---

Jsem člověk

• milující krásu, přirozenost, hloubku a originalitu.
• zaujímán složitostí, zvláštností a osobitostí člověka. Jeho mysli a duše. Dojmy z nich a pocity, které ve mne někteří dokáží vyvolat.
• který má rád tmu, noc, pohled na oblohu, pocity, které ve mne vyvolá zasněžená krajina, déšť, mlha, podzimní listí či slunce probleskující mezi stromy.
• všímající si drobných detailů, které dokáží vytvořit nádherný celek.
• stranící se davu, milující procházky mimo dosah všedního stereotypu a ruchu.
• hledající u druhých jejich zajímavost, obdivující je za to a přející si, aby oni totéž byli schopni nalézt u mě.
• obdivující lidskou genialitu, tvořivost a nápaditost.
• ukrývající se před venkovním světem, jeho nástrahami, bolestmi a zklamáními do světa filmu, postav, příběhů. V realitě si příběh nemůžeme vybrat. Ve filmu ano. Tady mohu být s postavami pořád. Neopustí mě. Když je budu potřebovat, budou tu. Film mě drží při životě a zaceluje rány. Je to jako droga. Mohu prožívat příběhy, o kterých sním a okamžiky, po kterých toužím.
• člověk, který uvnitř křičí, aniž by ho kdokoliv poslouchal.
• dušen bolestí, nostalgií, smutkem a pocity, kterým by nikdo neporozumněl a snad ho ani nezajímaly.
• A z druhé části mé osobnosti, člověk fascinován a přitahován temnotou, určitými formami zla, šílenstvím, hrůzami, utrpením a bolestí duše a mysli.
• nejspíš lehce paranoidní s jistými duševními úchylkami a zvláštnostmi osobnosti. Vymykající se z průměru názorů a chování většiny. Jenže jak poznáme, kde končí představy a začíná pravda...?
• pohrdající stereotypem, obyčejností a společenskými konvencemi.
• s nezájmem v jednoduchých, obyčejných či charakterově pro mne nevýrazných a nezajímavých lidech.
• nechápající lidi, kteří se povyšují nad druhé, nebo se na ně dívají s výsměchem, pokud nevypadají jako oni. Moderní, průměrní, in. Společensky přijatelní. Často Miss Barbie a Pan Šampón.
• který se nehodlá podvolovat nátlakům a "návrhům" ostatních a konzumu, jak zlepšit své fyzické vzezření, aby byl jako ti ostatní. Mám svou osobnost, nepotřebuji být jako umělá panenka v rukou druhých.
• s úsměvěm si všímající všech teenagerů, kteří chtějí zapadnout. Těch "velkých" hiphoperů, bárbín, emařů. Kteří si myslí, jak jsou dobří, že mají "vlastní" styl, který je "cool" a přitom jsou to jen další ovce v nekonečném stádu. Vždyť člověk může mít svůj vlastní styl, aniž by spadal do všech těch, společností vytvořených měřítek.
• který nesnáší povrchnost, přetvářku, faleš, pomluvy a lži. Znechucen zkažeností a bezohledností lidí a světa.  Nesnáším tu současnou posedlost spousty lidí dokonalým a průměrným vzhledem. Jakmile se někdo liší, ať vzhledem, zájmy, stylem či názory, často se řadí mezi černé ovce. Ale proč? Nejsem zkrátka jako Ti druzí. Už mi to nevadí a rozhodně se za to nebudu stydět.

Toť velmi krátký výňatek z mé osobnosti:) Někteří budou soudit, jiní se usmívat, další se možná zamyslí a pochopí. To je můj pohled. Na věci, na lidi, na svět. Žiju pro některé lidi s pocitem, že takto oni pro mě nikdy nebudou. Všímám si druhých, sleduji, snažím se je chápat. Jen kdyby mi dali šanci, možná kdybych si ji dala sama já. Bojím se jich. Utíkám před nimi, potřebuju je. Někdy je nesnáším, za to, jak jsou všichni stejní a zároveň obdivuji, jak dokážou být odlišní. Ale kde jsem v tom všem já? Kdo chytne za ruku mě? Mám pocit, že stále stojím na kraji propasti a vlastně ani nevím, jestli chci udělat krok do prázdna, nebo se otočit a utíkat pryč. Do bezpečí. Jinam. Nikam... Kdo vlastně jsem? Kdo je vůbec člověk...?

---

 

- Jsem filmová fanynka číslo 1. Moje filmová cesta se započala někdy zhruba ve 12-ti letech a to hororovým žánrem a několik dalších let mě zajímaly především horory, a ostatní filmy šly mimo mě. Ale postupem času jsem si uvědomila, že od filmu čekám také něco jiného než strach usnout či neustálé si zakrývání očí během sledování. Od filmů jsem začala chtít víc. Chtěla jsem, aby v něm bylo nějaké poslání, příběh, aby mi něco dal, abych o něm hodně dlouho přemýšlela, aby mě šokoval, dojal, aby mne při jeho sledování mrazilo. Nejvíce mě zaujmou a ovlivní filmy, které mi svým příběhem, dialogy, životními pravdami či myšlenkami připomenou něco ze mě, dotknou se mého srdce, mysli, či se mi zaryjí až pod kůži. Hororový žánr stále patří mezi mé nej.

---

• Déšť, sníh, mlhu a bouřku pro navození správné atmosféry. Stejně tak temno, šero a ponurost.

• Tiché, dlouhé a hluboké pohledy, které dokáží mnohdy říct více než slova. Objetí, pohlazení a doteky.

• Detaily. Mimiku, gesta, náznaky. Drobnosti, kterých si ostatní ani nemusí povšimnout, nebo na ně tolik nezapůsobí, ale mě uvízly v paměti. Chemie mezi postavami. Viz předchozí bod.

• Postavy, které kouří. Většinou mužského pohlaví. Fascinuje mě jejich způsob držení tohoto návykového produktu. Dodává jim to jakousi drsnost.

• Myšlenky, názory, citace a hlášky postav. Ať už jsou to hláškující akční borci, životní moudra či propracované dialogy. Takto zapamatovatelné fráze a dialogy (nejen) z mých oblíbených filmů, neváhám citovat kdykoliv a kdekoliv. Často jen sama pro sebe:)

• Filmovou hudbu. Originální a nezapomenutelné melodie. Umění a talent filmových skladatelů. James Horner, Alan Silvestri, Danny Elfman, Christopher Young, Hans Zimmer, Philip Glass, Ennio Moricone.

• Líbivé, nápadité a zvučné názvy filmů a postav.

• Osvědčené a klasické (nejen) hororové věty typu: "Co se to sakra děje?", "Co to sakra bylo?", "Lidi, pojďte se na něco podívat", "Před chvílí tu byl, já jsem ho viděla", "V pořádku, nikdo (nic) tady není","No tak, něco se ti jenom zdálo", "Vím, že to bude znít šíleně", "Měli bysme odsud zmizet", "Zůstaňte tady, já se hned vrátím", "Musíme je zničit (zastavit, zabít)", "Není to tak, jak si myslíš (jak to vypadá)." 

• Mužské charaktery. Vždyť ty nejlepší a nejgeniálnější postavy ve filmové historii jsou tvořeny z velké většiny právě muži.

• Filmy, pojednávající o složitých, zvláštních, kontroverzních, hlubokých a intenzivních lidských příbězích, vztazích, citech či charakterech. Snímky, ve kterých se často střetnou dvě postavy, jejichž životy se tímto setkáním navždy a nenávratně změní. (Ne)vkusné zobrazení lidské nahoty a (otevřených) projevů sexuality ve filmu.

• Jednotlivé znělky a loga filmových studií. Nejvíce 24th Century Fox, Columbia, Paramount, Universal, DreamWorks, Focus Features, Lakeshore Entertainment a Pixar.

• Nejoblíbenější žánry: Drama, thriller, horor, válečný.

• Nejoblíbenější filmové postavy: Norman Bates, Wolverine, Peter Parker, Carrie White, Karel Kopfrkingl, Tyler Durden, Pennywise, Pinhead, Jason Vorhees, Freddy Krueger, Predator.

• Rádoby vtipné komedie typu Prcičky, Sestra v akci, Bláznivej tábor a vůbec všechny tyto podobné americké kokotiny. Na to navazují dementně trapné, bláznivé, fekální, či jinak "znetvořené" komedie.

• Filmy, kde se humor vyvolává násilnou formou, která je často obsažena ve spoustě komediích, zvláště americké výroby. Viz předchozí bod.

• Otřepané fráze, dialogy a filmová klišé. Jednotvárné, neustále se opakující dějové linie. Např.: Příběh matky, která se vyrovnává se ztrátou dítěte. Příběh muže, který se vyrovnává se ztrátou ženy, je pracovně vytížen a odcizen zbytku rodiny, která se sepne až v kritické chvíli, kde si všichni řeknou, jak se mají rádi. Příběh nejednotné rodiny, která si nerozumí a začnou se o sebe zajímat, až když je postihne přírodní katastrofa, často se nachází na různých místech a jeden z nich musí všechny zachránit a odvrátit hrozbu.

• (Hollywoodské) hororové konce, ve kterých hlavní záporák samozřejmě ještě není poražen a mrtev, hlavní postavy přijdou s překvapujícím objevem, že ještě není konec nebo z kolonie zmutovaných mravenců jeden přežil a chystá se na pomstu.

• Filmy z "nové vlny" teen hororů. Na to navazujou "herečky", které zde maximálně odhalí ňadra, vřéskají jako o život, kladou stupidní dotazy a neustále se ptají "co se to děje." Plus podobní "herci" s hezkým ksichtíkem, co zachraňují své sličné přítelkyně a užívají si s nimi. A společně jsou velmi vynalézaví co se týče likvidace svého protivníka. Ten je však (skoro) všechny odstraní dříve, než na něco přijdou. Přežijí většinou maximálně dva.

• Akční filmy ve kterých se vyskytuje Jackie Chan, Steven Seagal, Jean - Claude Van Damme, Casper Van Dien, Dolph Lundgren, Christian Slater a Val Kilmer. Tyto filmy mi většinou nedokáží nic nabídnout a nevěnuji jim myšlenky ani pohled. Ostatní herce: Eddie Murphy, Martin Lawrence, Rob Schneider, Owen Wilson, Will Ferrell, Benjamin Bratt.

• Teen (a jiné) "vypucované a usměvavé" vyprodukované hvězdičky, které se zbytečně pokouší považovat za herce a zpěváky, začnou opravdovým umělcům fušovat do řemesla a jejichž jediným cílem je přilákat (nejen) uslintané holčičky na svůj "upa super, krásňulinkej vzhled." Např.: Zac Teflon, Taylor Lautner, Smiley Vyrus, Ashley Tisdale, Jonas Brothers, Justin "Kýbl" Bieber, Paris Hilton... A vůbec jsem lehce znechucena celou tou současnou hudební mašinérií, kterou provozuje MTV. Všechny ty dokonale vypadající, učasané, namalované a v moderních hadrech oblečené polonahé dívky i chlapci, kteří se považují za "velké umělce." Přitom toto už nemá mnohdy s opravdovou hudbou nic společného. Snad jen ty melodie jsou chytlavé, ale jinak jsou to "produkty" zcela prázdné, plytké, vyumělkované a bez jakékoliv hloubky či hodnoty.

• Televizní zábavné pořady z produkce Tv Prima a Nova, nebezpečně narůstající (Nepodceňuj blondýnky, Nahá jsi krásná, Polepšovna mazlíčků, Souboj v těžké váze) a nekonečné, sračkoidní seriály typu Ordinace, VKV, Ulice. Spousta okolních osob z nich je možná nadšena, já však jejich nadšení nesdílím a upřímně nechápu, že si nechají dobrovolně vymývat mozek. Nikdy jsem neviděla ani jeden díl, stačila mi několika sekundová ukázka v TV.

 - Již jako dítě jsem projevila zájem o psaní. Napsala jsem pár povídek a nedokončených příběhů. Časem jsem začala holdovat knihám a obdivovat geniální mysl zejména Stephena Kinga. V dnešní době jsem se začala věnovat vytváření citátů. Inspirací mi byl taktéž film, kde se hojně vyskytují různá moudra, pravdy a citáty založené na osobních prožitcích a názorech postav.

 

        

 - Bez kterých bych nebyla schopna přežívat kruté reality všedních dní. Což je pro mně, jakožto člověka s vlastním světem, plným nádherných i děsivých představ a obrazů, bezbřehé fantazie a snových výjevů naproto krutá forma života.

Kromě filmu tvoří můj svět další 2 věci, a to:

 

- Kromě toho, že jsem zcela věrnou čtenářkou Stephena Kinga, dokáže také mé smysly potěšit literatura, ne zcela "všedních" témat. Libuji si ve čtení: nejrůznějších záhad, tajemných úkazů, nadpřirozena, knih o magii, astrologii a také knih o psychologii, 2. světové válce, osobnostech různého kalibru a umění. Ovšem mým největším zájmem v oblasti literatury je pročítání knih o fenoménu sériových vrahů. Doporučuji knihu od Stéphana Bourgoina - Černá kniha sériových vrahů; potěší a uspokojí ty, kteří se o fenomén sériových vrahů zajímají, a zděsí a znechutí ty, kdo se k ní dostanou zcela náhodně:)

 

 

- Poslední dobou tíhnu hlavně k rockové, metalové hudbě a spoustě jejich podžánrů, k opravdové, našlapané hudbě, vycházející od srdce, která dokáže všechnu naši bolest, utrpení, tíhu a i skryté vášně a démony vyhnat ven. Ráda také poslouchám mé oblíbené interprety a songy z popu, trance, blues, soulu. Ve větší míře neposlouchám hip-hop, R n B, dechovku a techno. Nelíbí se mi spousta dnešních komerčních zpěváků a kapel, kteří si jsou příliš podobní, často bez jakékoliv originality či talentu, a jejichž písně postrádají hodnotu, jsou povrchní a jde jen o to, jak se zalíbit konzumní většině - aneb generace vychovávaná MTV. Hudba dokáže do deprese zahnat, ale také z ní dokáže vytáhnout. V druhém případě mi pomůže: Christina Aguilera a její energický, jedinečný hlas; taneční či popové nářezy a nakonec rockové a metalové kousky.

 

BOHYNĚ- NÁDHERNÁ A OSOBITÁ DÁMA, SILNÁ, VÝRAZNÁ A NEZAMĚNITELNÁ  PĚVECKÁ OSOBNOST, UNIKÁTNÍ HLASOVÝ PROJEV A VÝJIMEČNÝ, NADPOZEMSKÝ TALENT, LEGENDA, DIVA.

 

 

 

 

  

  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vypadá jako nenápadný chlapík od vedle, ale přitom z něj vyzařuje velmi silné charisma, které tak zároveň ještě více podtrhává jeho talentovanou hereckou osobnost. A taky proto, že přesně tak si představuji Mikea Enslina, který se rozhodl strávit noc v pokoji 1408.

 

 

Pro svůj tajemný, mystický vzhled, za ztvárnění nesmrtelného Nea, za Constantina, a proto, že u něj nemám pocit, že patří do Hollywoodu.

 

 

 

 

Pro jeho charismatický, chlapecký, rozverně rozpustilý anglický kukuč, fenomenálně ztvárněného Billy Elliota a v neposlední řadě téže za Mého miláčka ráže 6, 65 a Mrtvou hlídku.

 

 

Okouzlující muž se silnou osobností a neuvěřitelně svůdným pohledem. Úchvatný v rolích milovníků, např.: v, pro mě, zde dost záporně hodnocené Smyslné orchideji. Při pohledu na něj, mám někdy pocit, že se začínám rozpouštět. Sice v posledních letech již nevypadá jako za mlada, návykové látky a plastiky vykonaly své, ale pro mě to jeho charakteru nic neubírá. Svůdník. Elegán. Sexy man. Drsňák. 

 

 

 

Herecký bůh, legenda. Jako by byla jeho tvář a italská krev předurčena k tomu stát se jedinečným hercem. Jeho gangsterské postavy jsou tak až neuvěřitelně sugestivní. Pro mě jeden z nejdokonalejších a největších herců generace a nejuznávanějších osobností světa filmu. Dnes již zasloužilý herec má na svém kontě bezpočet různorodých rolí. Často různorodých gangsterů či detektivů. Ať už je z něj chladnokrevný mafián, zarputilý komisař či neústupný trenér, tak právě on je vždy hnacím motorem celého filmu. Odhodlanost, energie a přirozenost, s jakou ztvárňuje každou svou postavu je úctyhodná a fascinující. Je překvapivé a zároveň ostudné, že právě tento výjimečný muž byl za své nepřekonatelné výkony doposud oceněn pouze jedním Oscarem. Respekt. Poklona. Obdiv.

 

 

 

 

 

 

 

Tuto poslední krasavicu sice v TOPce nemám, ale doslova mě uchvátila. Má v sobě zbraň hromadného ničení, kterou je její krása. Má neuvěřitelně silný sexappeal. Jakoby byla neustále nabitá elektřinou. Ano, možná působí na spoustu lidí jako coura, totálně hloupá husa, která nemá herecký talent, je živa pouze svým vzhledem a měla by se věnovat jiné "profesi". Možná to tak je, ale když se na ni zadívám, tak v jejím případě, je mi to všechno úplně jedno. Pro mne jedna z nejvíce "totally sexy hot chick" současnosti.

 

 

 

 

 

 

 

"Who am I? You sure you want to know? The story of my life is not for the faint of heart. If somebody said it was a happy little tale... if somebody told you I was just your average ordinary guy, not a care in the world... somebody lied."

 

"No matter what I do, no matter how hard I try, the ones I love will always be the ones who pay."

 

"Whatever life holds in store for me, I will never forget these words: "With great power comes great responsibility." This is my gift, my curse. Who am I? I'm Spider-man."

---

 

"Congratulations. You are still alive. Most people are so ungrateful to be alive. But not you. Not anymore."

 

"I'm sick from the disease eating away at me inside. I'm sick of people who don't appreciate their blessings. I want to play a game."

 

"Hello, Mr. Hindle. Or as they called you around the hospital: Zepp. I want you to make a choice. There's a slow-acting poison coursing through your system, which only I have the antidote for. Will you murder a mother and her child to save yourself? Listen carefully, if you will. There are rules."

---

"Little pigs, little pigs, let me come in. Not by the hair of your chiny-chin-chin? Well then I'll huff and I'll puff, and I'll blow your house in."

 

"Wendy? Darling? Light, of my life. I'm not gonna hurt ya. You didn't let me finish my sentence. I said, I'm not gonna hurt ya. I'm just going to bash your brains in."

 

"Hi, Lloyd. Little slow tonight, isn't it? I like you, Lloyd. I always liked you. You were always the best of them. Best goddamned bartender from Timbuktu to Portland, Maine. Or Portland, Oregon, for that matter."

---

 

"Welcome to Fight Club. The first rule of Fight Club is: you do not talk about Fight Club. The second rule of Fight Club is: you DO NOT talk about Fight Club! Third rule of Fight Club: if someone yells "stop!", goes limp, or taps out, the fight is over. Fourth rule: only two guys to a fight. Fifth rule: one fight at a time, fellas. Sixth rule: the fights are bare knuckle. No shirt, no shoes, no weapons. Seventh rule: fights will go on as long as they have to. And the eighth and final rule: if this is your first time at Fight Club, you have to fight."

 

"If I could wake up in a different place, at a different time, could I wake up as a different person?"

 

"I want you to hit me as hard as you can."

---

"I'm not even going to swat that fly. I hope they are watching... they'll see. They'll see and they'll know, and they'll say, "Why, she wouldn't even harm a fly."

 

"You know what I think? I think that we're all in our private traps, clamped in them, and none of us can ever get out. We scratch and we claw, but only at the air, only at each other, and for all of it, we never budge an inch."

---

 

"Friend, that's more words than you've spoke in the past two weeks." - "Hell, that's the most I've spoke in a year."

 

"Sometimes I miss so much I can hardly stand it."

 

"If you can't fix it Jack, you gotta stand it."

---

 

"Isn't it funny? You hear a phone ring and it could be anybody. But ringing phone has to be answered, doesn't it?"

 

"Now doesn't that just torque your jaws? I love that. You know like in the movies just as the good guy is about to kill the bad guy, he cocks his gun. Now why didn't he have it cocked? Because that sound is scary. It's cool, isn't it?"

 

"Stu, if you hang up, I will kill you."

---

 

"Wanting people to listen, you can't just tap them on the shoulder anymore. You have to hit them with a sledgehammer, and then you'll notice you've got their strict attention."

 

"Chechtá se nám do ksichtu a my mu to tu baštíme."

---

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Děkuji všem za návštěvu, děkuji těm, kteří byli schopni můj profil zhlédnout až do vítězného konce a především také velmi děkuji těm, kteří se rozhodli udělit mi bod.