Normal

Chápu nářky, že Normal není klasický film s katarzí v rovině kdo a co, ale nedělalo mi problémy se přizpůsobit. Není to rozhodování o vině a nevině, jde spíše o to proč. Nabízí sondu do duše nenormální osobnosti a osob blízkých, které jsou jeho skutky poznamenány (žena, otřesený obhájce, rodina oběti), nejde o omlouvání ale o pohled z vícero úhlů, kterými můžeme na Kurtenovy činy nazírat. Zvláštní kapitolou tvoří stylizace, která naplno využívá filmové prostředky a techniku (barvy, filtry, hudbu, úhly kamery) a ukazují to, co jsem v českém filmu dlouho postrádala - moderní fimovou řeč, která dokáže k divákovi hovořit skrze obrazy. Nemám z posledních několika let větší zkušenost s českýmI filmy, ale Normal tématem a svou vizuální silou posílil moje naděje, že se v Česku najde nějaký odvážlivec, který nebude točit jen HLP (=hřejivé lidské příběhy) vypadajících v traileru jako epizody televizních Bakalářů. (27.03.2009)

Das ist nicht Normal? Ja, das ist Super! Nepříliš vkusná úvodní poznámka, ale co se dá dělat, když tak přesně sedí. Z hlediska formy je Normal snímkem velmi vytříbeným. Pokud divák netrpí odporem k obličejům herců nasvíceným tak, že by se jim v detailu bez trochy práce ve photoshopu v zornicích jasně odrážela lampa, může se kochat vysoce stylizovaným obrazem, kterým navíc prostupují velice dobré herecké výkony všech zúčastněných - hlavně z Petra Gajdoše a jeho proměn z bezradného už ne tak ambiciózního mladíka na sebevědomého obhájce, který má případ na háku (aby za několik minut bylo zase vše jinak...), se mé divácké srdce párkrát nadšeně zatetelilo. Pozoruhodná je ovšem i Dagmar Havlová Veškrnová (jen tak btw psát to odlišně není správné) coby hodně, hodně, hodně odlišná femme fatale, ale to už bych musel začít rozepisovat všechny větší role, takže zpět na začátek... Námitky, že Milan Kňažko je "českou" náhražkou Hannibala Lectera, a že ve srovnání s originálem prohrává na všech frontách, jsou naprosto nepřípadné. Milan Kňažko je v některých záběrech k nerozeznání od Lectera jak ho jednou provždy vyobrazil Sir Anthony - vzpomíná si někdo na flashback v Hannibalovi, na "slavnou" pásku zachycující Lecterův útok na zdravotní sestru při předstíraném srdečním záchvatu? Ovšem mimo tento bod jsou tu zásadní odlišnosti bránící takovému srovnání (které vychází z nezapamatování si jiných aspektů osobnosti doktora Lectera než "je to zrůda a žere lidské maso"). Právě na podání a vyznění od Lectera různících se rysů hlavní postavy stojí celý "druhý plán" Normalu. Plán vycházející z Petra Kurtena, zpochybňujícího základy lidské morálky, plán šokující svými extrémními a naturalistickými prostředky, plán otevřeného označení normálnosti za otázku většinového společenského názoru, plán nastavování zrcadla nejenom době Třetí Říše...plán tolik vhodný pro divadlo. Ano, Normal je v některých scénách naprosto zjevně divadelní a někdy se tento napůl problém nepodařilo uchopit úplně dobře (čti: představoval bych si to lépe, ale nevím jak to udělat...jako nějaký kritik:)). Jsem prost nějakých zásadnějších výhrad, snad jen že stopáž není ani oněch proklamovaných 90 minut (přičemž dříve bylo tvrzeno dokonce minut sto) - projekce, na níž jsem Normal zhlédl, začala v 18:00, kinožurnál atpd. posunuly začátek úvodních titulků na 18:05 (ano, správně, žádné sprosté multikino;)), nicméně i jakožto disciplinovaný divák vychutnávající hudbu pod závěrečnými titulky až do konce, jsem už v 19:30 stál před kinem. To je ale celkem nepodstatné - naopak podstatné je, že Normal je vysoce kvalitní "český" snímek s myšlenkou, a zaslouží si minimálně 80%. (26.10.2010)

Pokud čekáte český blockbuster, jste na špatné adrese. Tento film zcela jasně vychází z poetiky německého expresionismu a používá také prostředky francouzského impresionismu. Není to tedy supermoderní cool film, ale velice koncentrovaný odkaz k "němé" éře kinematografie. (Zároveň skvěle pracuje i se zvukem.) _______ Proto se tu taky většina postav pohybuje v jakési osobní bublině, kdy pro ně jako by neexistuje vnější svět - odsud ten úžasný dojem nereálnosti. Styl tu má vlastní výpovědní hodnotu a říká nám cosi o prostorové izolaci postav, rozplývání kontur mezi dobrem a zlem atd. (Když si čtu pořád dokola věty o "dominanci formy nad obsahem", jímá mě smutek z nepochopení toho, že filmová forma má sama o sobě dost významů.) ______ Pokud Normal v něčem připomíná klip, tak možná nějaké Dresden Dolls a spol. navazující na poetiku kabaretu Výmarské republiky. Doporučená četba: Siegfried Kracauer - Od Caligariho k Hitlerovi. Doporučený film (nepřekonatelný vzor): "M" (Fritz Lang). Rozhodně nejpůsobivější český art thriller od Spalovače mrtvol. __________ Výrazně pozitivní hodnocení vychází z prvního dojmu po dvou zhlédnutích krátce po sobě. S odstupem trochu bledne. (Můžu taky potvrdit, že první zhlédnutí tak dobrý dojem nevytváří a většina zdejších hodnocení bohužel vychází jen z něj.) _____________ Normal se určitě stane dobrým důkazním materiálem při zkoumání, jak dnes lidé podléhají reklamě, vytvářejí si falešná očekávání a neumějí se pak srovnat se samotným dílem. (25.03.2009)

Takový mix Třístovky, do sebe zahleděného artu a Mlčení jehňátek bez pořádného příběhu. Ševčíkovi se nedá upřít vizuální cítění, ale stejně jako ve Snyderově řezanici (vyměňte si Gajdoše za Butlera, akční scény za tlachání v base a voilá) se ta hromada obrazového pozlátka strašně rychle okouká a mimo něj tu není prakticky nic. Herci hrají (až na Havlovou) jako z partesu, ale dialogy, které vypouští z pusy, jsou tak pseudointelektuální, manýristické a papírem šustící, že postupem času pouze iritují. Ševčík může líbat nohy Muchowu hudebnímu talentu, protože bez něj bych se uzíval k smrti. Hezké, na české poměry. Ale to mi přijde v tomhle případě málo. Samozřejmě chápu, že filmoví teoretici budou mít z filmu a jeho průletu skrze německý expresionismus, noir a vlastně i novou dobu pořádný orgasmus. Ale mě to minulo. Úplně. 50% (26.03.2009)

Velmi chladný film, ze kterého vám nejvíc utkví skvělý Milan Kňažko a jeho historka jak mrdal prase. Inspirace německým expresionismem je zřejmá, ale její archaickost je pryč. Ve filmu je dost artových (nemám to slovo rád, ale je výstižné) částí. Konkrétně např. černobílý "výčet" obětí promítající se na těle Dagmar Havlové. Že by se jednalo o jakési uvědomění si Kurtenovy viny a nutnosti žít s ní, sdílet jí s ním tím že je jeho žena? Nevím, filmový jazyk může být interpretován mnohými způsoby. Mnohokrát se vyskytují záběry, jak Gajdoš čumí někam nahoru a Dagmar se zas furt otírá o zeď. Hodně se mi líbil zvuk a celkem i ta Muchovova hudba. I když písnička v bordelu, která byla jak vystřižená z repertoáru Ecstasy of Saint Theresa (jinak scéna s bordelem se mi líbila velmi) mi přišla trochu moc. Ta experimentálnost mohla jít chvíli stranou a mohli tam dát dobovku. Co se týče děje, tak mi bylo nesympatické úsilí obhájce udělat z Kurtena blázna, aby se vyhnul rozsudku smrti. Závěrečné zamyšlení nad krutostí normálních lidí a řečnický odkaz na nacisty mi nebyl zcela jasný. Chtěl snad básník říct, že žijem ve světě, kterej stojí za hovno a všichni jsme v podstatě někdě v hloubi duše perverti? Asi jo. Co se týče mýho názoru, tak Kurtena bych odstřelil hned a všechny tadyty hnusný perverzáky bych zabíjel. Normální či nenormální. Duševní porucha pro mne není omluvou, dělá z člověka tvora ještě mnohem nebzpečnějšího. Ale to už asi patří jinam. (28.03.2009)