Nelidská

Nelidská je vpravdě neuvěřitelný snímek, kdy pozorujeme orgie režiséra, který dostal obrovské množství peněz, aby si mohl hrát, ale musel přetrpět podmínku sponzora obsadit ženu, která se nehodí před kameru a neumí před ní vystupovat. A tak tu máme nádherné exotické scény s dechberoucími záběry, poměrně zajímavý sci-fi příběh, a pak je tu Georgette Leblanc, která zcela nechtěně úplně dokonale dubluje Glorii Swanson v jejím výkonu v Sunset Boulevard, kdy jako stárnoucí herečka používá techniky, které jsou již dávno passé. Její jediný výraz ostře kontrastuje s tím, co se děje na scéně, přesto představuje triumf někoho, kdo to prostě dokázal. A to je z určitého úhlu pohledu vlastně obdivuhodné. (10.07.2023)

Avantgarda vyšitá z kubizmu a futurizmu. Neodškriepiteľne je tu vykrádaný aj nemecký expresionizmus. Baví to sledovať hlavne v prvej polovici keď sme na večierku. Stará parádnica Leblanc je veľmi podarený výber do roly paničky, ktorá si o sebe myslí veľa. Nepochopiteľný je dav ctiteľov a medzi nimi istý mladík, ktorého neskorší krok, pokus o samovraždu, je málo stráviteľný. Druhá polovica plná nekončiacej melodrámy a v závere laboratórných hókus-pokusov ma už absolútne nebavila a bola akoby nasilu prilepená k dovtedy videnému. Priemerný dojem zachraňuje výborne padnúci hudobný motív. (21.12.2019)

Poměrně neznámý němý snímek Nelidská mě překvapil svoji experimentální odvahou. Jakkoli ho můžeme řadit někam k tradici francouzského impresionismu, ve skutečnosti jde o syntézu různých avantgardních proudů, které jsou přítomné ve všem od dekorací až po způsoby snímání. L'Herbier si se svým filmem opravdu vyhrál - na film daného období používá poměrně hodně střihů (několikrát dokonce evokuje stíračky). Samotné záběry jsou často zůženy nějakým diegetickým průhledem (skrze okno apod.), a dokonce i slavné impresionistické snímání přes poloprůsvitné materiály zde má vyšší opodstatnění (úvodní odkrytí záclony, která nám otevře scénu a následně zase spadne evokuje rozkrytí divadelní opony). Titulky v obraze jsou často chytře zakomponovány přímo do scény a připomínají tak komiksové "myšlenkové bubliny". Z celku je patrné okouzlení exotikou (vystoupení černošských tanečníků dává vzpomenout na podobné opojení v dílech poetistů) a technickými možnostmi modernismu (kromě futuristického designu bych alespoň vypíchl vynález "obrácené televize", která dává možnost nahlížet do pokojů jiných lidí). A konečně brilantní montáž reakcí v divadle a především strhující rapidmontáž v závěrečné laboratorní scéně upomíná k filmové (zejm. ruské) avantgardě. Po dějové stránce není Nelidská nejsoudržnější film (děj je v podstatě vyvrcholen ve dvou třetinách, kdy dojde k zásadnímu odhalení, aby se rozjel nanovo s jinou zápletkou), ale jeho podnětnost spočívá v něčem jiném. Základní podstatou všech avantgard je, že je nezajímá skutečnost, ale preferují vytvoření nové, ne-přirozené reality. To je zde přítomno ve všech aspektech vyprávění (fikční svět jen částečně podobný našemu, sci-fi motivy, deformace reality skrze záběrování, kamerové triky, víceexpozice a tak dále a tak dále). (15.08.2019)

Pro milovníky futurismu a kubismu v němém filmu a pro milovníky experimentálního filmu. Děj je přespříliš utahaný a postupem času čím dál víc hloupější. Po cca 45 minutách jsem nastavil rychlost promítání na dvojnásobnou. Vizuálně mi na mnoha místech film připomínal uměleckou masturbaci. Chválu ode mě však sklidí obě zvukové stopy na remasterovaném dvd. (09.07.2020)