Valley of Flowers
La Vallée des fleurs
Valley of Flowers
Obsahy(1)
V okolí nejvyšších himálajských průsmyků se drsný, neohrožený Džalan a jeho banda živí přepadáváním nic netušících pocestných. Řídí se svými vlastními zákony cti a svůj lup si rozdělují rovným dílem. Ze zajetých kolejí je vytrhne až příjezd krásné tajuplné Ušny. Když se Ušna záhadně objeví po přepadení karavany poutníků, přilne k Džalanovi s tvrzením, že se objevoval v jejích snech a odmítá ho opustit. Ušna cítí neklid ostatních mužů a nabídne pomoc v jejich úsilí s podmínkou, že se nebudou ptát, proč a jak je schopná dovést je k úspěchu. V následujícím čase vede Ušna gang ke strašným činům a získá si tak úctu mužů a obdiv Džalana, který se do této tajuplné ženy vášnivě zamiluje. S rostoucím úspěchem nabývá na intenzitě i láska mezi Džalanem a Ušnou, až se tím oba uzavřou do svého vlastního světa. Už nevěnují pozornost svému okolí a svými činy zacházejí až příliš daleko, od krádeží materiálních věcí po zahrávání si s věcmi, se kterými si zahrávat není radno; s kradením energie, štěstí a dokonce i s uměním levitace. Překračují hranice nadpřirozena. Svět této dvojice a jejích zvláštních činů dosáhne k policejnímu úředníkovi Jetimu, který se za nimi pustí se třemi najatými lovci. Ve zmatku pronásledování se Džalan a Ušna nakrátko rozdělí, což vede oba k šoku a zoufalství. Po ztrátě štěstí, bohatství a přátel se přesto tato osudová dvojice opět šťastně shledá. Jejich vášeň zachází dál než kdy jindy, slibují si, že se nikdy znovu nerozdělí, i když by to znamenalo obelstít osud či smrtelnost. Ale život vždy přináší překvapení. (cuneus)
(více)Recenze (21)
Krásná příroda a kamera, to byl jen začátek. Ačkoliv jsem to nečekala, dočkala jsem se úžasného romantického příběhu obzvláštněného mysterióznem, se kterým jsem se ovšem v podobném filmu asi ještě nesetkala. Možná jsem se ještě nesetkala ani s podobným filmem, což je velké plus. Džalan i Ušna jsou vynikající a sympatičtí, jejich láska spalující. K tomu ještě nádherná hudba a vynikající závěr. Nemůžu hodnotit jinak! (Shlédnout můžete zde.) ()
Bože můj, tak silný a zajímavý námět, který se odehrává v překrásných přírodních scenériích prosycených klidem a oni to dokázali naprosto znehodnotit zpracováním. Ano, je to skutečně působivé a vše doplňuje moc krásná podkresová hudba. Je to až magické a snové, přitom smutné a tragické. To jsou dozajista velké klady a moc filmů se tímto uvnitřněným pojetím pochlubit nemůže. Žel ty zápory zde převládají. Vyprávění není dotažené a ucelené, jen jakoby kousky a trhanice, z kterých si skládáme celý příběh. Chybí tomu silnější emoce, myšlenky a ponaučení. Propracování postav a dějových linií je ledabylé, často se nedočkáme odpovědí. Možná je to i tím, že jsem viděl kratší verzi, která byla nešetrně sestříhána. Vše se zbytečně vleče, což ničí tu vnitřní reakci diváka, který díky tomu z příběhu vypadává, toť můj názor. Druhá část, která se odehrává v současném Japonsku je už naprosto zbytečná. Ač uznávám, že konec byl vydařený a měl smysl. Ovšem mě osobně celá druhá část pokazila tu první, ke které jsem měl také své výhrady, ale byla jasně zajímavější a silnějí. Chápu, že pro ten pocit hledání, bloudění životem a světem, následnému shledání se a dovršení tragédie (a viděno i z druhého konce - návratu do rovnováhy), to smysl mělo, ale kdyby to bylo zakomponováno již v minulosti (s výrazně předělanou zápletkou), velmi rád bych ten skok v čase oželel. Jsem potěšen, že zde byl uveden citát od skutečného tibetského velmistra Milarepy, a ne od dnes tolik protěžovaného a pop-ulárního Dalajlámy. Inspirace přišla z díla Alexandry David-Néelové, což mě potěšilo podruhé. Kdo tyto významné osobnosti zná, tak ví. Kdo ne, tak ať dle libosti pátrá. Škoda, dvakráte škoda za hrubě nevyužitý potencionál, mohl to být vskutku vyjimečný zážitek. Takto nemohu jinak, než jen za tři hvězdy. ()
Dosť veľké sklamanie. Chýba tomumuto filmu vzrušenie, iskra, prevedenie je veľmi neatraktívne. Takmer dve hodiny pozeráte na bandu otrhancov v špinavých handrách a na koňoch ako sa brodia vodou, pieskom, kamením, horami a neviem ešte čím. Záhada tohto filmu je taká záhadná, že som ju nezachytila a výsledok filmu nič neosvetlil. Alebo tomu možno nerozumiem, lebo je tak veľmi mýtické a duchovné. Mylène Jampanoï, čínsko francúzska miešanka ma vôbec nenadchla, nemá pekný pohľad a určite ju nemám rada, sa vo filme stretla s exmanželom MIlindom Somanom a asi sa nerozišli v dobrom, lebo to medzi nimi ale vôbec neiskrilo, žiadna vášeň na úrovni nad priepasťami vekov, stretnú sa po skoro 200 rokoch a rozdajú si to v práznom vlaku. Dosť blbá predstava.... ()
Bezprostředně po shlédnutí jsem si kladl otázky: "O co vlastně přesně šlo? Je vůbec podstatné to vědět? Kdo rozhoduje o nesmrtelnosti? A dá se to pochopit?" Po konzultaci na CSFD, přemýšlení a googlování si stále kladu otázky, ale některým věcem už trochu lépe rozumím (přestože si myslím něco trochu jiného, než člověk, se kterým jsem konzultoval). ● Démon lásky, který vzešel od brány torii, napáchal zlo, vzbudil lásku a k bráně torii se zase navrátil. ● Láska jako oběť, která má očistit a přinést na svět něco lepšího (ptáci na bráně torii vylákali podle legendy z jeskyně slunko). ● Bůh (podle jiné verze "lovec démonů"), který dohlíží, může se mýlit, ale nakonec musí musí napravit chyby a dosáhnout rovnováhu. ● Údolí květů, které nemusí být pouze v Indii (skutečné existující místo, národní park pod UNESCO), ale na celém světě. ● Specifikum tohoto filmu je, že poskytuje množství různých výkladů a nezodpovídá zdaleka všechny otázky. Velmi by mě zajímalo, jestli ho chtěl režisér natočit přesně takto. Pokud ne, můžeme mluvit o "nedotažení" děje a scén, pokud ano, jedná se o geniální dílo. Protože nevím, jsou 4* bez diskusí. A doporučuji!!! ()
Podobně jako v předchozí Samsaře se i zde Nalin Pan vrací k tématu koloběhu životů a karmické stopě, s níž se každý z nás rodíme na tento svět. Ale Údolí květin narozdíl od osobitě pojaté Samsary už sklouzává k poněkud vyumělkované nevěrohodnosti a ztrácí tak pojetí znázornění skutečných životních témat, která se týkají našich běžných životů a vnitřního cítění. Možná filmu také uškodilo zjevné "osekání" - v našich končinách se totiž objevila jen zkrácená asi 115minutová verze, zatímco existuje i 150minutová nesestřihaná podoba filmu, kterou bych taky rád někdy viděl. ()
Galerie (21)
Zajímavosti (1)
- Valley of Flowers je indický národní park, zapsaný v UNESCO. Leží v indickém státě Uttarakhand, hraničí s Nepálem a Tibetem. Název pochází od britského horolezce Franka S. Smithe, který v roce 1931 omylem do údolí zabloudil. (Jirka_Šč)
Reklama