Mučedníci

Jako malá jsem absolutně nechápala potravní řetěžec.. byla jsem hloupá malá holka a byla jsem absolutně proti heslu: „Silnější přežije!“ a nelíbilo se mi, jak je příroda zařízena.. „ubližovat“ „vraždit“ a „jíst“.. hnusilo se mi to.. odsuzovala jsem Pána zvířat.. bohužel netrvalo dlouho a zjistila jsem, že na vrcholu potravního řetězce jsem my.. LIDI.. a co je horší?? Jsme jako druh nejkrutější na světě.. co máme víc než zvířata?? Rozum.. zvědavost.. chtíč.. chceme poznávat.. ať už to stojí cokoliv.. ale co se v tomhle filmu snažili poznat.. co jiného říct než: „Proč??“ tohle už bohužel s potravním řetězcem nemělo nic společného.. ani okrajově.. tohle bylo právě to, co nás tak odlišuje :( dříve bych tyto lidi nazvala zvířaty, to bych ale zvířata urazila, monstra?? ať už tohle slovo vymyslel kdokoliv, určitě by je taky takto nenazval.. Tak jak je mám nazvat?? to nejde.. na ně se snad nadávka ještě nevymyslila.. ABSOLUTNĚ mě tento film odrovnal.. nevím co si mám myslet,.. nevím jestli to mám zkritizovat.. nevím jestli vychválit.. nevím nevím nevím.. jedině doporučit, aby jste si udělali vlastní obrázek (15.08.2009)

Z technickej stránky výborne, dramaturgia /koncepcia príbehu/ veľmi presná, vždy keď prichádza nasýtenie určitým žánrom, prejde sa plynulo do ďalšieho, ktorý spätne v sfére logiky a rozumového myslenia opodstatňuje existenciu predchodzieho. Inšpiratívna je aj komplexnosť, akou film rekapituluje hororové subžánre a ich vývoj za posledné obdobie - od duchárskych tmavých dlhovlások z Ázie /často fyzicky zdeformované, ktoré do všeobecnej popularity prišli s japonským Ringu od H. Nakatu v 1998/ až po opačný protipól - snaha o realizmus - zaklieštená tak v príbehu ako i vyobrazení násilia a v neposlednom rade aj presvedčivý prerod diváckej zainteresovanosti - od počiatočného chladného pohľadu pozorovateľa zvonka až ku vnútornému spoluprežitiu s hrdinom /hrdinkou/. Problém a dosť podstatný mám so záverom - jeho nejednoznačnosťou. Nie preto, že by to bolo nepochopiteľné a ja by som pociťoval potrebu sa detinsky tvrdohlavo dožadovať jasného záveru s pozície dieťaťa, ktoré musí byť za ručicku vedené režisérom až ku koncu, ale preto, že režisér tou nejednoznačnosťou dáva určitej skupine "pozitívne naladených" divákov priestor naďalej snívať istý, takmer dvetisíc rokov starý a ľudstvom tak chcený "chlácholivý" blud... . (07.03.2009)

Mučedníci se pro mě zařadili mezi nejlepší horory poslední doby. Nebudu zde spoilerovat, ale zhruba po 45 minutách děje nastává fakt brutální mazec, alespoň mě to kompletně dostalo. Nalezení té zbědované dívky mi vehnalo i slzy do očí. Poslední půlhodinka jede v podstatě v jednom rutinním a neměnném "programu." Už jsem jen čekala, jestli konec přinese ještě nějaký zvrat, nebo jiné "šokující" odhalení. Poslední "akt", jehož se na nebohé hrdince dopustí, je skutečně síla. Myslím, že i samotný vládce pekel, Hellraiser, by byl potěšen takovou krutostí a lidským utrpením. Aneb, jak pravil: "Your suffering will be legendary, even in Hell." (17.08.2014)

V nejlepším slova smyslu velice nepříjemný zážitek, který na divákovi celou dobu vyžaduje aktivní spoluúčast, přehodnocování viděného, přeladění se na jiný subžánr... a nakonec ho za to potrestá, protože pravdy se nikdy nedobere. Nepříjemný nikoliv proto, co všechno se vyobrazuje (nejsem otupělý vůči násilí, jenom jsem z italských gore filmů a exploitationů zvyklý na větší maso), ale proto, že svou výstavbou nás film nutí se neustále ptát, co vedlo k takovému násilí, aniž by po nás primárně chtěl si uvědomit, na jakou konkrétní dobovou situaci reaguje a na co má prezentované násilí poukazovat. Naladit se na jiný mód vnímání téměř každou scénu není nejlehčí, ale žánrové či subžánrové přechody z duchařského napínáku přes monster film k exploitaionu se silnou ženskou hrdinkou až k torture pornu jsou velice důmyslné, opravdu důsledné a udržují pozornost i napětí. Konec je vybídnutí k diskuzi, ať již o směřování exploitationů, evropského horroru či o skutečných případech v domech vězněných dětí svými rodiči, protože se divák buď k pozitivnímu či negativnímu vyznění přidá dle toho, co si do filmu a žánru projektoval. Nesouhlasím s tím, ale způsob, jakým jsou prezentovány dobové proměny (sub)žánru a tomu je nutné uzpůsobit i divácké vnímání, považuji za geniální. Ale nic pro maloměšťáky, kteří se neradi nechají rozrušit a zlobí se, že jim film nedal to, co očekávali. Francouzské FUNNY GAMES, jen vychytralejší. P.S. Ahoj Edo! :-) (07.03.2009)

Je to dosť dobrý horor. Má pomerne originálny príbeh, ktorý je dobre spracovaný a tak by mal zaujať aj náročného diváka. Jeho výhodou je, že často strieda jednotlivé typy hororu, ale našťastie aj dosť dobre, pretože by to mohlo mať aj negatívny účinok. A aj preto si tu prakticky každý fanúšik hororu nájde to svoje. Aj ked´ za začiatku ma prekvapovalo, prečo práve tento film je tak vychvaľovaný, pretože dosť pripomína viaceré podobné filmy, ale po čase sa už od nich začne dosť odlišovať až sa z toho stane veľmi zaujímavé dielo. Prvá polovica je miestami aj celkom napínavá, tak aj to sa cení. Násilných scén tu moc nie je, ale to aj dosť záleží na divákovi. Tým, ktorí majú radi horory a majú napozeranú aj súčasnú európsku hororovú tvorbu tento film určite nemôže pripadať moc brutálny. Ale tu to ani nevadí, pretože aspoň vidno, že tento film nie je len o násilí. Ale aspoň úvodná akcia s brokovnicou poteší. A určite tu musím pochváliť aj masky, pretože napríklad zdeformovaná postava z prvej polovice filmu alebo telo stiahnuté z kože vyzerajú dosť reálne. Herecké obsadenie hrá dôveryhodne a na moje veľké prekvapenie je aj sympatické, čo vo francúzskych filmoch moc zvykom nebýva. Koniec je veľmi vydarený, určite aj neočakávaný a poteší aj, že nie je úplne jednoznačný. Tohto filmu som sa aj mierne obával, pretože aj napriek tomu, že mám rád horory, tak som pomerne často sklamaný práve pri tých najvychvaľovanejších filmoch ako to bolo napríklad naposledy pri filme Inside, ktorý ma sklamal práve kvôli slabému násiliu, ale našťastie to sa v tomto prípade nestalo. Aj ked´ tento film nakoniec vôbec nesplnil to, čo som si o ňom vopred zistil, teda, že má byť veľmi násilný, alebo dokonca, že druhá polovica má byť pre diváka veľký psychologický teror a pritom sa podľa mňa na túto časť díva úplne normálne, ale to som si už aj zvykol na také názory ako, že aj Funny games má byť ťažko pozerateľný a pritom je to skvelá zábava. A tak nakoniec ma tento film zaujal svojou originalitou, prepracovanosťou a nepredvídateľnosťou, takže som aj tak spokojný. Objektívna kvalita filmu- 80%, film sa páči mne na 73%. (13.03.2009)