Severní blata

No, jako krimi to není špatné (označení žánru také jako thriller je celkem vedle), ale Severní blata jsou docela obyčejným filmem s nijak vyhrocenými nebo napínavými scénami (nemluvě o sice neobvyklé, přesto ve své podstatě docela suché pointě), který těží a nasává atmosféru vlastně jenom z místa, kde byl natočen. A nebýt jím právě taková krásná země jako je Island, myslím, že by většina hodnotitelů 1* ubrala. Jinak musím podotknout, že hudba (dost specifická) mi moc neučarovala, na to ve mně Mýrin vyvolal příliš málo emocí. Dávám lepší 3* a doporučuju spíš jen opravdovým milovníkům Islandu, jeho krajiny a způsobu života než divákům, kteří se chtějí podívat na kvalitnější evropskou detektivku. (19.07.2011)

Drsné prostředí zimního Islandu a ponurá, tichá hudba ještě víc umocnilo temné drama dávné vraždy, znásilnění a současného dopadu této minulosti. Hlavní postavy netvoří ansámbl jako ze žurnálu, ale obyčejní lidé. Tlustí, nehezcí a s mastnými vlasy. Všechno je tak přirozené, jako bych se dívala na skutečný život a ne na výkvět hereckých celebrit. Příběh se svými zvláštními cestičkami prolíná a nakonec dotvoří celou skládačku v jeden celek. Měla jsem ale trochu zmatek v tom, co jsou záběry z dob minulých a co je přítomnost. Je to tady vzájemně provázané. Co se stalo pro mě velice těžkým rozdýchat, byla smrt dítěte. Přestože je mi jasné, že to je prostě život, ale jakmile jste rodičem, tak tím víc si uvědomujete, co by pro vás taková ztráta znamenala. Lahvárna a svérázný patolog byly takové lahůdečky. (16.11.2015)

Je příjemné vidět film s neznámými tvářemi (nebo relativně neznámými). Už mě moc nebaví vídat v každém druhém filmu nějakou tu hollywoodskou star. Evropští herci jsou na mnohem vyšší úrovni, nevypadají sice jak z titulní stránky Playboye nebo Esquire, ale vyzařuje z nich lidskost, přirozenost a "přírodní charisma". Žádné cool pohledy, žádná přitroublá akce, ale poctivý film, drama s velmi dobře budovanou atmosférou. Islandských filmů jsem zatím mnoho neviděl, tento mě však příjemně překvapil. Mysteriózní, propletené jako síť, bez klišé, ale pro život silně podnětné. Na plné hodnocení to nestačí, ale přece jen mě prostředí dalekého severu nabídnulo kvalitní snímek. (09.10.2008)

Pochmurné a současně syrové jako nedopečená kýta. Prosté herecké obsazení, jež perfektně zapadá do toho islandského chmuru, jež je obohacen notnou dávkou cigaretového kouře, jež je pro Island typický, jako knedle s vejcem pro ČR. Záběry z patologie a venkovského krchova jsou z věru zapamatování hodné. 73% (22.02.2016)

Pro mě zatím nejlepší z filmů Baltasara Kormákura, které jsem viděla. Příběh si po celou dobu uchoval ponurou atmosféru, herci nejsou žádní krasavci, chovají se přirozeně, každý má své starosti a své slabosti a chyby. Spolu s dobrou kamerou největší klady filmu.                                                                                                                                                                    Challenge Tour říjen 2015: 30 dní se světovou kinematografií (21.10.2015)