jenom diagnózu, tak já zase půjdu."). I když to je sranda, není to úplně pro každýho. Ta bezcitnost je tady dost extrémní. Každopádně nějaký obraz Ruska 90. let (a možná Ruska pořád) to je. Na závěr bych si dovolil doplnit, že výraz Žmurki není hra na slepou bábu, ale ruská ruleta. A nebojte, i na tu přijde ve filmu řeč, a je pojatá o hodně vtipněji než třeba v Lovci jelenů. (05.05.2021)

Velmi slušná ruská gangsterka o tom, co všechno může způsobit krádež jednoho kufříku s heroinem. Příběh je udělán tak, že rozhodně nenudí, je svižný a pořád se něco děje. Co film ale dělá nadprůměrným, jsou hodně trefné hlášky, u kterých jsem se řezal smíchy ("Říklas, ať vezmu něco těžšího. - Jo, ale myslel jsem automat a ne bazuku, kreténe. Teď ještě najdu granáty ne?" - vytáhl granáty: "Ty seš fakt debil"). Dvojice Viktor Suchorukov a Dmitrij Dyuzhev nemá chybu. Do svých rolí se vžili a jejich postavy působí humorně až elegantně. Taková ruská tarantinovka/ritchieovka, která dosahuje stejných kvalit. 85%. (07.04.2010)

Vincent a Jules na ruský způsob. Vzhledem k tomu, že ruské prostředí je nám - ať už chceme nebo nechceme - bližší, než to americké, tak vše působí daleko uvěřitelněji. A černý humor mi taky sednul. Závěrečný dovětek je sice možná už příliš polopatický, ale v souvislosti s nedávno viděným dokumentem http://www.csfd.cz/film/288082-vor-v-zakone-vladce-podsveti/ se mi nakonec zdá zcela na místě. (05.07.2011)