1612: Kronika smutných časů

Kronika smutných časů to rozhodně je, zejména co se týče času, který jsem strávil sledováním téhle kraviny. Tohle že je Rusko počátkem 17. století? Nenenene, takhle ruský venkov nevypadal. Všichni jsou tu vymydlení a nažehlení.... A k tomu ještě strašně nepravděpodobný příběh hlavního hrdiny, chudého chlapce zamilovaného do carevny. A navíc málo bitev. Těšil jsem se na špinavé ruské mužiky, polské nájezdníky, bezuzdné násilí.... a nic. Jsem zklamaný. (10.04.2014)

O tom že Rusové umí točit dobré filmy, vím už dlouho, ale tohle historické drama mi dlouho unikalo. Vladimir Khotinenko dokázal stvořit celkem záživnou atmosféru, solidní triky (místy máme šanci vidět i nějaké to gore) a především měl šťastnou ruku při výběru herců. Ti podali rozhodně lepší výkony, nežli Češi, kteří to nadabovali. Jen mi dost vadilo, že tu podstatnou roli hrály zdlouhavé a nepříliš záživné dialogy. Pokud se nekecalo, ale bojovalo – tak jsem si nemohl stěžovat absolutně na nic. Objevilo se tu několik hodně slušných masakrů (viz boj o pevnost). Navíc Violetta Davydovskaya (coby carevna Kseniya) byla celkem pěkná. 60% (21.01.2015)

Historie krizového ruského "truchla" (smuty) po vymření Rurikovců (1598-1613) je sama o sobě neurovnaná, přerývaná, obtížně popisatelná, až chaoticky zmatečná. Zhruba stejná je i matérie filmu 1612 ruského režiséra střední generace Vladimira Chotiněnka. Skutečnost, že pádem sovětského režimu došlo k v ruské společnosti i v "blízkém pohraničí" k diskontinuitnímu zlomu, se projevila i v hraném filmu. Zavedené charakteristiky, na něž jsme si zvykli, jakoby přestaly platit nebo se viditelně posunuly. Časově tomuto filmu předchází jedno z posledních Bondarčukových děl - BORIS GODUNOV. Pokusím-li se srovnat poetiky těchto děl, lze zde konstatovat značnou paralelu, blížící se shodě, ve využití literárních předloh. V Chotinenkově případě se bude podle všeho jednat o směs kronik a lidových podání té doby. Hodnotu filmu značně snižuje poměrně klopotně se rozvíjející úvod, ale také řada nejasných míst v dalším ději. Zřejmá je i nevyváženost ve ztvárnění hlavních postav. To je asi hlavním důvodem jednoznačné dominance polského herce Zebrowského; nezdá se totiž, že by talent jeho ruských kolegů byl viditelně nižší; spíše mají méně ke hraní. I tak se však dá říci, že film představuje v soudobé produkci hraného filmu nejen ruský vysoký nadprůměr a nabízí zajímavé téma ve slušně, místy i dobře zvládnutém zpracování. Tvůrčí dílna Nikity Michalkova-Končalovského se za tento historický záběr určitě nemusí stydět. Naopak. (21.05.2009)

Podivnosť tváriaca sa zo začiatku ako historická dráma, zmeniaca sa neskôr na popcornový dobrodružňák s prvkami fantasy? Ehm tak nejak. Surovosť európskych historických reálií sa mixuje s hollywood like filmovým štýlom, medzi ruskými sedliakmi pobehuje superdrsný španielsky šermiar a superobratný a supersympatický mladý "somruskáverziaShiuLaBeoufa" hrdina, k tomu skutočne exkluzívne krvavé orgie...tento film sa dá nazvať kadejako len nie vyvážený :). Odporučiť sa nedá no jednoznačne má svoje silné chviľky a vydarené scény (výprava) (6/10) (23.06.2009)

Plešatý Michal Zebrowski jako záporák??? Tak to ne...mohl z toho být opět velmi dobrý historický film, ale není to ani jedno ani druhé. Scény s jednorožcem, co měl "vlasy" sahající po kopyta byly upřímně příšerné. Příběh nebyl špatný, ale trpěl stejným druhem nevýrazné chuti, jako když si namažete příliš málo Nutelly na příliš velký krajíc chleba. Militantně založení šílenci by si mohli občas zvýšit hladinu svého filmového endorfinu několika chuťovkami i vcelku věrně vypadajícími zbraněmi. (27.03.2009)