Ženská věznice

Po čtyřiceti minutách jsem to vzdal, tohle by dokoukal opravdu jen úplný debil. Vlastně se docela divím, že tomu hovadu, co tohle natočil, nedali úplný zákaz styku s lidmi, dvaceti čtyř hodinový dozor a pravidelná sezení s psychologem. Naprostá sračka, něco tak odporného jsem snad ještě nikdy neviděl. Ale co se dá čekat od filmu, kde je nejčastěji používaná fráze věta „Pohni prdelí, čubko“! Kdo hodnotí jinak než odpad!, by se měl okamžitě odhlásit, zničit svůj účet, zapomenout, že vůbec existuje pojem kinematografie a chodit na každodenní prohlídky k neurologovi! 0%. (03.12.2011)

Škoda že Mattei nepřitlačil na pilu, i když tady je více nahotinek tak třeba Matteiho zombie kolekce je o dost zábavnější. Naneštěstí vím kdo je pán režisér takže jsem věděl do čeho jdu, jeho starší filmy jsou o dost lepší ale není to tak špatné. Jen nevím co Mattei vidí na Yzonové, protože nijak sexy mi rozhodně nepřijde. (31.07.2011)

Prvních dvacet minut jsem si říkal, proč ztrácet čas s tak zjevným neumětelstvím. Pak mi ale došlo, že je vlastně hezké, když si filmový tvůrce v pokročilém věku namísto leštění festivalových cen či slintání nad půvaby pečovatelek v nějakém luxusním sanatoriu střihne ještě něco takového, tedy dílko mimo všechny kategorie a měřítka hodnocení, pro tuzemského diváka navíc okořeněné výkony „mistrů českého dabingu.“ (02.03.2021)

já ti Vám ani nevím proč se to vlastně něco jak tohle točí..příběh,dramatičnost je o ničem..ale to se dá čekat...porno to taky není...horor to taky není...takže jedinej smysl vidím v brutalitě,která má šokovat..otázka je koho to dneska ještě vubec muže šokovat?něco takového co je pořád defakto lehkej čajíček proti zprávám na jakekoliv televizi:-)fakt nevím...kdyby to bylo aspon propojeno s pořádnou dávkou dekadence ...ale takhle fakt ne (19.02.2010)

Za devatero špatnými filmy, za sedmero hrůznými žánry, za patero příšernými režiséry leží království snímků tak obludných, že když o nich návštěvník vypráví neznalému, setkává se kroucením hlavou a nedůvěrou. Již jsem zabloudil do různých koutů té země a vždy se tázal, jaké že diváky láká tamější kinematografie, jaké účely si předsevzala plnit. Vznikla ženská věznice s jasnou vizí ukázat hrůzy, kterých je člověk schopen a odhalit jeho horší než zvířeckou, bestiální povahu? Má sloužit jako metadon pro nesmělé arcisadisty? Hledá čistou estetiku krve a křiku? Snaží se definovat filmové a morální dno? Po řadě odpovídám: neúspěšně, nevím, neúspěšně, úspěšně. Kdybych měl shrnout pozitiva Ženské věznice asi bych se nezmohl na víc, než konstatuji teď: vždy bylo jasné, co se na obrazovce děje. Tragické herecké výkony nadiktovaly jednoduché pokyny, snad scénáře, snad režiséra, snad mizerná paměť a schopnosti herců. Hlavní postava se jménem Jennifer je vzdorovitá a drsná, tudíž se ve všech scénách, krom asi dvou výjimek, tváří vzdorovitě a drsně. Jiná vězeňkyně, Lisa ovládá nasazovat pouze výraz zajíkavé nejistoty a obav. Bachařky nemluví, ale štěkají. Jejich velitelka si silně dává záležet na tom, aby se jevila co nejodporněji, též hrdelně štěká a střídá výraz uspokojeného násilníka s pohledem nenávistně pohrdavým. Muži jsou s jedinou výjimkou vilná, chrochtající prasátka; ukazují křivé žluté zuby, slintají, olizují ženštiny, střílejí a funí. Jejich degenerace mírně omlouvá debilní dialogy, které jim scénář (byl-li jaký), vkládá do úst. Ale co, tématem není komplexita lidské duše, ale nahota, krev, násilí. Hohohó, uřízneme ňadro a budeme z něj sát krev. Jakoby se kojit, hehe, to je psina. A zapíchneme nůž ženě do pochvy. Haha, chápate? Nůž v pochvě! To se smějeme. V pochvě. Co mají ještě úchylní burani rádi? Zápasy v bahně? Bičování? Ošklivé spodní prádlo? Znásilňování? Bobříky? Uřezávání jazyků? Zohavené mrtvolky? Ponižování? Zavírání do klecí a pouta? Zpomalovačky, které nevybízí k větší účasti s trpícím, ale směřují k tomu, abyste si to mohli užít a nepřišli jste o ejakulaci? Jasan! Jenom nevím, jestli někomu ten happyend nezkazil radost. Soudě podle jednoho oslavného komentáře asi ano. A to jsem se ani neptal po tom, jak je možné, že nedostupné vězení hluboko v džungli sousedí s velkým bordelem pro místní smetánku, v níž je stoprocentní výskyt těch nejhorších bastardů lidské rasy. Dokonce ani nebudu rozebírat technickou stránku věci a spokojím se jen s pár výsměšky. V jedné scéně mučení a křepčení kolem nebohé vězeňkyně se zdá, že jeden herec neví, zda-li se nachází v záběru, napůl dál hraje a napůl pohledem žádá pokyny, co dělat. Má věru proč, rám ho vertikálně řeže na dvě půlky. Střih jakoby smazával vývoj posledních sto let a vracel se do počátků kinematografie. Jedna scéna z pronásledování, jeden čas, dvě místa = dvěma různým časům odpovídající osvětlení. Opravdový humus. (27.06.2011)