Česká RAPublika

Já se tedy zdržím bodování, neb ten rap mám rád asi jako Pavel Vítek kundy. Ale toto? No toto! Jsem fakt hustej přednašeč, protože dokážu vytočit bábu na úřadě. Moji debilní rodiče mi dali debilní jméno a já se chci jmenovat Jeffrey Dahmer, protože to byl bytelnej gurmán a jel v hustejch jedech. Protivná úřada nechce! No to mi poser prsa! A jsem rebel jako kráva, což se projevuje tím, že si na férovku zapálím špeka v žižkovském parku s partičkou místních niggas. A navíc na hulváta přiznám, že budu tRAPlovat, dokud to posype.Věru pecka lajfstajl. Wow. Kde byl Řezník? Na jatkách? Porcoval Hegerovou? (02.11.2016)

Velmi zajímavé nahlédnutí do české hiphopové scény. Možná je škoda, že se jedná jenom o Supercroo , protože zrovna oni jsou co se týče hudby samotné hodně strozí a jejich beaty jsou suše elektronicko-ušitrhající. Třeba PSH, Gipsy nebo Rytmus jsou hudebně úplně jinde. Z té trojky mě nejvíc bavil James Cole, jeho "lelek" nebo "zelnatý rap" mě opravdu dostal :D. Taky mi přidal nejinteligentnější. Toxxx je největší pozér a talent na texty má asi nejmenší. Ale příjemně mě překvapil , že má rád Hanu Hegerovou. Orion se choval občas trochu podivně (restaurace). Formálně je dokument nápaditý, konfrontace jsou zábavné, není příliš co vytknout. (02.05.2011)

70% podobných Českému snu. Hodina a půl výborné zábavy - jen čím větší odstup po projekci a čím víc rozmýšlení, tím spíš se Česká rapublika jeví jako nedoťuknutej a místy hodně povrchní vhled do jednoho hudebního stylu. Nicméně každej čekej film, kterej není tématem a formou zasekanej v minulým století, se musí ocenit. (13.11.2008)

Rozhodně velice zajímavej nápad o čem natočit dokument. Podle mě jsou tři druhy lidí, první jsou ti, kterým se tenhle styl líbí, druzí jsou ti, kterým je to jedno a svým způsobem to tolerují a třetím (sem patřím) jsou tyhle lidi pro smích :-D, protože kdykoliv jdu po ulici a vidím takového šaška s kšiltovkou směju se. (03.10.2009)

To abych si dal bacha, jestli hodnotím dokument, nebo českou rapovou scénu :) jako výpověď o českém hopu je to celkem solidní počin, který bez moralizování servíruje jednu scénu za druhou, přičemž jsem neměl pocit, že by podsouval, na kterou stranu se přiklonit. Minimálně z poloviny filmu mám však pocit (a můžu to být jen já), že čeští hopeři jsou jednoduší, nejistí a nevyrovnaní blbečci. A to je plus a evidentní záměr - rozhodně se to dalo natočit stylem "jsme cool", ale tahle jasná sebekritika je věc, kterou jsem nečekal a moc potěšila. Z druhé půlky člověk získá pocit, že jsou to přeci jen fajn lidi, i přes svůj projev a naivnost, který patří spíše ke stylu samotnému, nežli k nim, a že některým talent rozhodně nechybí (IW,PSH;SC beru spíš jako recesisty srandisty). Vytknout se musí neustálá potřeba být v opozici a srovnávat - proč proboha někdo porovnává hip hop s vážnou hudbou? Je to zajímavé, ale snaha přesvědčit toho druhého o výjimečnosti toho, co dělám právě já, je zbytečná. Dokumentu taky chybí ucelenost a vyspělost, což ale platí i pro českou hh tvorbu samotnou. (06.03.2010)