Přestřelka v Palermu

Dřív plynul čas tak nějak jinak, tvrdí Finn Gilbert na začátku filmu. Fotografie je umění, které velice obdivuji. Na tento snímek jsem se moc těšil a nebyl jsem zklamaný. Je plný krásných fotek, zajímavých myšlenek, zvláštních dialogů, divných snů a hezké hudby. A kdo že to v tom Palermu (Matka přístavů) vlastně střílel?....jakoby každý spánek byl malá smrt. A po dlouhé době je "teď" prostě TEĎ. Můžu si vás vyfotit? Memorandum na konci filmu bylo mrazivé. (02.03.2009)

filmy wima wendersa majú podivnú atmosféru, no Palermo Shooting svojou podivnosťou čnie aj nad svojich súkmeňovcov, no vyzerá to veľmi dobre a aj keď to možno celé nevstrebete naraz a úplne, tak rozhodne - ak budete pozorní, bdelí a vnímaví, sa spolu s hlavným hrdinom dopracujete k poznaniu právd o smrti a o tom, ako ju vnímame, ako sa vníma sama a ako ju vníma wenders. pre tých "formalistickejšie" založených sa servírujú pekné obrazy sprevádzané výnimočným soundtrackom. (23.08.2009)

Měl jsem obavy, že Wenders v novém miléniu nic pořádného nenatočí (Nechoď klepat na dveře bylo fajn, ale na mě moc hollywoodské), ale Palermo Shooting (budu používat originální název, jelikož ten český je poněkud mimo) mě těchto obav naštěstí zbavilo. Není to sice tak poetické, jak jsem u Wenderse zvyklý, ale tady mi to vůbec nevadí - atmosféra i tak funguje bezchybně a nemůžu říct, že bych se nudil (a i když jsou zde mraky - pro Wenderse důležitý prvek - využity jen párkrát, opět perfektně). Wenders tady filozofuje nad životem a smrtí, poskytne hodně zajímavých myšlenek a i když ta celková, finální je klasické carpe diem, je podaná tak, že mi vůbec nepřišla ohraná. Bylo i vidět, jak má Wenders celý film dost dobře promyšlený, jak po příběhové, tak i po té myšlenkové stránce. Celkově to dost připomene Lisabonský příběh, akorát Palermo se věnuje něčemu úplně jinému. Filmařská stránka je zde samozřejmě opět perfektní, od kamery po soundtrack (který se mi mimochodem strašně líbil) a celkově se mi Palermo Shooting hodně líbilo. Na starší Wendersovi snímky to nemá a objektivně bych dal asi jen hodně silné 4*, ale jelikož mám Wenderse rád a jsem rád o to víc, když se mu nějaký film povede, takže nemám problém nadhodnotit a dát slabých 5*. Navíc mi ten film připadá poněkud nedoceněný. (06.05.2020)

Z nových filmů Wima Wenderse je podle mě nejlepší Země hojnosti, z níž stejnojmennou skladbu nazpívanou Leonardem Cohenem si pouštím dodnes. Tento fotografický (nikoli mafiánský) Palermo Shooting má své místo v linii díla Pana režiséra, ale asi ne už v jakési podstatné filmové historii. Zkrátka je jasné, že už u mě vyprchává původní přízeň smínku, a je nutno říci, že byla podnícena prostě vynikajícími okolnostmi: film jsem viděl na Febiu 09, poslechl si komentář samotného Autora, zúčastnil se diskuse a poté si nechal Wendersovu knížku (Dech anděla) počmárat obrovským podpisem lihovkou. 8-) (28.03.2009)

Wim Wenders mi dal po dlhom čase pocítiť čo je to pravá filmová psychóza. Intelektuálno-polofilozofický scenár s polomysterióznou zápletkou je vo svojej podstate síce originálny a nápaditý, no ako celok bol nezáživný, rozťahaný a pomerne monotónny. Po technickej stránke skvelá práca, najmä invenčná práca s kamerou bola cítiť, a ťažkú artilériu na mňa tvorcovia vytiahli aj zo strany vizuálne originálne spracovaných scén, ktoré sa podielali na slušnej mysterióznej atmosfére. Celkovo mám teda z filmu zmiešané pocity, verdikt však jednoznačne priemerný. 60%. (25.04.2009)