Čas umírat

Nebudu se opakovat s tím, co se píše už nahoře v obsahu, ale věřte mi, že je to jeden z těch malých velkých filmů, které mě dostaly do stavu velmi zvláštního rozpoložení a myšlenkách na stáří, kam směřujeme bez vyjímky úplně všichni, ať je nám momentálně zatím jen patnáct, dvacet, třicet........a dál. Nádherné momenty, kdy Aniela vzpomíná na své mládí a třeba chvilka jak tančí se svým milým za krásného klavírního doprovodu, byla zcela odzbrojující. Ani chvilku jsem se nenudila a situace s Romkem ze Sibiře nebo její vnučkou, která mě s těmi ořechy silně připomínala Marfušu z Mrazíka a ještě jich bylo mnohem víc, donutí diváka k přemýšlení o postoji k životním hodnotám. Danuta byla skvostná ve své roli Aniely, ale já jako milovnice zvířat musím vyzdvihnout i Filomenu s jejíma podmanivýma očima, kterou jsem si zamilovala od prvního momentu až do úplného závěru. Dokonalé a já to mohu jen vřele doporučit. A mně to nedá a musím si tu milou a moudrou Anjelu dát alespoň na krátký čas do své topky (10.03.2014)

Jedna hláškující babča (pardon, babička :-) s parádním psíkem utáhne, jak vidno, bez problému celovečerní film, který vás navíc bude bavit! Připomíná mi tak trochu postavu Brodského z Babího léta, kdy vtipně a s nadhledem glosuje dění kolem sebe, akorát ona si zde vystačí sama a "dialogy" zvládá téměř výhradně jen se svým psím společníkem. Tato dáma v letech názorně ukazuje, že ne se všemi lidmi jejího věku může společnost zametat, jak se ji zlíbí, a naopak že je musí brát velmi vážně - pokud ne, tak se ji to pak vymstí, což se nakonec také stane v tomto minimalistickém černobílém polském snímku, když se na závěr rozhodne udělit lekci svému nevděčnému a jí pohrdajícímu synovi... (15.02.2011)

Danuta Szaflarska je tak charismatická a krásná ženská, plná elánu i v jejím úctyhodném věku a ještě k tomu dokonalá herečka! K tomu nádherný zástupce Border Colie (i přesto že je nemám ráda) a černobíle laděná kamera tvoří nádherný snímek. PS: Ta tlustá velryba je vážně odporná a protivná od pohledu. (06.01.2015)

Moje matka (nyní 90 let) chtěla vždycky být herečkou (asi tak jako já rockovým muzikantem), ale tuto roli by asi dobře nezahrála, spíš by byla na situační komedie (jako já na brnkání u táboráku).... Nádherná dřevěná vila, která má jen tu nevýhodu, že je všude daleko k telefonu) a kterou tupci (dospělí i děti) nazývají chatrčí, vypráví prostřednictvím Aniely (jediného lidského obyvatele - fenku Filomenu nelze samozřejmě opominout) nejen o dobách, kdy bylo více sněhu a psi byli chytřejší, ale i o radostech a strastech doznívání života v plné duševní i tělesné kondici (kdoví, jak by to tam bylo v zimě). Potom i zemřít je radost!... Milý, citlivě natočený film o tom "co jsme, budete i vy" - pokud ovšem budete mít dost štěstí. (20.10.2015)

S takovou pokorou a zároveň vtipem vyprávět o stáří... Už ta černobílá kamera mi vzala dech, taková voyeurova óda (nemyšleno pejorativně). Pochopitelně největší devizou filmu je bezprostřední výkon Danuty Szaflarske a její ironické komentáře. Žádná sentimentální klišé o bolestech a strastech člověka "nad hrobem", žádné kajícné vzpomínání nad promarněným životem. Touha nebo spíš potřeba vzdorovat lidské omezenosti a vypočítavosti. Nádherný zážitek to byl. (29.09.2010)